13 C 296/2021-47 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 833,59 Kč spolu s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě tato původní věřitelka žalovanému poskytla úvěr ve výši 2 800 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku přes webové stránky [webová adresa]. Částka 2 800 Kč byla dne [datum] převedena z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 033,59 Kč původní věřitelce vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný finanční prostředky ve stanovené lhůtě nezaplatil, a to ani přes opakované upomínky. Původní věřitelka postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně byla usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyzvána k doplnění žalobních tvrzení ohledně způsobu posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. K tomu uvedla, že původní věřitelka provedla lustraci žalovaného z veřejně dostupných databází [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [anonymizována dvě slova], žalovaný odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeobecných obchodních podmínek prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen zápůjčku splatit. 4. Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v nepřítomnosti jeho i žalobkyně. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne [datum], a to fikcí 10. den po doručení na adrese jeho trvalého pobytu, tj. [ulice a číslo], [obec], k jednání se nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení. Soud proto projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedeného dokazování. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2 800 Kč, a to dne [datum] na bankovní účet [číslo]. Žalovaný měl uhradit poplatek za zápůjčku ve výši 1 033,59 Kč, celkovou částku 3 833,59 Kč měl splatit do [datum]. Žalovaný je v dokumentu identifikován rodným číslem, které je dle výpisu z centrální evidence obyvatel k osobě žalovaného uvedeno správně, adresou trvalého pobytu, emailovou adresou a telefonním číslem. Dokument je podepsaný pouze původní věřitelkou, a to nečitelnou parafou blíže nespecifikované osoby zastupující původní věřitelku, není žádným způsobem podepsaný žalovaným. Ze všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce uzavřené zapůjčitelem [anonymizováno] soud zjistil proces uzavření smlouvy o zápůjčce, splácení zápůjčky i ukončení smluvního vztahu. Dle čl. 3 [číslo] je smlouva o zápůjčce uzavřena buď okamžikem, kdy zapůjčitel informuje klienta o schválení jeho žádosti o zápůjčku nebo kdy klient potvrdí přijetí návrhu smlouvy o zápůjčce zapůjčitelem. Dle čl. 3 [číslo] klient žádost o zápůjčku podepisuje prostřednictvím SMS kódu, který mu je zaslán. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvě k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. O tom byl žalovaný písemně vyrozuměn a před podáním žaloby byl písemně vyzván k úhradě dlužné částky 11 587,32 Kč. 7. Z potvrzení o provedené platbě vystaveném [právnická osoba], s.r.o. dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne byla na bankovní účet. č. [bankovní účet] převedena z účtu původní věřitelky částka 2 800 Kč. 8. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl ke dni [datum] majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet]. 9. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 800 Kč, který měl být spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 033,59 Kč splacen nejpozději do [datum]. Původní věřitelka zaslala dne [datum] na bankovní účet vedený na jméno žalovaného částku 2 800 Kč. Původní věřitelka a žalobkyně mezi sebou dne [datum] uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka za žalovaným z původní věřitelky na žalobkyni, žalovaný byl o změně osoby věřitele písemně vyrozuměn. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný poskytnutý úvěr alespoň částečně do doby jeho splatnosti či později zaplatil. Nebylo prokázáno ani to, že by původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle kterého„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb.