6 Cmo 118/2020-30 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 16. ledna 2020 nezletilé navrhovatelky a) a b) (dále jen „navrhovatelky“) v zastoupení zákonných zástupců - svých rodičů navrhly vydání usnesení, kterým bude , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „spolek“) jmenován hmotněprávní opatrovník pro účely svolání valné hromady spolku a jeho řízení do konání valné hromady.2. Soud I. stupně usnesením ze dne 27. února 2020, č. j. 81 Cm 2/2020-17 zamítl návrh na jmenování opatrovníka spolku (výrok I.) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).3. V odůvodnění uvedl, že důvodem pro jmenování opatrovníka spolku dle navrhovatelek bylo uplynutí dvouletého funkčního období členkám výboru spolku dne 8. listopadu 2019. Valná hromada svolaná na den 18. prosince 2019, která měla zvolit nové členy výboru, byla výborem odvolána, neboť na členky statutárního orgánu spolku podal otec navrhovatelky a) trestní oznámení pro porušení povinností při správě cizího majetku a zpronevěry. Členky výboru chtěly před ostatní členy spolku předstoupit až ve chvíli, kdy budou vědět, zda trestní oznámení bylo oprávněné či nikoliv. Spolek tudíž nemá statutární orgán a bývalé členky výboru spolku valnou hromadu svolat nemohou vzhledem k uplynutí jejich funkčního období. Mezi dnem ukončení funkce členek statutárního orgánu spolku a dnem konání valné hromady, která má rozhodnout o volbě nových členů, bude sice časová mezera, ale je zajištěno zastupování spolku do doby zvolení nového statutárního orgánu. V příslušném spolkovém rejstříku je dosud zapsán stávající statutární orgán spolku jako tříčlenný kolektivní orgán (předseda, místopředseda, ekonom) podle stanov spolku se vznikem funkce ke dni 21. října 2015, zvolený valnou hromadou na období dvou let.4. Soud I. stupně odkázal na ustanovení § 486 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), podle kterého soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva, tj. pokud by bez ustanovení opatrovníka došlo k ochromení její činnosti a není v jejích vlastních silách tuto situaci překlenout. Opatrovníka lze právnické osobě ustanovit až na základě reálně existující situace a nikoli na základě předpokladu, že bez tohoto aktu dojde k vážnému narušení chodu právnické osoby a v době rozhodování soudu musí být postaveno na jisto, že by jinak ke škodlivému následku došlo.5. Soud I. stupně dospěl k závěru, že všem členkám výboru jako statutárního orgánu spolku zanikla funkce dnem 21. října 2017, ale tato skutečnost dosud na činnost spolku neměla negativní vliv, když v ní pokračoval a nadále pokračuje. Na den 18. března 2020 byla svolána valná hromada, která má v programu i volbu členů výboru, tudíž ve spolku nenastala situace, že by spolek aktuálně potřeboval opatrovníka ke spravování jeho záležitostí nebo hájení jeho práv.6. Soud I. stupně citovaným usnesením bez nařízení jednání odkazem na ustanovení § 89 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“) návrh zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 23 z. ř. s.7. Ve včas podaném odvolání ze dne 11. března 2020 navrhovatelky (odvolatelky) namítly, že soud I. stupně nesprávně posoudil neúplně zjištěný skutkový stav věci, nenařídil ve věci jednání, neprovedl dokazování v rozsahu umožňujícím zjistit úplně skutkový stav věci. Navrhly, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť spolek aktuálně nutně potřebuje opatrovníka ke spravování svých záležitostí či hájení svých práv i za účelem uvedení účetnictví do řádného stavu a zajištění konání valné hromady v souladu se zákonem.8. Dle navrhovatelek soud I. stupně nezdůvodnil, proč vzal za prokázaná tvrzení bývalých členek výboru spolku, jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy spolku. Uvedl, že opatrovníka lze právnické osobě ustanovit až na základě reálně existující situace a nikoli na základě předpokladu, že bez tohoto aktu dojde k vážnému narušení chodu právnické osoby, což však neznamená, že je nutno vyčkat až na první vážnější újmu, která právnickou osobu postihne v důsledku neustanovení opatrovníka. Soud I. stupně nezkoumal skutečnou situaci ve vztahu k pokračujícímu trestnímu oznámení podanému na bývalé členky výboru spolku, které si neplnily své povinnosti, když kromě jiného do sbírky listin obchodního rejstříku nechaly založit účetní závěrky až po poukázání na