11 C 219/2022-52 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 12 964,81 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o kontokorentu [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná však svůj dluh nehradila řádně a včas, když na svůj dluh ničeho neuhradila. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vznikl rovněž nárok na náhradu smluvního úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] kapitalizovaného částkou 3 312,12 Kč, smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] kapitalizované částkou 2 500 Kč, zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] kapitalizovaného částkou 1 622,77 Kč, zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] kapitalizovaného částkou 30,92 Kč, přičemž tyto kapitalizované úroky požadovala duplicitně. Žalobkyni dále vznikl nárok na úhradu smluvního úroku ve výši 19 % ročně z částky 5 000 Kč do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z částek 5000 Kč, 3 312,12 Kč, 499 Kč a 2 500 Kč, to vše od [datum] do zaplacení, jelikož se žalovaná dostala do prodlení se sjednanými úhradami, čímž vznikl právnímu předchůdci žalobkyně i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, která žalovanou vyzývala k úhradě, ale marně, a proto se se svým nárokem obrátila k soudu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila. 3. Pravomocným usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení částečně zastaveno co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni duplicitně požadované kapitalizované, smluvní a zákonné úroky za období od [datum] do [datum], neboť žalobkyně vzala v této části žalobu zpět. 4. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu prostřednictvím svého právního zástupce sdělila, že nesouhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení ústního jednání. 5. K nařízenému jednání dne [datum] se ovšem žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání totiž řádně omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, zároveň v případě splnění podmínek navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy. 6. Soud písemnému návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro zmeškání nevyhověl, jelikož nedílnou podmínkou takové kontumace je přítomnost žalobkyně nebo jejího zástupce u jednání, ke kterému by se strana žalovaná naopak nedostavila. Jedná se o zákonný benefit žalobce, který je na úkor strany žalované v řízení natolik aktivní, že se nařízených jednání zúčastní, naproti pasivitě strany žalované. 7. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 8. Z návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky (kontokorent) ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky, smluvní strany si v [číslo listu] sjednaly, že žalovaná vyčerpá výši kontokorentu 5 000 Kč jednorázově k [datum] a splatí ji dne [datum], kromě toho zaplatí vždy první den nadcházejícího měsíce úrok ve výši 82,92 Kč, zápůjční úroková sazba byla dohodnuta ve výši 19,90 % ročně, RPSN 21,82 %, celková částka ke splacení tak činila 5 249 Kč, nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, z [číslo listu], [anonymizováno] a [anonymizováno] soud zjistil, že poplatky z úvěru budou čerpány z běžného účtu žalované č. [bankovní účet], ke kterému bude kontokorent bezodkladně připojen, z [číslo listu] soud zjistil, že se žalovaná seznámila se způsobem zpracování svých osobních údajů pro účely mj. posouzení úvěruschopnosti v registrech [anonymizována dvě slova], databázi [příjmení] apod. Ze Všeobecných obchodních podmínek a produktových obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně soud zjistil základní pravidla poskytování služeb mezi právním předchůdcem žalobkyně a jeho klienty. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 6 466,52 Kč. Z oznámení právního předchůdce žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalované byla oznámena změna v osobě věřitele, tedy postoupení pohledávky na žalobkyni. Zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 6 466,52 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě jejího dluhu. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že právní předchůdce žalobkyně disponoval souhlasem žalované s použitím jejich osobních údajů za účelem ověření úvěruschopnosti mj. v [anonymizováno 5 slov]), následně poskytl na základě smlouvy o kontokorentu [číslo] ze dne [datum] žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit jistinu spolu se sjednaným úrokem a poplatky nejpozději dne [datum]. Žalovaná však svůj závazek nehradila řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky postupně výzvou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. <i>10. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.</i> <i>Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.</i> <i>Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, souhrn uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.</i> <i>Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky