21 C 294/2025-79 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 8. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 30 890 Kč s příslušenstvím.2. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Je žádáno o zaplacení splatného dluhu žalované z dané smlouvy, a to neuhrazené jistiny ve výši 7 084,62 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 206,01 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 3 150 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 890,23 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 157,14 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 888,06 Kč za dobu od 29. 3. 2023 do 20. 2. 2025 v sazbě 0,1 % denně z dlužné částky dle vyčíslení z č. l. 67, úroku vyčísleného od 29. 3. 2024 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny ve výši 735,59 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od 29. 3. 2024 do 20. 2. 2025 ve výši 969,30 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 8 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 084,62 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky ve výši 7 290,63 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 084,62 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 206,01 Kč, od 21. 2. 2025 do zaplacení.3. Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč. Je žádáno o zaplacení splatného dluhu žalované z dané smlouvy, a to neuhrazené jistiny ve výši 2 765,60 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 59,25 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 260 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 354,29 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 462,86 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 765,72 Kč za dobu od 22. 3. 2023 do 20. 2. 2025 v sazbě 0,1 % denně z dlužné částky dle vyčíslení z č. l. 67, úroku vyčísleného od 22. 11. 2023 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny ve výši 345,42 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od 22. 11. 2023 do 20. 2. 2025 ve výši 530,53 Kč. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 8 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 2 765,60 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky ve výši 2 824,85 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 2 765,60 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 59,25 Kč, od 21. 2. 2025 do zaplacení.4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.5. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s poplatky a úroky celkem ve výši 12 888 Kč, úrok byl sjednán ve výši 8 % ročně, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná ve smlouvě potvrdila převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy.6. Z přehledu plateb z č. l. , hodnota, vyplynulo, že žalovaná na daný úvěr uhradila 15 400 Kč, a to několika platbami s poslední platbou dne 29. 5. 2024.7. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy prohlásila, že je zaměstnána, což bylo doloženo výplatními páskami, její čistý měsíční příjem činil 17 601 Kč, její čisté měsíční výdaje měly činit 8 940 Kč, měla bydlet u bratra s výdajem na bydlení 7 440 Kč měsíčně, její výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady měly činit pouhých 1 500 Kč měsíčně. Toto vše mělo být doloženou výplatní páskou a výpisem z bankovního účtu neznámé datace a bližšího obsahu.8. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s poplatky a úroky celkem ve výši 10 302 Kč, úrok byl sjednán ve výši 8 % ročně, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaná ve smlouvě potvrdila převzetí částky 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy.9. Z přehledu plateb z č. l. , hodnota, vyplynulo, že žalovaná na daný úvěr uhradila 17 400 Kč, a to několika platbami s poslední platbou dne 21. 9. 2023.10. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy prohlásila, že je zaměstnána, což bylo doloženo výplatními páskami a pracovní smlouvou, její čistý měsíční příjem činil 11 571 Kč, její čisté měsíční výdaje měly činit 7 953 Kč, z toho 1 593 Kč na splátky stávajících půjček, měla bydlet u rodičů s výdajem na bydlení 4 860 Kč měsíčně, její výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady měly činit pouhých 1 500 Kč měsíčně.11. K tomu byla doložena pracovní smlouva ze dne , datum, na sezónní práce na vinici do , datum, a dále pracovní smlouva ze dne , datum, na sezónní práce na vinici do , datum, se stanovením hrubé mzdy mzdovým výměrem. Dále byly předloženy výplatní pásky žalované za květen , rok, s čistým příjmem 14 261 Kč, za červen , rok, s čistým příjmem ve výši 19 755 Kč a za červenec , rok, s čistým příjmem ve výši 18 787 Kč.12. Ze dvou oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo doloženo postoupení celého žalovaného nároku na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalované.13. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by v obou případech společnost , právnická osoba, . řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, . provedla lustraci v příslušných registrech s konkrétním vyhodnocením zjištěných výsledků, zejm. včetně lustrace v rejstříku zahájených exekucí či v insolvenčním rejstříku, nebylo náležitě ověřeno její zadlužení, nebyly nijak ověřeny její