nedostatky v hospodaření spolku některými členy, a jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy spolku. Z účetních závěrek vyplývá, že ne všechny příjmy spolku byly řádně zaúčtovány, a proto spolku hrozí vznik vážné újmy, což je předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení.9. Navrhovatelky nesouhlasily s názorem soudu I. stupně, že zánik funkce členek výboru neměl negativní vliv na pokračující činnost spolku. Bývalé členky výboru neměly právo spolek zastupovat a činit právní jednání, tudíž udílet plnou moc a činit úkony vůči členům a třetím osobám pod hrozbou neplatnosti těchto právních jednání, což je popřením podstaty existence spolkového rejstříku. Spolek nemá jiného člena orgánu schopného jej zastupovat, na čemž nemůže nic změnit ani konání nové valné hromady s volbou členů výboru, neboť tato nebyla svolána řádně v souladu se zákonem a stanovami. Vytýkané neplacení členských příspěvků navrhovatelkami je dáno tím, že o zaplacení nebyly spolkem vystavovány příjmové ani jiné doklady. Neexistence statutárního orgánu brání poskytování peněžních prostředků určitým fyzickým osobám.10. Ve vyjádření ze dne 30. března 2020 k odvolání spolek odkázal na své vyjádření ze dne 20. února 2020 k podanému návrhu, v němž pravdivě popsal uváděné skutečnosti, ztotožnil se s názorem a zamítavým rozhodnutím soudu I. stupně a navrhl jeho potvrzení jako věcně správné. Cílem zákonných zástupců navrhovatelek je neustálými útoky na vedení a zpochybňování bezúhonnosti uškodit spolku, zejména šikanózním jednáním ze strany otce navrhovatelky a). Valná hromada nebyla svolána neplatně, byla svolána členy spolku zcela v souladu se zákonem a stanovami. Navrhovatelky pouze konstatují její neplatnost bez uvádění argumentů pro toto tvrzení. Plné moci byly uděleny statutárním orgánem spolku v době, kdy spolek měl řádně zvolený statutární orgán, což nemůže zpochybnit skutečnost, že osoby zastupující spolek neměly v rejstříku spolků zapsané své další funkční období, tudíž je v něm u všech osob výboru jako den vzniku funkce a členství zapsán 21. říjen 2015 i přes jejich opětovné zvolení v roce 2017. Pokud navrhovatelky chtěly být členkami spolku, bylo jejich povinností jako každého jiného člena spolku hradit členské příspěvky. Účast ve spolku je dobrovolná s právem svobodně se rozhodnout ohledně členství ve spolku. Pokud člen spolku přestane platit členské příspěvky, dává tím jednoznačně najevo vůli nebýt členem spolku. Ohledně pochybnosti o možnosti placení členských příspěvků v hotovosti spolek uvedl, že navrhovatelky měly možnost hradit členské příspěvky převodem na účet spolku.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelek není důvodné.12. Řízení o jmenování opatrovníka je řízením podle ustanovení § 85 písm. d/ z. ř. s. a na podkladě jeho ustanovení § 2 písm. e/ se řídí tímto zákonem. Účastníky řízení podle ustanovení § 6 odst. 1 z. ř. s. jsou navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno.13. V návaznosti na výše citované ustanovení § 486 odst. 1 podle ustanovení § 487 odst. 1 obč. zák. pro práva a povinnosti opatrovníka právnické osoby platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech člena statutárního orgánu; působnost opatrovníka se přiměřeně řídí ustanoveními o působnosti statutárního orgánu.14. Soud I. stupně odkazem na ustanovení § 89 odst. 1 z. ř. s. rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když dospěl k názoru, že ve věci není potřebné provést dokazování, neboť pro popsaná potřebná zjištění mu budou postačovat skutečnosti známé z jeho vlastní činnosti ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s ustanovením § 121 o. s. ř.15. Dle ustálených závěrů soudní praxe je jmenování opatrovníka právnické osobě krajním řešením, neboť jde o zásah veřejné moci do jejích vnitřních poměrů, k němuž je důvodné přikročit pouze tehdy, nemůže-li se s nastalou situací vypořádat právnická osoba sama. Soud může podle ustanovení § 165 odst. 1 obč. zák. právnické osobě, která nemá obsazen statutární orgán, jmenovat opatrovníka, který bude přiměřeně vykonávat působnost jejího statutárního orgánu; jde o opatření dočasné povahy, trvající po dobu zvolení nového statutárního orgánu a zanikající po uvedeném zvolení, aniž by o tom musel rozhodovat soud. Institut opatrovníka i jmenování členů statutárního orgánu soudem neslouží k řešení