7 C 33/2025-40 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení celkové částky 79 530,34 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že mezi právním předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, .., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i úroky ve výši 19,99 % ročně a sjednané poplatky. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a sjednaného příslušenství se žalovaný zavázal uhradit původní věřitelce formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy a ocitl se v prodlení, v důsledku čehož původní věřitelka úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala dlužnou jistinu ve výši 26 974,60 Kč, smluvní úroky kapitalizované částkou 648,30 Kč, úroky z prodlení kapitalizované ke dni postoupení pohledávky částkou 634,44 Kč, dlužné poplatky ve výši 2 494,94 Kč, dále úroky ve výši 19,99 % ročně z připsaných neuhrazených úroků v částce 648,30 Kč za období od , datum, do zaplacení, úroky ve výši 19,99 % ročně z dlužné jistiny v částce 26 974,60 Kč za období od , datum, do zaplacení a konečně zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 117,84 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho. Zároveň žalobkyně uvedla, že mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky. Na základě předmětné smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 49 079 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i úroky ve výši 19,99 % ročně a sjednané poplatky. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a sjednaného příslušenství se žalovaný zavázal uhradit původní věřitelce formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy a ocitl se v prodlení, v důsledku čehož původní věřitelka úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný uhradil žalobkyni dne , datum, částku 4 900,57 Kč, jíž žalobkyně v částce 1 187,50 Kč započetla na kapitalizovaný úrok, v částce 1 162,21 Kč na kapitalizovaný úrok z prodlení, v částky 2 100 Kč na poplatky a v částce 450,86 Kč za úrok z neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala dlužnou jistinu ve výši 49 412,50 Kč, smluvní úroky kapitalizované částkou 4 350,74 Kč, úroky z prodlení kapitalizované za období od , datum, do , datum, částkou 3 778,67 Kč, úroky z připsaných neuhrazených úroků kapitalizovaných za období od , datum, do , datum, částkou 115,40 Kč, dále úroky ve výši 19,99 % ročně z dlužné jistiny v částce 49 412,50 Kč za období od , datum, do zaplacení a konečně zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49 412,50 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž byli řádně předvoláni účastníci řízení. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování.4. Zástupkyně žalobkyně u jednání setrvala na podané žalobě. Na výzvu soudu zástupkyně žalobkyně při jednání uvedla, že nemá k dispozici důkazy, kterými by mohla doložit, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného.5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:- z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil identifikační údaje žalobkyně a základní údaje o žalobkyni;- ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se sjednaným příslušenstvím původní věřitelce uhradit formou 16ti měsíčních splátek po 1 800 Kč s tím, že poslední splátka činí 1 789 Kč; byl sjednán úrok ve výši 19,99 % ročně; RPSN činila 22,29 %; bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet ve výši 158 Kč měsíčně;- ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 49 079 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se sjednaným příslušenstvím původní věřitelce uhradit formou 70ti měsíčních splátek po 1 200 Kč s tím, že poslední splátka činí 1 109 Kč; byl sjednán úrok ve výši 19,99 % ročně; RPSN činila 22,28 %;- z ceníku původní věřitelky pro soukromou klientelu, účinnou od , datum, , soud zjistil, za jakých cenových podmínek poskytuje původní věřitelka klientům své služby;- z posledních výzev k úhradě dlužné částky ze dne , datum, a z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkových dluhů ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka vyzvala žalovaného jednak k úhradě dlužné částky 5 700 Kč, a jednak částky 7 722 Kč, a to nejpozději ve lhůtě do , datum, ; následně oba dluhy ke dni , datum, zesplatnila;- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dohody o úplatě ze dne , datum, , seznamu pohledávek postoupených ke dni , datum, a z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni;- z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni;- z podkladů pre súdne konanie ze dne , datum, soud zjistil, jakým způsobem žalovaný čerpal a splácel oba úvěry, resp. že žalovaný úvěry řádně nesplácel;- z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , včetně podacího lístku, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celkového dluhu.6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkami za žalovaným, které nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupených pohledávek byly smlouvy o úvěru. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím formou splátek. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když úvěry řádně a včas nesplácel, čímž porušil smluvní podmínky a dostal se do prodlení. Původní věřitelka ovšem úvěry žalovanému poskytla, aniž by řádně zkoumala jeho úvěruschopnost, resp. zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nikterak nedoložila.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvý