6 C 131/2022-28 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 12. 2021 ve znění opravy ze dne 24. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, panem [jméno] [příjmení] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), na straně pronajímatele a žalovaným a paní [jméno] [příjmení] na straně nájemce byla uzavřena dne 22. 8. 2019 nájemní smlouva. Jejím předmětem byl nájem bytu za účelem zajištění bytových potřeb v budově s [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] na [list vlastnictví] o velikosti 2+kk s příslušenstvím a celkové ploše 59 m2 (dále jen„ předmětný byt“). Žalovaný s paní [příjmení] byli ze smlouvy zavázání společně a nerozdílně, žalobkyně se rozhodla vymáhat pohledávku po žalovaném. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit měsíční nájemné ve výši 7 500 Kč společně s úhradami za energie ve výši 2 500 Kč měsíčně, tj. 10 000 Kč měsíčně celkem, a to vždy nejpozději do 22. dne daného kalendářního měsíce po dobu trvání nájemního vztahu. Nájemní vztah trval od uzavření smlouvy do dubna roku 2020 Poslední úhrada za strany žalovaného proběhla v měsíci listopad 2019. S úhradou nájemného za měsíce prosinec 2019 až březen 2020 se žalovaný ocitl v prodlení, a proto byla nájemní smlouva právním předchůdcem žalobkyně vypovězena a předmět nájmu byl žalovaným předán právnímu předchůdci žalobkyně dne 17. 4. 2020, o čemž byl sepsán protokol. Žalovaný svůj dluh uznal v uznání dluhu ze dne 11. 4. 2020, ve kterém se zavázal uhradit v měsíčních splátkách po 15 000 Kč splatných vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2020, tj. se splatností první splátky dne 20. 4. 2020, poslední splátka činila již toliko 10 000 Kč Ani po uznání dluhu však žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2021 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 16. 11. 2021. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv byl k tomu vyzván i předžalobní výzvou ze dne 29. 11. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 8. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným a paní [jméno] [příjmení] jako nájemcům smlouvu o nájmu bytu, na základě které byl nájemcům pronajat předmětný byt, a to na dobu určitou od 22. 8. 2019 na jeden rok. Nájemné bylo sjednáno ve výši 7 500 Kč a na plnění spojená s užíváním bytu se nájemci zavázali hradit částku ve výši 2 500 Kč, a to vždy k 22. dni předem na každý měsíc. Z předávacího protokolu ze dne 17. 4. 2020 soud zjistil, že uvedeného dne žalovaný předal právnímu předchůdci žalobkyně předmětný byt po ukončení nájmu. Z uznání dluhu ze dne 11. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný uznal dluh ve výši 40 000 Kč z titulu neplacení nájemného podle nájemní smlouvy ze dne 22. 8. 2019 s tím, že se zavázal tento dluh splatit ve měsíčních splátkách po 15 000 Kč splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 20. 4. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávky č. 2100320157 ze dne 16. 11. 2021 soud zjistil, že výše uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2021 včetně souvisejícího podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 11. 2021 včetně souvisejícího podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný nikterak neodporoval, má soud za prokázané, že žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. 4. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný a paní [jméno] [příjmení] s právním předchůdcem žalobkyně uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou od 22. 8. 2019 na jeden rok k předmětnému bytu. Žalovaný se společně s paní [jméno] [příjmení] zavázal žalobkyni hradit nájemné ve výši 7 500 Kč měsíčně a úhradu za služby ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalovaný předal byt zpět právnímu předchůdci žalobkyně dne 17. 4. 2020. Žalovaný dne 11. 4. 2020 podepsal s právním předchůdcem uznání dluhu, ve kterém uznal svůj dluh z titulu nájemní smlouvy ve výši 40 000 Kč, který se zavázal uhradit ve 3 měsíčních splátkách po 15 000 Kč splatných k 20. dni příslušného měsíce počínaje 20. 4. 2020, avšak tak neučinil a na dluh ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2021 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z téhož dne. Žalovaný na částku 40 000 Kč ničeho dále neuhradil, ačkoliv byl k tomu vyzván žalobkyní i předžalobní upomínkou. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným a paní [jméno] [příjmení] uzavřel nájemní smlouvu dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), ze které byli žalovaný a paní [příjmení] zavázáni jako nájemci společně a nerozdílně (§ 2271 o. z.), přičemž nájemní smlouva zanikla ke dni 17. 4. 2020 (k tomu srov. § 2292 o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo po skončení nájmu bytu v souladu s § 2295 a násl. o. z. právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy žalovaný byt skutečně odevzdal. Dále za uvedené období právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na zaplacení vyúčtovaných služeb a plnění spojených s užíváním bytu. Žalovaný dluh na nájemném a službách a plněních spojených s užíváním bytu ve výši 40 000 Kč uznal v písemném uznání dluhu ze dne 11. 4. 2020 a v souladu s § 2053 o. z. se má tedy za to, že dluh v tomto rozsahu v době uznání trval. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou žalované částky ve výši celkem 40 000 Kč, kterou nehradil ve splátkách sjednaných v uznání dluhu, vzniklo žalobkyni rovněž dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých splátek. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 uzavřené v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 490 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč.