21 C 197/2025-99 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 6. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 102 947,71 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnuta dne , datum, částka ve výši 71 000 Kč, kdy ke dni 10. 5. 2025 došlo v souladu se smluvním ujednáním k zesplatnění úvěru. Je žádáno o zaplacení dluhu z dané smlouvy dle předloženého podrobnějšího vyčíslení, a to dlužné jistiny ve výši 71 000 Kč, úroku z této jistiny od jejího poskytnutí do dne 9. 6. 2025 v částce 13 756 Kč, měsíční poplatků za správu zápůjčky ve výši do dne 9. 6. 2025 v částce 5 994 Kč, částky 348,55 Kč coby zákonného úroku z prodlení z neuhrazených splátek zápůjčky za dobu do 9. 5. 2025, částky 2 148,16 Kč coby zákonného úroku z prodlení z neuhrazené části zápůjčky od 10. 5. 2025 do 22. 7. 2025, dále smluvní pokutu dle čl. 13. 3. obchodních podmínek smlouvy ve výši 2 017 Kč za prodlení s úhradou splátek do 9. 5. 2025 a ve výši počítané a smluvní pokuty ve výši 6 534 Kč dle článku 13. 7. obchodních podmínek smlouvy za prodlení s úhradou dluhu po zesplatnění od 10. 5. 2025 do 22. 7. 2025, sjednaným poplatkům za upomínáním ve výši 1 150 Kč dle článku 10 smlouvy ve spojení s bodem II.2.A až II.2.F sazebníku úroků, jakož i úrok z prodlení z částky 90 750 Kč (tj. součtu jistiny, kapitalizovaného úroku a poplatků za správu zápůjčky) od dne 23. 7. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a toliko e-mailovou zprávou omluvil svou neúčast u jednání, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti pouze na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listin.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně jejich přiložených součástí vyplynulo uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky na částku úvěru 71 000 Kč, splatnou spolu s navýšením o úrok v sazbě 39 % ročně v 84 měsíčních splátkách ve výši 3 476 Kč s poslední splátkou ve zbývající výši, RPSN bylo sjednáno ve výši 75,5 %.4. Výpisem z č. l. 49 bylo prokázáno čerpání úvěru žalovaným ve výši 71 000 Kč dne , datum, .5. Z čestného prohlášení z č. l. 16 vyplynulo, že žalovaný před uzavřením dané smlouvy prohlásil, že jeho čistý měsíční příjem coby zaměstnance činí 28 000 Kč, již má platit splátky půjček v částce 3 700 Kč měsíčně, má bydlet u rodičů, nemá platit výživné, jeho náklady na bydlení mají být 2 000 Kč měsíčně, jeho ostatní minimální výdaje 3 000 Kč měsíčně.6. Z výpisu z č. l. 47 vyplynulo, že byl žalovaný před uzavřením dané smlouvy lustrován v registru CEER ohledně vedení exekucí, ISIR ohledně vedení insolvenčního řízení a v registru neplatných dokladů PČR, kdy bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v těchto registrech veden.7. Z přehledu z č. l. 89 vyplynulo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla skóring žalovaného ohledně jeho bonity, kdy vycházela z jeho příjmů ve výši 28 000 Kč a dále výdajů zahrnujících mj. výdaje na bydlení ve výši 500 Kč, jakož i splátky úvěru ve výši 9 879,33 Kč.8. Z přehledu pohybu na účtu žalovaného z č. l. 56 – 58 za dobu od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaný dosahoval jím tvrzeného příjmu v době od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , žalovaný v tomto období platil 6 000 Kč měsíčně na splátku úvěru příjemci , právnická osoba, . a dále splátku úvěru 3 879,33 Kč příjemci , Jméno žalovaného, , žalovaný též splácel úroky za kontokorentní úvěr a povolený debet.9. Z předložené výplatní pásky žalovaného z č. l. 80 bylo zjištěn čistý příjem žalovaného k výplatě za , Anonymizováno, v částce 33 190 Kč.10. Z oznámení ze dne 12. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila daný úvěr za splatný ke dni 10. 5. 2025.11. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.14. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.16. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, kdy sice měla doložený jeho tvrzený příjem 28 000 Kč měsíčně, avšak jím uváděné údaje, o které se opírala při posouzení výdajů žalovaného, byly nepravdivé, popř. podstatným způsobem neúplné, když žalovaným čestné prohlašované výdaje v celkové výši 6 700 Kč byly nižší, než doložené výdaje okolo 10 000 Kč měsíčně pouze na již poskytnuté úvěry. Žalobkyně o této skutečnosti při poskytnutí úvěru věděla. Žalovaný byl navíc vzhledem k jeho příjmu již značně zadlužený a usiloval u žalobkyně o další zadlužení, a to za skutečně nepříliš výhodných podmínek se stanovením úroku ve výši 39 % ročně s povinností platit i vysoké poplatky. Žalobkyně se za dané situace nemohla bez dalšího spoléhat na údaje poskytované od žalovaného, včetně zejm. jeho výdajů za bydlení, pokud je neměla jinak doloženy, což se nestalo. Žalobkyně proto neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.20. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Soud vyšel z toho, žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 71 000 Kč, na kterou nebylo nic splaceno. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud tak vyhověl pouze v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení.22. Soud zkoumal splatnost této částky dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, jež dle hodnocení soudu vylučuje zpětnou splatnost. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že disponoval mj. částkou 71 000 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že je v silách žalovaného vrátit tuto částku, proto soud rozhodl o povinnosti k úhradě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).23. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroků, poplatků, smluvních pokut a zákonného úroku z prodlení, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamí