7 Cmo 120/2019-47 — Vrchní soud v Praze

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zrušil s likvidací obchodní společnost , Anonymizováno, , IČO , IČO, /dále jen „společnost“/ (výrok I.), jmenoval likvidátorem společnosti , Anonymizováno, (výrok II.), uložil společnosti poplatkovou povinnost (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.). V odůvodnění uvedl, že společnost nezakládá „zákonem stanovené listiny“ a „lze tedy usuzovat na její nečinnost“. Společnost nereagovala na výzvu soudu k odstranění důvodů vedoucích ke zrušení společnosti a k vyjádření, proto rozhodl o zrušení společnosti s likvidací a jmenoval likvidátora ze seznamu insolvenčních správců v „zájmu objektivního průběhu likvidace“.Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně jeho výroků I. - III. podali společnost - účastník 1) a společník - účastník 2) včasná odvolání shodného obsahu. V odvolání brojili proti nenařízení jednání k projednání návrhu a případného dokazování s tím, že soud „dokazování prováděl nahlížením do rejstříkového spisu…“ a zápis ve veřejném rejstříku nebyl a nemohl být podkladem pro rozhodnutí soudu o tom, že účastník 1) není objektivně schopen vykonávat svou činnost po dobu delší než 1 rok. Z odvolání vyplynul požadavek, aby společnost nebyla zrušena s likvidací.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání účastníka 2) proti usnesení soudu prvního stupně do výroku III. bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.Z povahy odvolání jako opravného prostředku vyplývá, že ho může podat jen ten účastník řízení, kterému byla soudním rozhodnutím způsobena určitá újma, kterou lze odstranit právě zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Tímto výrokem mu nebyla a ani nemohla být způsobena žádná újma, kterou by bylo možno odstranit zrušením nebo změnou tohoto rozhodnutí. K odvolání proti výroku III. ohledně uložení poplatkové povinnosti společnosti není proto subjektivně legitimován.Z uvedených důvodů proto odvolací soud odvolání společníka - účastníka 2) proti usnesení soudu prvního stupně do výroku III. odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že v době rozhodování odvolacího soudu odpadl důvod pro vedení řízení.Dle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení, přičemž dle § 167 odst. 2 o. s. ř. se na usnesení přiměřeně užije ustanovení o rozsudku. Dle § 211 o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného. Dle § 1 odst. 3 z.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Z citovaných ustanovení vyplývá, že pro rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodný stav v době vydání tohoto usnesení odvolacím soudem.Dle obsahu předloženého soudního spisu soud prvního stupně návrhu na zrušení společnosti s likvidací vyhověl. Odvolací soud nahlédnutím do výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 189726, zjistil z rubriky „ostatní skutečnosti“, že obchodní společnost byla zrušena rozhodnutím jediného společníka ke dni 10. 5. 2019 a vstoupila do likvidace a dále je zapsán likvidátor společnosti , Anonymizováno, . Tato skutečnost ostatně přímo vyplývá i z rozhodnutí jediného společníka učiněného ve formě notářského zápisu sp.zn. , Anonymizováno, , sepsaného dne 10. 5. 2019 (jménem , Anonymizováno, , notářky se sídlem v , Anonymizováno, , jejím ustanoveným zástupcem podle § 24 notářského řádu , Anonymizováno, , notářským kandidátem), založeného do sbírky listin, na základě něhož rejstříkový soud zapsal do rubriky ostatních skutečností údaj o zrušení předmětné obchodní společnosti s likvidací a na základě něhož zapsal i likvidátora společnosti.Podle § 16 z.ř.s. odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.Z citovaného ustanovení vyplývá, že odpadnutí důvodu po zahájení řízení míří na situace, kdy se změnil stav, z nějž soud vycházel v době, kdy bylo zahájeno řízení. To promítnuto do posuzovaného případu znamená, že pakliže předmětem návrhu na zahájení řízení bylo zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora a v době rozhodování odvolacího soudu již je společnost zrušena s likvidací a jmenován likvidátor, odpadl důvod vedení řízení, neboť vedení tohoto řízení již pozbylo své opodstatnění.Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Postupoval přitom dle § 16 z.ř.s. ve spojení s ustanovením § 222a odst. 1 o. s. ř., které aplikoval per analogiam, jelikož v předmětné věci již bylo rozhodnuto z vlastní iniciativy společnosti, a tudíž bylo zapotřebí „odklidit“ předmětné soudní rozhodnutí o zrušení dotčené obchodní společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, které již pozbylo svého důvodu, pro nějž bylo vydáno.Náhradově nákladový výrok ohledně nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s.) a 23 z.ř.s, přičemž odvolací soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků.