7 Cmo 145/2020-28 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že se nařizuje předběžné opatření: I. Společnosti , Jméno navrhovatele B, ., IČO , IČO navrhovatele B, , sídlem , adresa, (dále i jen „Společnost“), se zakazuje projednat na valné hromadě, která byla svolána pozvánkou , Jméno navrhovatele C, ze dne 26. 2. 2020 na den 23. 3. 2020 v 13:00 hod. na adresu , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , adresa, , s programem jednání: 1. zahájení valné hromady, 2. volba předsedy a zapisovatele valné hromady, 3. schválení účetní závěrky společnosti , Jméno navrhovatele B, . za rok 2016, 4. schválení účetní závěrky společnosti , Jméno navrhovatele B, . za rok 2017, 5. schválení účetní závěrky společnosti , Jméno navrhovatele B, . za rok 2018, 6. souhlas s rozdělením a převodem podílu společníka , Jméno navrhovatele C, , 7. závěr valné hromady, bod programu jednání této valné hromady uvedený v této pozvánce pod číslem 6., a to „souhlas s rozdělením a převodem obchodního podílu společníka , Jméno navrhovatele C, “ a II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně jím vydané usnesení neodůvodnil dle ust. § 169 odst. 2 věta první o. s. ř. Následně soud prvního stupně toto usnesení usnesením ze dne 15. dubna 2020, č. j. 2 Nc 1274/2020-23 v jeho záhlaví opravil tak, že správné jméno navrhovatele je , Anonymizováno, místo nesprávně uvedeného , Anonymizováno, .2. Navrhovatel se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně domáhal nařízení předběžného opatření ve znění výše uvedeným, kterým se Společnosti zakazuje projednat na valné hromadě dne 23. 3. 2020, svolané společníkem společnosti , Jméno navrhovatele C, , bod programu jednání této valné hromady uvedený v pozvánce pod číslem 6., a to „souhlas s rozdělením a převodem obchodního podílu společníka , Jméno navrhovatele C, “. Dle navrhovatele je třeba zatímně upravit poměry účastníků řízení, neboť projednání tohoto bodu valnou hromadou by vyvolalo další spory, když Společenská smlouva Společnosti, Článek šestý: Podíly, odst. 3 první a druhá odrážka stanoví, že: „Společník, který hodlá převést svůj podíl či jeho část na jiného společníka či třetí osobu, musí před schválením převodu svého podílu nebo jeho části valnou hromadou písemně učinit nabídku na převod tohoto podílu nebo jeho části všem společníkům společnosti.“ přičemž „Společníci společnosti mají k převáděnému podílu či jeho části přednostní právo koupě.“ Navrhovatel se nařízení předběžného opatření domáhá s odkazem na čtyři rozhodnutí Městského soudu v Praze, a to usnesení ze dne 24. 2. 2020, č. j. 2 Nc 1270/2020, ze dne 6. 1. 2020, č. j. 2 Nc 1261/2020, č. j. 2 Nc 1075/2017-6 a č. j. 2 Nc 1091/2017, kterými byla nařízena obdobná předběžná opatření.3. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal , Jméno navrhovatele C, jako společník Společnosti a svolatel valné hromady, který namítal, že usnesení soudu prvního stupně je nezákonné, nesprávné a nedůvodné. Obsáhle věcně argumentuje, že je osobou oprávněnou ke svolání valné hromady, že respektoval předkupní právo společníků Společnosti a i navrhovateli nabídku k přednostní koupi obchodního podílu doručil, přičemž žádný ze společníků Společnosti na jeho nabídku nereagoval. Dále namítal, že napadené usnesení postrádá odůvodnění, k čemuž odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1554/08. Odvolatel navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření odmítá, případně zamítá, nebo aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou k tomu subjektivně oprávněnou, jak je rozvedeno dále, a proto odvoláním napadení usnesení soudu prvního stupně přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle ust. § 74 o. s. ř. (1) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. (3) Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.6. Podle § 75a odst. 1 o. s. ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 o. s. ř. se nepoužije.7. Podle ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.8. V případě nařízení předběžného opatření před zahájením řízení z důvodů potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (§74 odst. 1 o. s. ř.), je podstatnou náležitostí takového návrhu podle § 75 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 4 o. s. ř. právě vylíčení rozhodných skutečností ohledně řízení ve věci samé. Z návrhu musí být tedy zřejmý předmět a právní důvod budoucího řízení ve věci samé, ve kterém budou poměry mezi účastníky vyřešeny definitivně. Je tomu tak proto, že soud i v řízení o nařízení předběžného opatření navrženém před zahájením řízení ve věci samé musí přezkoumat podmínky řízení včetně své věcné a místní příslušnosti (§ 74 odst. 3 o. s. ř.), musí se zabývat otázkou, zda účastníky řízení o nařízení předběžného opatření jsou kromě navrhovatele ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samou (§ 74 odst. 2 o. s. ř.) a musí mít najisto postaven procesní režim řízení ve věci samé a tudíž i procesní režim řízení o nařízení předběžného opatření, tj. zda se jedná o řízení sporné či nesporné. Soud také musí posoudit, zda navrhovatel splnil s podáním návrhu svou povinnost složit jistotu ve výši zákonem určené (§ 75b odst. 1 o. s. ř.). Uvedená náležitost návrhu navrhovatele je pak rozhodná i pro posouzení samotného nároku navrhovatele na nařízení předběžného opatření, protože podmínky pro nařízení předběžného opatření soud vždy zkoumá ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé (§ 74 odst. 1 a § 76 o. s. ř.), neboť má-li být jeho návrhu na nařízení předběžného opatření soudem vyhověno, je předně třeba aby navrhovatel nárok ve věci samé osvědčil, přičemž nařídí-li soud takové předběžné opatření, je nedílnou součástí jeho rozhodnutí i uložení povinnosti navrhovateli podat v jím určené lhůtě návrh na zahájení řízení ve věci samé (§ 76 odst. 3 o. s. ř.). Určení předmětu meritorního řízení v návrhu na nařízení předběžného opatření je plně v dispozici navrhovatele a soud místo něj nemůže zvažovat všechny v úvahu připadající možnosti návrhů, které by v projednávané věci přicházely v úvahu.9. Jak ale odvolací soud z návrhu zjistil, že ačkoliv se navrhovatel právě domáhá nařízení předběžného opatření před zahájením řízení z důvodů zatímní úpravy poměrů mezi účastníky, ve svém návrhu netvrdil, jakého nároku se bude žalobou ve věci samé vůči Společnosti domáhat, tj. neuvedl jakou žalobu (návrh) hodlá podat v případě, bude-li jeho návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno. Důsledkem toho je předně to, že ani v odvolacím řízení, nelze přezkoumat a určit okruh účastníků tohoto řízení ve smyslu ust. § 74 odst. 2 o. s. ř. Protože ale soud prvního stupně napadeným usnesením zakázal bez dalšího projednat účastnici - Společnosti na valné hromadě dne 23. 3. 2020, svolané společníkem Společnosti , Jméno navrhovatele C, , bod programu jednání této valné hromady, v pozvánce uvedený pod číslem 6., a to „souhlas s rozdělením a převodem obchodního podílu společníka , Jméno navrhovatele C, “, shledal odvolací soud, že tím potažmo zakázal i , Jméno navrhovatele C, výkon jeho práv společníka Společnosti na této valné hromadě. Protože napadené usnesení neobsahuje odůvodnění, lze pouze usuzovat, že důvodem pro nařízení předběžného opatření pro soud prvního stupně byla ta navrhovatelova tvrzení, dle kterých , Jméno navrhovatele C, porušil povinnosti, plynoucí z jeho postavení společníka ve Společnosti. Z uvedeného je proto zřejmé, že obsahem napadeného usnesení je dotčeno právní postavení , Jméno navrhovatele C, , jako společníka Společnosti, a proto je dle odvolacího soudu osobou subjektivně oprávněnou k podání odvolání, neboť má obdobná práva jako účastník řízení (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s.1742 a násl.).10. Vzhledem ke všemu výše uvedenému pak odvolací soud v posuzované věci dospěl k závěru, že není-li v předmětném návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovatelem určen a popsán předmět řízení ve věci samé, ve kterém mají být poměry mezi jím označenými účastníky upraveny definitivně, nelze posoudit jak splnění procesních podmínek pro řízení o předběžném opatření, tak ani podmínek pro nařízení předběžného opatření dle § 74 odst. 1 a § 76 o. s. ř.11. Odvolací soud proto uzavírá, že návrh na nařízení předběžného opatření neobsahuje všechny náležitosti ve smyslu § 75 o. s. ř.