6 Cmo 209/2020-84 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně v bodu I. výroku odmítl pro základní nedostatky podání, a to, kterému soudu je určeno, čeho se jím navrhovatelka a po kom domáhá, podle § 43 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) podání navrhovatelky ze dne 4. 5. 2020 a v bodu II. výroku žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů ukončeného řízení.2. Vyšel ze skutečnosti, že Městskému soudu v Praze bylo doručeno neurčité podání navrhovatelky ze dne 4. 5. 2020, neboť z něho nebylo patrné, kterému soudu je určeno, čeho se jím navrhovatelka domáhá a po kom.3. Soud I. stupně podaný návrh posoudil podle § 43 odst. 1 o. s. ř. a podle § 79 odst. 1 o. s. ř. a konstatoval, že navrhovatelka byla usnesením ze dne 25. 5. 2020, č. j. 1 Nc 1209/2020-33, vyzvána, aby uvedené podání doplnila a opravila, neboť je neurčité, nesrozumitelné a neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Navrhovatelka měla být v usnesení poučena, že nebude-li ve stanovené lhůtě a v uvedeném smyslu podání doplněno a nebude-li možno pro tento nedostatek v řízení pokračovat, soud rozhodne podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. tak, že podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne a řízení tím skončí.4. V průběhu řízení měla podle soudu I. stupně navrhovatelka soudu I. stupně neustále zasílat neurčitá a nesrozumitelná podání dne 24. 5. 2020 a 28. 5. 2020, jež nezjednala nápravu předmětného podání. Proto měla být navrhovatelce doručena další výzva soudu I. stupně, a to dne 1. 6. 2020. Na tuto výzvu navrhovatelka podle soudu I. stupně reagovala podáním ze dne 18. 6. 2020 a 23. 6. 2020, kdy ani těmito podáními nebyly odstraněny vady uvedeného podání ze dne 4. 5. 2020. Proto soud I. stupně na základě uvedeného odmítl podle § 43 odst. 2 o. s. ř. podání navrhovatelky ze dne 4. 5. 2020. O nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 3 o. s. ř., když případnému odpůrci v řízení žádné náklady nevznikly.5. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě navrhovatelka odvolala (odvolatelka) a podle obsahu jejího opravného prostředku se domáhala změny napadeného rozhodnutí a neodmítnutí svého návrhu na zahájení řízení s tím, aby věc soud projednal.6. Poukázala na nečinnost soudu I. stupně a na skutečnost, že patřičně reagovala na výzvu soudu o odstranění vad návrhu. Zdůraznila, že nemá právní vzdělání a její majetkové a příjmové poměry a další okolnosti hodné zvláštního zřetele odůvodňují její osvobození od soudních poplatků a ustanovení jí zástupce z řad advokátů. Její poštou zaslané podání Městskému soudu v Praze má souviset s jejími e-maily soudu, z nichž je podle odvolatelky zjevné, kterému soudu je určeno, a to úseku správního soudnictví Městského soudu v Praze a čeho se domáhá za sebe i za syna. Podle odvolatelky se domáhá vyslovení, že… „zásahy byly nezákonné (4. 3. 2020 výslechy, lživý protokol ze 4. 3. 2020, 158, atd. viz spisy Městského soudu v Praze známé z jeho činnosti“….. Žalovanými podle odvolatelky jsou ministerstvo vnitra, ministerstvo spravedlnosti a , adresa, . Podle odvolatelky by jí bylo odmítnutím podání odepřeno základní právo navrhovatele na soudní ochranu a podle odvolatelky byly ze strany soudu I. stupně porušeny zejména předpisy Evropské unie a Listina základních práv a svobod.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, aniž nařizoval jednání, vzhledem k ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, avšak odvolání důvodným neshledal.8. Odvolací soud předně odkazuje na správnou argumentaci soudu I. stupně obsaženou v napadeném rozhodnutí a nad jeho rámec konstatuje, že vychází z § 79 odst. 1 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Podle odst. 2 téhož ustanovení o. s. ř. je žalobce povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.9. Odvolací soud dále vychází z § 42 odst. 1 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem. Podle odst. 2 téhož ustanovení o. s. ř. je písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.10. Jak je dále zřejmé z odst. 3 téhož ustanovení o. s. ř. je v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpis (§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech) se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení, pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech).11. Odvolací soud vychází konečně i z § 43 o. s. ř., z jehož odst. 1 je zřejmé, že předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.12. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení o. s. ř., není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.13. V projednávaném případě je z podání navrhovatelky zřejmé, že navrhovatelka není spokojena s postupem policejního orgánu ve vztahu jejímu synovi, jenž se má v současné době nacházet ve věznici. Za tím účelem navrhovatelka zasílá ministerstvům, policejním orgánům, orgánům státního zastupitelství, jiným orgánům státní správy i orgánům samosprávy e-maily. V případě, že navrhovatelka činí ve vztahu k těmto orgánům návrhy na zahájení řízení o nápravu stávajícího stavu, činí tak s řádným uvedením adresáta a s uvedením toho, čeho se domáhá (např. č.l. 54, 56, 66).14. Ve vztahu k soudu I. stupně navrhovatelka v projednávaném případě zasílá e-maily též Městskému soudu v Praze. Z jejího popisu její nespokojenosti s prací Policie ČR a jiných institucí však nelze usuzovat, zda se domáhá vůči uváděným institucím (právnickým osobám) některého z civilních nároků postupem podle o. s. ř., nebo zda činí návrh podle soudního řádu správního č. 150/2002 Sb. (např. zda se jedná o zásahovou žalobu podle § 82 s.ř.s. brojící proti jinému zásahu správního orgánu, jenž není rozhodnutím), když postup podle s.ř.s. je specifickým procesním postupem se zcela odlišnými opravnými prostředky (kasační stížnost proti rozhodnutí vydaného Městským soudem v Praze - správním úsekem). Též z uvedených důvodů je nezbytné, aby navrhovatel vždy popsal (postačí v základních rysech) rozhodný skutek a v podání zahajujícím řízení uvedl to, čeho se domáhá vůči konkrétní osobě (fyzické, či právnické). Bez této náležitosti nelze návrh navrhovatele (v daném případě navrhovatelky) projednat a rozhodnout ve věci samé, ale nelze jej ani předat příslušnému úseku krajského soudu (Městského soudu v Praze), a to ani k rozhodnutí nikoliv ve věci samé, např. o soudních poplatcích a o návrhu na osvobození účastníka řízení, případně o ustanovení účastníkovi zástupce z řad advokátů. Ostatně o povinnosti uvést to, čeho se navrhovatelka domáhá, byla navrhovatelka soudem I. stupně vyzvána s poučením o možném odmítnutí podání, nebude-li podání obsahovat uvedené zákonem stanovené základní náležitosti (usnesení soudu I. stupně č.l. 33). Jak je však přitom zřejmé z podání navrhovatelky jiným institucím (např. Policii ČR), nedělá jí problém označit to, čeho se domáhá. Navrhovatelka tak mohla bez problémů učinit i vůči soudu I. stupně.15. Jestliže navrhovatelka v odvolacím řízení doplnila, že se domáhá vyslovení, že ….. „zásahy byly nezákonné (4. 3. 2020 výslechy, lživý protokol ze 4. 3. 2020, 158, atd. viz spisy Městského soudu v Pra