7 Cmo 119/2020-44 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl návrh na „vydání“ předběžného opatření, jímž by soud žalovanému 1) až do právní moci konečného rozhodnutí v tomto řízení jménem či v zastoupení žalovaného 2) uložil, že není oprávněn uzavírat žádná právní jednání a plnit závazky žalovaného 2) bez písemného souhlasu žalobce. V odůvodnění uvedl, že žalobou doručenou dne 10. 3. 2020 zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá vyloučení prvního žalovaného z funkce jednatele druhé žalované a současně zrušení druhé žalované a jmenování likvidátora. Podáním doručeným soudu dne 11. 3. 2020 se žalobkyně domáhá nařízení předběžného opatření, kterým by bylo prvnímu žalovanému zatímně zakázáno jednat za druhou žalovanou vůči třetím osobám bez písemného souhlasu žalobkyně. Dále soud stručně shrnul uvedené důvody pro nařízení předběžného opatření (první žalovaný manipuluje s účetnictvím druhé žalované v částkách statisíců až milionů, protiprávně uzavírané smlouvy mezi jím a druhou žalovanou či osobami jemu blízkými). Zmínil rozpory mezi společníky v souvislosti s přeúčtováním částky 30 575 000 Kč, která dle žalobkyně představuje příplatek mimo základní kapitál a dle prvního žalovaného půjčku. Dle soudu „co do důvodů pro které lze nařídit požadované předběžné opatření nebylo zdejšímu soudu ze strany žalobkyně žádné z jejich tvrzení prokázáno. To ostatně žalobkyně ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření sama uznává.“ Dále soud zdůraznil, že ve věci samé se žalobkyně domáhá dvou nároků, jednak vyloučení žalovaného 1) z funkce jednatele a jednak zrušení druhé žalované. První nárok spadá do řízení sporného, neboť spadá pod ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. Naproti tomu řízení o zrušení společnosti spadá do řízení nesporného, neboť jde o řízení ve statusových věcech právnických osob dle § 3 odst. 2 písm. a) z. ř. s. Z návrhu žalobkyně dle soudu nelze jednoznačně určit, „jaké bude řízení ve věci samé povahy, tj. zda sporné či nesporné“ s tím, že řízení sporné a nesporné jsou řízeními, která nemohou být vedena soudem společně (§112 o. s. ř.), a to vzhledem k rozdílnosti jejich procesních pravidel. Z těch plyne i jiný postup při určení, kdo je jejich účastníkem. Nelze tudíž učinit jednoznačný závěr o totožnosti okruhu účastníků v řízení o předběžném opatření a účastníků v řízení o věci samé (§ 74 odst. 2 o. s. ř.). Důsledkem uvedeného nedostatku návrhu je dle soudu pak i to, že nelze posoudit, jestli povinnost, která má být předběžným opatřením uložena, má vůbec vztah k věci samé, a zda jsou tak splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření dle ust. § 74 odst. 1 a § 76 o. s. ř. Uzavřel, že návrh na nařízení předběžného opatření neobsahuje všechny náležitosti, je neurčitý a nesrozumitelný ve smyslu ust. § 75a o. s. ř., a z tohoto důvodu návrh odmítl.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:1) Závěr soudu prvního stupně o tom, že „Co do důvodů, pro které lze nařídit požadované předběžně opatření, nebylo zdejšímu soudu ze strany žalobkyně žádné z jejich tvrzení prokázáno. To ostatně žalobkyně ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření sama uznává.“ je předně nesprávný, neboť k návrhu navrhovatelka připojila celkem 18 listinných důkazů, které soud nehodnotil a ani nezmínil, čímž zatížil řízení vadou.2) Pokud platí, že ve věci jde o sporné a nesporné řízení, které nelze vést dohromady, k čemuž ovšem žalobkyně/navrhovatelka nevidí důvod, pak platí, že předběžné opatření je žádáno a jeho potřeba je dána v obou řízeních, a lze je v obou těchto řízeních nařídit. Pokud žalobkyně požaduje vyslovení vyloučení žalovaného 1) z výkonu funkce jednatele pro důvody v žalobě a v předběžném opatření uvedené, pak samozřejmě po dobu tohoto řízení chce, aby byl jednatel pod předběžným opatřením navrhovanou kontrolou. A na druhou stranu, pokud navrhovatelka požaduje zrušení společnosti - účastníka 2), pak by zřejmě účastník 1) nebyl tohoto řízení účasten. Nicméně platí, že dle ustanovení § 76, odst. 2 o. s. ř. je možné uložit povinnost předběžným opatřením i osobě, jež se nezúčastní primárního řízení. A pokud jsou důvody pro zrušení společnosti takové, jaké jsou, navrhovatelka samozřejmě po dobu tohoto řízení chce, aby byl jednatel pod předběžným opatřením navrhovanou kontrolou. Navrhované předběžné opatření má vztah k věci samé v obou věcech, i když se povedou dvě oddělená řízení.3. