11 C 230/2025-55 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, doplněného k výzvě soudu podáním ze dne , datum, a ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se úvěr zavázala splatit spolu se sjednaným úrokem v měsíčních splátkách po , částka, vždy k , Anonymizováno, . dni příslušného kalendářního měsíce, přičemž nejprve byly splátky započítávány na úroky a poslední splátka měla být splátkou celé jistiny a zbylé částky úroků. K posouzení úvěruschopnosti si žalobkyně od žalované vyžádala kopii občanského a řidičského průkazu a její výplatní pásky, zohlednila rovněž výpis z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí žalované, výpis z registru , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , výpis z registru odcizených dokladů a výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele. Na základě těchto dokumentů žalobkyně a prohlášení žalované v úvěrové smlouvě dospěla k závěru, že lze žalované úvěr poskytnout. Následně byl dne , datum, uzavřen dodatek ke smlouvy, na základě kterého byl úvěr prodloužen o , Anonymizováno, měsíců. Žalovaná uhradila celkem , hodnota, splátek úroků ve výši , částka, , tj. celkem , částka, , a poté se dostala do prodlení se splátkou úvěru splatnou dne , datum, . Žalobkyně proto zaslala dne , datum, žalované upomínku, ve které žalovanou vyzvala k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila, a to ani přes následující zaslané upomínky a ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v návrhu ve věci samé a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, k této smlouvě soud zjistil, že na základě smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , přičemž částka ve výši , částka, měla být žalované vyplacena na účet č. , č. účtu, a částka , částka, měla být žalobkyní vyplacena ve prospěch žalobkyně na předchozí závazek žalované vůči žalobkyni z titulu smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalovaná měla tento úvěr splatit ve , Anonymizováno, splátkách ve výši , částka, s výjimkou poslední , Anonymizováno, . splátky, která činila , částka, a představovala celou dlužnou jistinu. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy nazvané jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, z výpisu z nebankovního registru klientských informací, z výpisu záznamů z registru , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a z výplatních pásek žalované za , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že zaměstnavatelem žalované byla společnost , právnická osoba, s tím, že příjmy žalované činí , částka, až , částka, měsíčně. Žalovaná žalobkyni dále před uzavřením smlouvy sdělila, že její náklady na bydlení činí , částka, , pravidelné finanční závazky nemá, na sázky vynaloží , částka, měsíčně. Tyto příjmy a výdaje žalobkyně prostým odečtením při zohlednění splátky požadovaného úvěru ve výši , částka, a negativních záznamů z vybraných registrů vyhodnotila tak, že žalované i při započtení splátky úvěru zůstává z příjmu částka , částka, a finanční situace žalované proto umožňuje hrazení pravidelných splátek, hrazení běžných životních nákladů a tvorbu úspor na úhradu jistiny na konci splátkového kalendáře. Z výpisu z insolvenčního rejstříku žalované soud zjistil, že se žalovanou bylo vedeno pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, vedeno insolvenční řízení, které skončilo splněním oddlužení žalované. Z kopie občanského a řidičského průkazu a kontroly občanského průkazu v registru neplatných dokladů bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalované. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, byla žalobkyní poukázána částka ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, pod VS: , var. symbol, . Z výpisu z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, byla žalobkyní poukázána částka ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, pod VS: , var. symbol, . Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalované a byla na něj poukázána platba ve výši , částka, . Z přehledu splátek úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni v období od , datum, do , datum, celkem , částka, . Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná dne , datum, čerpala finanční prostředky od žalobkyně v celkové výši , částka, . Žalobkyně žalované uvedené finanční prostředky poskytla, přestože žalovaná v roce , Anonymizováno, prošla oddlužením a převážná část poskytnutých finančních závazků byla použita na splacení předchozího závazku žalované vůči žalobkyni. Žalovaná navíc předložila žalobkyni pouze výplatní pásky od svého zaměstnavatele, aniž by žalobkyně jakkoliv dále ověřovala žalovanou tvrzené výdaje, např. v podobě výpisů z účtů žalované, nájemní smlouvy apod. Žalovaná žalobkyni v období od , datum, do , datum, uhradila na dluh částku , částka, .7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když poskytnutý úvě