7 Cmo 12/2018-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh na zápis změn ze dne 18. července 2017 pod Fj 251899/2017/MSPH se zamítá.“ V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se svým návrhem domáhal zápisu do obchodního rejstříku. Návrh byl za navrhovatele (dále jen "společnost") podán jejím jednatelem: , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen "jednatel"), který byl však z funkce jednatele odvolán ke dni 15. 11. 2016 rozhodnutím valné hromady společnosti, osvědčeným notářským zápisem NZ 337/2016 N 389/2016 ze dne 15. 11. 2016, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Příbrami, a nepravomocně vymazán z obchodního rejstříku „v řízení ze dne 7. 12. 2016“ pod Fj 461848/2016/MSPH. „Jednatel tak nebyl oprávněn za společnost jednat, tedy podat návrh, ani svolat valnou hromadu společnosti, jejíž rozhodnutí je podkladovou přílohou návrhu. Soud proto návrh zamítnul pro rozpor s § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 164 odst. 1 o. z. a článkem X. bodem 2 společenské smlouvy společnosti“, uzavřel rejstříkový soud.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání namítl, že dne 6. 3. 2017 Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 3. 2017 pod č. j. 79 Cm 147/2016-19 rozhodl tak, že usnesení valné hromady ze dne 8. 11. 2016 osvědčené notářským zápisem dne 15. 11. 2016, kterým byl odvolán , tituly před jménem, , jméno FO, jako jednatel, je neplatné s tím, že toto usnesení je dávno pravomocné. Tuto skutečnost je nutno považovat za skutečnost soudu známou z úřední činnosti a toto rozhodnutí mělo být založeno v rejstříkovém spisu. Ostatně i pokud by byla pravda, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl vymazán z rejstříku nepravomocně, nemohl vyšší soudní úředník vydat zamítavé rozhodnutí a musel vyčkat na právní moc rozhodnutí o odvolání , tituly před jménem, , jméno FO, z funkce. Odvolatel navrhl zrušení napadeného usnesení a vyhovění návrhu.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že rozhodnutí je částečně nepřezkoumatelné.4. Dle předloženého rejstříkového spisu se navrhovatel domáhá svým návrhem ze dne 18. 7. 2017 zápisu jednatele , jméno FO, se dnem vzniku funkce k 14. červenci 2017. Přílohou návrhu je zápis z valné hromady společnosti konané dne 14. 7. 2017. Usnesením ze dne ze dne 6. března 2017 č. j. 79Cm 147/2016 – 19 (vyžádaným odvolacím soudem) Městský soud v Praze rozhodl tak, že „Určuje se, že usnesení valné hromady společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , ze dne 08. 11. 2016, osvědčené notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, NZ 337/2016 ze dne 15. 11. 2016, kterým byl odvolán jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, , je neplatné.“ (výrok I.); usnesení nabylo právní moci dne 14. 3. 2017. To znamená, že vyslovil – li tzv. statusový soud neplatnost předmětného usnesení valné hromady, nedošlo jím k platnému odvolání jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, . V době rozhodování odvolacího soudu (§ 154, § 167 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.) tak lze jednoznačně uzavřít, že k zániku funkce jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, z navrhovatelem tvrzeného důvodu nedošlo.5. Výše uvedené promítnuto do posuzované věci mimo jiné znamená, že jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, byl oprávněn za společnost podat předmětný návrh na zápis změn do obchodního rejstříku.6. Odůvodnil – li soud prvního stupně své zamítavé rozhodnutí tím, že „Jednatel tak nebyl oprávněn za společnost jednat, tedy podat návrh, ani svolat valnou hromadu společnosti, jejíž rozhodnutí je podkladovou přílohou návrhu.“, pak je takové rozhodnutí částečně nepřezkoumatelné, neboť z něj není nade vší pochybnost zřejmé, zda zamítl předmětný návrh z důvodu, že „Jednatel tak nebyl oprávněn za společnost jednat, tedy podat návrh“ či z důvodu, že takový jednatel nebyl oprávněn „svolat valnou hromadu společnosti“ (a má tudíž takové rozhodnutí /na základě něhož má být zapsána navržená skutečnost/ z tohoto důvodu za neplatné – poznámka odvolacího soudu) či zda zamítl návrh z obou uvedených důvodů.7. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Pro úplnost odvolací soud dodává pouze v obecné rovině, že pakliže jedná za účastníka řízení před soudem někdo, kdo k tomu není oprávněn, je dán nedostatek podmínky řízení, soud v takovém případě učiní opatření k odstranění tohoto nedostatku a pro případ, že se mu takový nedostatek podmínky nepodaří odstranit, tak řízení zastaví (viz § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.). A dále odvolací soud poukazuje na závěry vyslovené Nejvyšším soudem v jeho usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 „Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§ 191 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“]; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (srov. obdobně pro poměry právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010, ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017). Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.“