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že navrhované předběžní opatření nařídí, případně aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Dle obsahu předloženého soudního spisu vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 77 Cm 34/2020 podáním ze dne 10. 3. 2020, doručeným soudu prvního stupně téhož dne, se obchodní společnost , Jméno žalobkyně, . (označená jak žalobkyně, resp. žalobce) domáhá, aby soud vydal následující rozhodnutí: Určuje se, že žalovaný 1) , Jméno žalované A, …je vyloučen z výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací a nesmí po dobu 3 let od právní moci tohoto rozhodnutí vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení (výrok I.), Žalovaný 2) – společnost , právnická osoba, … se zrušuje a nařizuje se její likvidace (výrok II.), Likvidátorem žalovaného 2) se jmenuje , Anonymizováno, …(výrok III.), Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni náklady tohoto řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok IV.).6. Návrhem na nařízení předběžného opatření - též ze dne 10. 3. 2020, doručeného soudu prvního stupně až následujícího dne 11. 3. 2020, žalobkyně navrhla vydání následujícího usnesení: „Žalovaný 1) , Jméno žalované A, …není až do právní moci konečného rozhodnutí v tomto řízení jménem či v zastoupení žalovaného 2), společnosti , právnická osoba, …oprávněn uzavírat žádná právní jednání a plnit závazky žalovaného 2)… bez písemného souhlasu žalobkyně, společnosti , Jméno žalobkyně, ….“ (dále jen „návrh na nařízení předběžného opatření“).7. Ve smyslu § 102 odst. 3 o. s. ř. se na řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření podaného po zahájení řízení ve věci samé, což je i posuzovaný případ, použijí obdobně ustanovení § 75, § 75a,…o. s. ř. Podle ust. § 75 odst. 2 o. s. ř. návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 o. s. ř. musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat …, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá;8. Podle ust. § 75a odst. 1 o. s. ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 o. s. ř. se nepoužije.9. Odvolací soud dospěl k závěru, že z návrhu na nařízení předběžného opatření nelze jednoznačně určit, ke kterému z požadovaných nároků, tedy zda jen k jednomu nároku, a to k vyloučení , Jméno žalované A, z výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací (spadajícího do řízení nesporného – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016 publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53/2018, nikoliv tedy sporného jak uvedl soud prvního stupně) či případně i ke druhému z požadovaných nároků – ke zrušení obchodní společnosti , právnická osoba, s likvidací a jmenování likvidátora, se návrh na nařízení předběžného opatření vztahuje. Důsledkem uvedeného nedostatku návrhu je pak i to, že nelze posoudit, jestli povinnost, která má být předběžným opatřením uložena, má vůbec vztah k věci samé a k jaké, a zda jsou tak splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření dle ust. § 74 odst. 1 a § 76 o. s. ř. Přitom platí, že výzva ve smyslu § 43 o. s. ř. k opravení, resp. upřesnění tohoto neurčitého návrhu na nařízení předběžného opatření není s odkazem na §75a o. s. ř. přípustná.10. Z výše uvedených důvodů odvolací soud uzavírá, že návrh na nařízení předběžného opatření tak, jak byl navržen, neobsahuje všechny náležitosti, je tudíž neurčitý a nesrozumitelný ve smyslu ust. § 75a o. s. ř. a soud prvního stupně nepochybil, když jej dle ust. § 75a o. s. ř. odmítl. Proto odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.