Okresní soud ve Znojmě 14 C 143/2026-55 – Náklady řízení

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 9. 4. 2026 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 25 832,59 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání platební karty, podle které poskytla spotřebitelský splátkový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, účastníci sjednali smluvní úrok 22,99 %, žalovaný se zavázal platit poplatky za poskytované bankovní služby, nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník banky, žalovaný se zavázal řádně hradit měsíční splátky v minimální výši 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, porušením smluvních podmínek bylo prodlení žalovaného se splněním pohledávek u banky, úvěr byl převeden na účet žalovaného v plné výši. Žalovaný svoje povinnosti řádně neplnil, opakovaně se dostal do prodlení s úhradami sjednaných splátek, nereagoval na upomínky banky, proto právní předchůdce žalobkyně ke dni 30. 6. 2025 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 27 703,40 Kč, z toho nesplacená jistina činila 19 587,59 Kč, poplatky 6 245 Kč a kapitalizovaný úrok 1 870,81 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku.2. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného podle interních pravidel s přihlédnutím k tehdejším poměrům žalovaného, vycházela z údajů poskytnutých v rámci žádosti a provedla vyhodnocení a ověření dostupných informací v interních a externích databázích. V době podání žádosti byl žalovaný řádně zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou s průměrným měsíčním čistým příjmem 53 105 Kč, podle jeho prohlášení činil čistý měsíční příjem jeho domácnosti 81 000 Kč, byl ženatý, bydlel v nájmu, měl tři vyživovací povinnosti, žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databázi ministerstva vnitra, žalovaný v době podání žádosti měl interní splátky u žalobkyně ve výši 12 174,15 Kč měsíčně, podle externích zdrojů měl další závazky ve výši 12 199 Kč, žalobkyně zohlednila splátkové výdaje, životní minimum a normativní náklady na bydlení, bylo doloženo, že v době podání žádosti byl schopen splácet poskytnutý úvěr měsíční splátkou 1 000 Kč.3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě zjištěného skutkového stavu podle výsledků provedeného dokazování.4. Z předložené žádosti o úvěr bylo prokázáno, že žalovaný v době podání žádosti byl zaměstnán na dobu neurčitou, s doloženým měsíčním příjmem ve výši 62 000 Kč, byl ženatý, bydlel v nájmu, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činil 81 000 Kč, měl interní splátku u žalobkyně ve výši 12 174,15 Kč, byl schopen po zohlednění nezbytných životních nákladů splácet měsíční splátku podle uzavřené smlouvy. Z písemné smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání Karty ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrující bankou a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelným měsíčních splátkách, první splátka byla splatná 1. - 31. den v měsíci, účastníci sjednali pevnou úrokovou sazbu 22,99 % ročně, dle produktových podmínek porušením smlouvy bylo prodlení dlužníka se splněním jakékoliv pohledávky banky, v případě porušení povinnosti byla banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím, kterékoliv dluhy dlužníka vůči bance za ihned splatné a požadovat okamžité splacení. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly všeobecné obchodní, produktové podmínky banky a sazebník žalobkyně. Z předložených výpisů z úvěrového účtu a platební historie bylo prokázáno, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti, řádně neplatil sjednané měsíční splátky úvěru. Z písemného oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 1. 7. 2025 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásil úvěr za splatný ke dni 30. 6. 2025 a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 27 703,40 Kč do 15. 7. 2025. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 12. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 11. 2025 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Listinnými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena písemná smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru dle § 2395 a následujících o. z., žalovanému po řádném přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti byl poskytnut spotřebitelský úvěr s rámcem ve výši 20 000 Kč se smluvní úrokovou sazbou 22,99 % ročně, žalovaný se zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný se zavázal bance hradit sjednané poplatky, porušením smluvních podmínek prodlení žalovaného se splněním jakékoliv pohledávky banky, v případě porušení smlouvy byla banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím úvěr za splatný a žádat předčasné splacení. Žalovaný své povinnosti řádně nesplnil, opakovaně se dostal do prodlení se splácením splátek, nereagoval na upomínky a upozornění banky, proto právní předchůdce žalobkyně svým rozhodnutím ze dne 1. 7. 2025 prohlásil úvěr za splatný a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 15. 7. 2025. Žalovaný ani dodatečně své povinnosti vůči žalobkyni nesplnil. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku 25 832,59 Kč s příslušenstvím do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.).7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobkyně spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 400 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 315 Kč a zaplacený soudní poplatek 1 292 Kč, celkem 3 107 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.