14 Cmo 316/2020-29 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zrušení společnosti , Anonymizováno, /dále jen „společnost“/ s likvidací (výrok I.), likvidátorem společnosti jmenoval společnost , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (výrok II.), společnosti uložil povinnost zaplatit státu na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).2. Soud prvního stupně shledal důvod pro zrušení společnosti a nařízení její likvidace dle § 172 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, § 9 odst. 1 a § 14 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/, neboť společnost nesídlí na adrese zapsané v obchodním rejstříku a i přes výzvu soudu prvního stupně nezjednala nápravu. Majitel dané nemovitosti soudu sdělil, že společnost nemá v nemovitosti právní důvod užívání prostor. K tomu soud prvního stupně pro dokreslení dovodil, že společnost je nečinná, když od svého vzniku nezaložila do sbírky listin obchodního rejstříku žádnou účetní závěrku. Uzavřel tedy, že společnost v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona nesídlí na adrese sídla zapsaného v obchodním rejstříku, i přes výzvu soudu s náležitým poučením o možnosti jejího zrušení s likvidací nedoložila právní důvod užívání daných prostor, ani nepodala řádný návrh na zápis nové adresy svého sídla do obchodního rejstříku. Takže důvod pro její zrušení s likvidací je naplněn.3. Výrok o jmenování likvidátora společnosti soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 191 odst. 1 a 4 o. z. Výrok o poplatkové povinnosti společnosti soud prvního stupně opřel o § 2 odst. 1 písm. e), § 4 odst. 1 písm. j) a § 5, § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a o položku 4 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podali účastníci 1/ a 2/ – za ně opatrovník - odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a sám rozhodl tak, že návrh zamítne a opatrovníku přizná odměnu (ve výši 20 657,12 Kč). Mají za to, že nebylo postaveno na jisto, zda je v zájmu společníků (či ve veřejném zájmu) společnost zrušit; soud navíc nevyvinul dostatečnou aktivitu k tomu, aby zjistil stanovisko zmocněnce , Anonymizováno, . Soud prvního stupně navíc pochybil, pokud nerozhodl o odměně opatrovníka.5. Společnost se k odvolání nevyjádřila, likvidátor se totožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně.6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Podle § 136 o. z. při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě (první odstavec). Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla (druhý odstavec).8. Podle § 137 o. z. každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby (první odstavec). Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě (druhý odstavec).9. Podle § 14 odst. 3 z. v. r. zapsaná osoba musí mí právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.10. Podle § 9 odst. 1 z. v. r. jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.11. V poměrech projednávané věci je dle článku 1.2. společenské smlouvy sídlo společnosti v , Anonymizováno, , adresa sídla zapsaná v obchodním rejstříku je , adresa, .12. Dne 10. srpna 2017 zaslal vlastník nemovitosti (jak se podává z rejstříkového spisu) upozornění, že společnost na dané adrese nemá právní důvod užívání prostor.13. Není pochyb, že i předmětná společnost je vázána shora citovanou kogentní úpravou, směřující (mimo jiné) k ochraně práv třetích osob, typicky vlastníků, nájemců a dalších oprávněných uživatelů daných prostor. K tomu lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 3692/2010, uveřejněné pod číslem 12/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné též na www.nsoud.cz. V něm Nejvyšší soud zformuloval a zdůvodnil závěr, podle něhož „Zjistí-li rejstříkový soud, že zanikl (či nikdy neexistoval) právní důvod užívání prostor, ve kterých je umístěno zapsané sídlo obchodní společnosti, vyzve ji ke zjednání nápravy. Nezjedná-li společnost v soudem určené přiměřené lhůtě nápravu (nedoloží-li listinu osvědčující právní důvod užívání zapsaného sídla, popř. nerozhodne-li o změně svého sídla), rozhodne soud v řízení podle § 200e o. s. ř. o zrušení společnosti s likvidací (§ 29 odst. 6 obch. zák.).“ Tento závěr se obdobně uplatní i v poměrech shora uvedené právní úpravy účinné od 1. ledna 2014, jak potvrdil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. srpna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2277/2020, v němž dospěl k závěru, že „Rovněž i v poměrech účinné právní úpravy ovšem platí, že dojde-li k zániku právního důvodu užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo společnosti, je povinností společnosti o změně sídla rozhodnout, neboť musí mít právní důvod užívání prostor, v nichž je uvedeno její sídlo, po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané v obchodním rejstříku jako její sídlo (§ 14 odst. 3 z. v. r.). Nerozhodne-li společnost za těchto okolností o změně svého sídla, odporuje obsah zápisu v obchodním rejstříku donucujícím ustanovením zákona a dozví-li se o tom rejstříkový soud, vyzve společnost ke zjednání nápravy, k čemuž jí stanoví (přiměřenou) lhůtu (§ 9 odst. 1 z. v. r.). Nezjedná-li společnost ve stanovené lhůtě nápravu, rozhodne soud v zájmu ochrany třetích osob o zrušení společnosti s likvidací [v literatuře obdobně například Lasák, J. § 136 In Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, marg. č. 4]“.14. A právě situace popisovaná Nejvyšším soudem nastala též v poměrech projednávané věci. Nejde o to, že by společnost nemohla vyvíjet činnost (i) jinde, než na adrese sídla zapsané v obchodním rejstříku, ale o porušení povinnosti společnosti dle shora citovaného § 14 odst. 3 z. v. r., tj. povinnosti mít právní důvod užívání prostor, v nichž je uvedeno její sídlo, po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané v obchodním rejstříku jako její sídlo. To ostatně soud prvního stupně společnosti vysvětlil již v usnesení o zahájení nadepsaného řízení ze dne 13. srpna 2019, č. j. 18 Nc 2585/2017-5, v němž jí současně vyzval ke zjednání nápravy ve stanovené 30 denní lhůtě a poučil ji o možném zrušení s likvidací, pokud výzvě soudu nevyhoví. Společnost na výzvu soudu prvního stupně (doručenou společnosti 27. října 2019) nijak nereagovala a nápravu vytýkaného nedostatku nezjednala. Závěrům soudu prvního stupně je tak třeba přisvědčit.15. Stran výroků II., III. a IV. usnesení soudu prvního stupně odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění podané soudem prvního stupně, s nímž se plně ztotožňuje.16. Důvodná není námitka odvolatelů vytýkající soudu prvního stupně, že měl zjistit stanovisko „zmocněnce Pavla Makeviche“. Je tomu tak proto, že z obsahu spisu se nepodává, že by odvolatelem uváděná osoba byla zmocněncem některého z účastníků předmětného řízení. Měl-li opatrovník odvolatelů na mysli plnou moc udělenou uvedené osobě účastnicí 2/ v rejstříkovém řízení (jak odvolací soud zjistil z rejstříkového spisu společnosti), pak ovšem přehlíží, že účastnice 2/ uvedenou plnou moc udělila před více než 6 lety (mimo jiné) k podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, nikoli pak již k zastupování v předmětném řízení. O odměně opatrovníka rozhodne soud prvního stupně samostatným usnesením.17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).18. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 23 věty první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř.