6 C 18/2025-43 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 12. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 095,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 766,88 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 277,88 Kč. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 12. 4. 2024 distančním způsobem na adrese , e-mail, o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25016939 (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 37 300 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky s příslušenstvím dle čl. VI. a VII. smlouvy, a to v pravidelných denních splátkách dle čl. V. odst. 1 smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky žalobce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl žalovanému vyplacen na jím označený účet č. , číslo účtu, tak, že dne 12. 4. 2024 byla žalovanému vyplacena částka 12 400 Kč. Žalovaný si při sjednání smlouvy zvolil podle čl. VII. odst. 4 smlouvy službu „klidné spaní“, tj. možnost odkladu splatnosti úvěru o 60 dnů, která byla zpoplatněna částkou 95,16 Kč, a službu „informační SMS servis“ za poplatek ve výši 24,96 Kč. Dále byl ve smlouvě sjednán poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a úrok ve výši 0,9 % denně z nesplacené části jistiny. Částky zaplacené žalovaným byly dle čl. V. odst. 1 smlouvy započítávány nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny a v případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný tak má vůči žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 26 095,62 Kč, který sestává z jistiny 12 400 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 246,76 Kč, úroku ve výši 13 328,74 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“, ve výši 95,16 Kč a poplatku za službu „informační SMS servis“ ve výši 24,96 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty podle čl. VIII. odst. 1 smlouvy ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru od 13. 5. 2024 do 11. 8. 2024. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 12. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 37 300 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a úrokem ve výši 0,903 % denně. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky žalobce (čl. I. odst. 3 smlouvy). Žalovaný si při sjednání smlouvy zvolil službu „klidné spaní“ za poplatek 3,66 Kč denně a službu „informační SMS servis“ za poplatek 0,96 Kč denně. Datum splatnosti první denní splátky úvěru bylo sjednáno na 30. den ode dne poskytnutí úvěru, tj. na 12. 5. 2024. Podle čl. VIII. odst. 1 smlouvy byl věřitel oprávněn k zesplatnění úvěru v případě prodlení se splácením jedné nebo více splátek po dobu alespoň 91 dnů. V čl. VIII odst. 1 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž se klient dostane do prodlení. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 31. 1. 2025 má soud za prokázané poskytnutí úvěru ve výši 12 400 Kč dne 12. 4. 2024, a to na účet č. , číslo účtu, , jehož majitelem je žalovaný. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný při sjednávání úvěru uvedl čistý měsíční příjem 38 800 Kč. Čistý měsíční příjem žalovaného ověřený žalobkyní činil 31 313 Kč a disponibilní příjem (při zohlednění pravidelných výdajů) činil 10 300 Kč. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2024.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 12. 4. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, který žalovaný čerpal tak, že dne 12. 4. 2024 mu byla vyplacena částka 12 400 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a úrokem ve výši 0,903 % denně. Při sjednání smlouvy si žalovaný dále zvolil službu „klidné spaní“ za poplatek ve výši 3,66 Kč denně a službu „informační SMS servis“ za poplatek 0,96 Kč denně. V čl. VIII odst. 1 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž se klient dostane do prodlení. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2024.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.10. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 400 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a úrokem ve výši 0,903 % denně, tj. 328,5 % ročně. Přitom podle databáze časových řad , právnická osoba, se výše úrokových sazeb za úvěry poskytované v roce 2024 bankami domácnostem pohybovala v rozmezí od 8,51 % do 9,23 % ročně a úvěry z kreditních karet v rozmezí od 19,77 % do 20,51 % ročně. Výše smluveného úroku tak přesahovala vykazované úrokové sazby úročených úvěrů z kreditních karet dokonce šestnáctinásobně. S ohledem na takto excesivní výši úrokové sazby dospěl soud k závěru o absolutní neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy, když moderace podle výše citovaného ust. § 577 o. z. na obvyklou (ještě přípustnou) výši úroku z úvěru byla za popsaných okolností vyloučena (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022-40). V části uplatněného nároku ve výši 12 400 Kč odpovídající částce poskytnutého úvěru byl uplatněný nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 o. z. Z popsaných důvodů proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl ohledně zaplacení částky 12 400 Kč s úrokem z prodlení, který byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně úroku ve výši 13 328,74 Kč, poplatků ve výši 366,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 14. 8. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 277,88 Kč, byla potom žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta.12. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.