7 Cmo 199/2020-49 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 3. 2017 se navrhovatel domáhal, zrušení společnosti , Jméno navrhovatele A, , s.r.o., IČO , IČO navrhovatele A, , sídlem , Adresa navrhovatele A, (dále jen „Společnost“), nařízení její likvidace a jmenování likvidátora. V návrhu uvedl, že ho podává z těchto důvodů: 1) Společnost není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel (§ 93 písm. b) zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích-dále jen „ZOK“), 2) Společnost nepřizpůsobila listiny současné právní úpravě a nedoručila je do sbírky listin do 30. 6. 2015 (§ 777 odst. 2 ZOK), 3) Společnost neuložila do sbírky listin účetní závěrky za roky 2012 až 2015, ačkoliv k tomu byla podle zákona o účetnictví povinna (§ 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů).2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. Společnost zrušil a nařídil její likvidaci. Ve výroku II. jmenoval likvidátorkou Společnosti , tituly před jménem, , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , ve výroku III. rozhodl o povinnosti Společnosti zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení a ve výroku IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud uvedl, že jsou dány důvody pro zrušení Společnosti s likvidací podle § 93 písm. b) ZOK, neboť nezaložení žádných účetních závěrek do sbírky listin svědčí o její nečinnosti. Likvidátora Společnosti soud jmenoval s odkazem na § 191 odst. 1 a 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Jednatel Společnosti je dlouhodobě nečinný a proto je nutno z důvodu zajištění řádného průběhu likvidace likvidátora jmenovat se seznamu osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Povinnost k úhradě soudního poplatku soud uložil Společnosti dle § 2 odst. 1 písm. e), § 4 odst. 1 písm. j), § 5, § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, bodu 1c a bodu 5 položky 4, sazebníku soudních poplatků. Nákladový výrok IV. je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.”).3. Proti tomuto usnesení podali včasné odvolání účastníci 3) a 4). Namítli, že nebylo postaveno najisto, zda je v zájmu společníků a v zájmu veřejném, aby byla Společnost zrušena. Soud nevyvinul dostatečnou procesní aktivitu z moci úřední k tomu, aby zajistil stanovisko samotného jednatele a účastníka 2), kterému lze doručovat a který je odpovědný za řádné hospodaření. Nadto má opatrovník za to, že mělo být rozhodnuto i o jeho odměně. Vzhledem k uvedenému opatrovník navrhl zrušení napadeného usnesení, zamítnutí návrhu na zrušení Společnosti a přiznání odměny opatrovníkovi.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že zatím nejsou dány důvody pro jeho potvrzení ani změnu.5. Podle § 93 písm. b) ZOK soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel.6. Podle § 172 odst. 2 o. z., umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.7. “Obligatorním obsahem výzvy dle § 172 odst. 2 je označení důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena, včetně označení nedostatků, které je třeba odstranit. Důvod i nedostatky musí být odstranitelné. Z výzvy by mělo být patrné, jakým způsobem lze nedostatky představující důvod zrušení odstranit. Soud přitom není povinen, ba ani oprávněn poučovat účastníka řízení, resp. zrušovanou právnickou osobu v rovině hmotného práva, je povinen mu poskytnout odpovídající procesní poučení. Vzhledem k podstatě věci musí toto procesní poučení minimálně obsahovat pojmenování důvodu zrušení a možnosti odstranění nedostatků, tedy právních skutečností svojí povahou hmotněprávních. Další náležitostí je stanovení lhůty k odstranění nedostatků, jakož i poučení o tom, co může nastat, neučiní-li právnická osoba dle výzvy v soudem určené přiměřené lhůtě.” (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 901 s.).8. V daném případě soud prvního stupně návrhu na zrušení Společnosti s likvidací vyhověl, aniž by jí před vydáním napadeného usnesení poskytl možnost k nápravě podle § 172 odst. 2 o. z., přestože důvod pro zrušení obchodní korporace uvedený v § 93 písm. b) ZOK je odstranitelný. Za této situace je neučinění výzvy ze strany nalézacího soudu vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, což je důvodem pro zrušení napadeného usnesení.9. Z uvedeného důvodu odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm bude soud nejprve postupovat podle pokynu odvolacího soudu, který je pro něj závazný podle § 226 odst. 1 o. s. ř. V novém rozhodnutí ve věci se soud bude přednostně zabývat otázkou, zda navrhovatel má na návrhu právní zájem. Pouze pokud dospěje k závěru, že právní zájem navrhovatele na podaném návrhu je dán a případně prokázán, posoudí, zda jsou dány důvody pro zrušení Společnosti uvedené v návrhu na zahájení řízení. Bude přitom mít na zřeteli, že neschopnost vykonávat činnost po dobu delší než 1 rok se váže na objektivní stav. Pokud obchodní korporace činnost vykonávat může, ale nechce, není to důvod pro její zrušení. V případě provádění dokazování soud nařídí ve věci jednání (§ 89 odst. 1 a § 85 písm. a) z. ř. s.).