11 C 224/2025-81 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 8. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 60 021 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 45 000 Kč. Je žádáno o zaplacení splatného dluhu z dané smlouvy, a to částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 49 371,01 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 41 979,93 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 391,08 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy, a to ve vztahu k splátkám č. 10, 13, 14, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, po 3 x 499 Kč, tedy v celkové výši 1 497,00 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2. smlouvy, a to za splátku č. 3, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů po 200 Kč, tedy v celkové výši 1 600 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 49 371,01 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to od 26. 3. 2025 do 25. 8. 2025, tedy smluvní pokutu ve výši 7 553,61 Kč. Dále žalobkyně žádá o zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 41 979,93 Kč ode dne 26. 3. 2025 do 18. 4. 2025 v sazbě 71,04 % ročně a od 19. 4. 2025 v sazbě 12 % ročně, a to do celkové částky 163 814 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení z částky 52 468 Kč ode dne 26. 3. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti pouze na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listin.3. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru z č. l. 6 ze dne , datum, , jejich příloh a prvního dodatku, k čemuž se váže akceptace žalobkyně z č. l. 21, vyplynulo uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky na částku úvěru 45 000 Kč, splatnou spolu s navýšením o úrok v sazbě 71,04 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 844 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 99,41 %.4. Z karty klienta z č. l. 19 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr v plné výši dne , datum, , tj. ve výši 45 000 Kč (shodně jako dle výpisu o čerpání z č. l. 32), na což splatil celkem 34 128 Kč.5. Z oznámení ze dne 24. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila daný úvěr za splatný.6. Z hodnocení klienta z č. l. 9 ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy vycházela z toho, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 17 326 Kč, částka životního minima 4 860 Kč, že nemá žalovaný děti v domácnosti, na bydlení a inkaso vynaloží 3 915 Kč, na dopravu či záliby nemá vynakládat žádnou částku, celkem jeho výdaje činí 8 775 Kč, je zaměstnán u , Anonymizováno, zaměstnavatele, bydlí u rodičů, nemá mít splátky jiného úvěru, kdy tak byl učiněn závěr o úvěruschopnosti žalovaného.7. K tomu byl předložen výpis z účtu žalovaného z č. l. 39, z č. l. 38 a z č. l. 35 za , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , z nichž je jednotlivě patrný příjem v chronologickém pořadí ve výši 17 696 Kč, 17 135 Kč a ve výši 17 147 Kč. Z výpisu NRKI z č. l. 31 se u žalovaného podává provedený skóring, dle výpisu z č. l. 30 došlo k lustrace žalovaného v registru SOLUS před poskytnutím úvěru.8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, kdy sice měla doložený žalobkyní tvrzený nepříliš velký příjem 17 326 Kč měsíčně, avšak jím uváděné údaje zjevně nebudily důvěru, když tento pracoval u , Anonymizováno, zaměstnavatele a ze záhlavní úvěrové smlouvy i jejího dodatku bylo možno předpokládat, že žije v , adresa, , přesto uváděl, že nevynakládá nic na dopravu, kdy právě údaje z karty klienta tvořily výchozí informace ohledně výdajů žalovaného. Tyto informace byly za dané situace bez dalšího nespolehlivé a žalobkyně byla povinna zcela konkrétně doložit jednotlivé výdaje žalovaného, kdy bylo možno usuzovat na to, že žalovaný patrně líčí skutečnosti o své situaci nepravdivě, aby se mohl u žalobkyně zadlužit za značně nevýhodných podmínek s úrokem ve výši přes 70 % ročně. Žalobkyně za dané situace neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná.17. Daný úvěr přitom nemá charakter bagatelního úvěru, což může modifikovat přístup při ověřování úvěruschopnosti, kdy je takový charakter úvěru vyloučen nejen nominální výší, ale i jeho několikanásobnou výši v poměru k doloženému příjmu žalovaného. Žalobkyně sice poukázala na to, že žalovaný plnil po řadu měsíců sjednané splátky, z tohoto však nelze bez dalšího dovozovat naplnění zákonným povinnosti žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti, které časově předchází poskytnutí úvěru.18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Soud vyšel z toho, žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 45 000 Kč, na kterou bylo splaceno 34 128 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 10 872 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud tak vyhověl pouze v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení.20. Soud zkoumal splatnost této částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, který dle hodnocení soudu vylučuje zpětnou splatnost. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že disponoval mj. částkou 10 872 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že je v silách žalovaného vrátit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. s. ř.“)21. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení již dílem splacené jistiny, úroků z prodlení, úroků, poplatků či smluvní pokuty, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spot