27 C 56/2025-35 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalovaném úhrady částky 64 215,45 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne , datum, prostřednictvím internetových stránek předchůdkyně žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly ve prospěch bankovního účtu žalovaného převedeny peněžní prostředky v souhrnné výši 50 366 Kč, které se žalovaný spolu s úrokem ve výši 13 879.45 Kč zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit a uhradit nejpozději do , datum, . Žalobkyně rovněž uvedla, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o jeho příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalovaný však předchůdkyni žalobkyně, a to i přes opakované písemné výzvy, předmětné peněžní prostředky nevrátil ani neuhradil. V neposlední řadě pak žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi ní a předchůdkyní žalobkyně.2. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět co do zaplacení částky 13 097,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 097,24 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, neboť žalovaný před podáním žaloby uhradil předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 34 293,87 Kč, přičemž platba v této výši nebyla do žalobou vzneseného nároku započtena z důvodu administrativní chyby.3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že neví, zda skutečně s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o jí tvrzeném obsahu uzavřel, neboť nejen, že jich uzavíral větší množství, ale ani se mu žádnou smlouvu, která by odpovídala žalobkyní tvrzenému obsahu, nepodařilo dohledat.4. Soud výrokem I. tohoto rozsudku s ohledem na částečně zpětvzetí žaloby žalobkyní podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), řízení v příslušném rozsahu zastavil.5. Z provedených důkazů učinil soud následující dílčí skutkové závěry.6. Z výpisu z obchodního rejstříku a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni , datum, (dostupného na https:, webové stránky, ) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně je společnost s ručením omezeným, která ke dni , datum, disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.7. Z elektronických dokumentů nadepsaných „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “, „Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že byl vypracován písemný návrh dohody (mimo jiné) o dočasném poskytnutí peněžních prostředků v souhrnné výši 50 336 Kč předchůdkyní žalobkyně žalovanému, které měl žalovaný předchůdkyni žalobkyně do 27. 3. 2025 vrátit a navíc předchůdkyni žalobkyně uhradit peněžní prostředky ve výši 33 794,52 Kč.8. Z elektronických dokumentů nadepsaných „Výpis z běžného účtu“ a z listiny nadepsané „Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, “ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně v době od , datum, do , datum, převedla ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky v souhrnné výši 50 336 Kč, jakož i že žalovaný v době od , datum, do , datum, uhradil předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky v souhrnné výši 34 293,87 Kč.9. Z listin nadepsaných „Smlouva o postoupení pohledávek“ a „Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek“ včetně příloh, z elektronického dokumentu obsahujícího seznam postoupených pohledávek, z elektronických dokumentů nadepsaných „Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“, „Plná moc“, „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ a „Podací lístek – DopisOnline“ a z listiny nadepsané „Sledování zásilek“, soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně před podáním žaloby dohodly na převedení práva domáhat se úhrady žalobou projednávaného nároku z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž písemné oznámení o této skutečnosti bylo předchůdkyní žalobkyně dodáno do dispoziční sféry žalovaného dne , datum, , a to společně s výzvou k úhradě žalobou vzneseného nároku do tří dnů.10. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné v projednávané věci.11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.12. Z předložených důkazů však soud nezjistil, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě o žalobkyní tvrzeném obsahu, jakož i že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením jí tvrzené dohody či poskytnutím peněžních prostředků žalovanému jakýmkoliv způsobem zkoumala zejména schopnost žalovaného jemu poskytnuté peněžní prostředky včetně úhrady dalších peněžních prostředků v tvrzeném dohodnutém termínu vrátit a uhradit.13. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.14. Podle § 551 o. z. platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.15. Podle § 1732 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.16. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.18. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh něk