14 C 172/2025-22 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „přechodná věřitelka), která pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen jako „původní věřitelka“). Mezi původní věřitelkou a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, nicméně žalobkyně není schopna úvěrovou smlouvu doložit. Přesto je nepochybné, že původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to dne , datum, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Jelikož úvěrová smlouva uzavřena nebyla, žalovaný se na úkor původní věřitelky bezdůvodně obohatil a žalobkyně má tedy právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni ničeho neuhradil, a to navzdory předžalobní výzvě žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas), soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř.4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spisu, z nichž soud zjistil následující skutečnosti: Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že původní věřitelka zaslala dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na přechodnou věřitelku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku soud zjistil, že přechodná věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky je třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť žalobkyně nedoložila smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému finanční prostředky. Přestože původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaný je nevrátil. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na přechodnou věřitelku v souladu s ustanovením § 1879 o. z., jež následně postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni podle téhož ustanovení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, nicméně žalovaný ničeho neuhradil a dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., tudíž je zároveň povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží jednak odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t. účinný do 31. 12. 2024”), z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení a výzva k plnění) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. účinného do 31. 12. 2024, jednak odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t. účinný od 1. 1. 2025”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby (tj. žaloba) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. účinného od 1. 1. 2025, a konečně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.