7 C 50/2025-30 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 89 885,05 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že mezi právním předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník původní věřitelky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 364 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného za účelem úhrady jeho dřívějších peněžních závazků s tím, že zbývající část úvěru byla poskytnuta neúčelově. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i úroky ve výši 8,20 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména poplatek za vedení úvěrového účtu a poplatek za pojištění schopnosti splácet. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a sjednaného příslušenství se žalovaný zavázal uhradit původní věřitelce formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy a ocitl se v prodlení, v důsledku čehož původní věřitelka úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala dlužnou jistinu ve výši 89 885,05 Kč, smluvní úroky kapitalizované částkou 3 199,19 Kč, úroky ve výši 8,2 % ročně z částky 89 885,05 Kč za období od , datum, do zaplacení a konečně zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 89 885,05 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž byli řádně předvoláni účastníci řízení. Žalovaný se z jednání soudu dne , datum, omluvil s tím, že je , podezřelý výraz, , nicméně o odročení jednání nepožádal. Soud tedy věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování.4. Zástupkyně žalobkyně u jednání setrvala na podané žalobě. Na výzvu soudu zástupkyně žalobkyně při jednání uvedla, že nemá k dispozici důkazy, kterými by mohla doložit, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného.5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 364 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se sjednaným příslušenstvím původní věřitelce uhradit formou 48 měsíčních splátek po 9 092,76 Kč s tím, že poslední splátka činí 8 661,99 Kč; byl sjednán úrok ve výši 9,2 % ročně, dále poplatek za pojištění ve výši 901 Kč měsíčně, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 795 Kč, poplatek ve výši 50 Kč za každé vyhotovení výpisu z úvěrového účtu, poplatek ve výši 100 Kč za každou změnu data měsíční splátky, poplatek ve výši 200 Kč měsíčně za vedení pohledávky původní věřitelky v případě ukončení smlouvy o vedení běžného účtu určeného ke splácení dluhů klienta, poplatek ve výši 600 Kč za každé zaslání písemné upomínky a poplatek ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný; RPSN činila 9,88 %;- ze sazebníku poplatků původní věřitelky, ze všeobecných produktových podmínek původní věřitelky účinných od , datum, a ze všeobecných obchodních podmínek původní věřitelky soud zjistil, za jakých podmínek a v jaké cenové relaci poskytovala původní věřitelka své služby klientům;- z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, jakým způsobem žalovaný úvěr splácel, resp. že nesplatil celou dlužnou částku;- z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, soud zjistil, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného původní věřitelka úvěr ke dni , datum, zesplatnila, a to v částce 110 128,43 Kč;- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, dohody ze dne , datum, a potvrzení ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni;- z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni;- z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celkového dluhu.6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o úvěru. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 364 000 Kč a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím formou splátek. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když úvěr řádně a včas nesplácel, čímž porušil smluvní podmínky a dostal se do prodlení. Původní věřitelka ovšem úvěr žalovanému poskytla, aniž by řádně zkoumala jeho úvěruschopnost, resp. zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nikterak nedoložila.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991 odst. 2 občansk