7 Cmo 5/2020-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v , adresa, rozhodl o zahájení řízení o dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem (výrok I.) a v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích v oddílu C, vložce číslo 20191 vymazal ve věci společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, , identifikační číslo , IČO, (dále jen „Společnost“), její statutární orgán, a to jednatele, , fyzická osoba, , dat. nar. , Anonymizováno, , se současným zápisem data zániku funkce 21. 2. 2018 (výrok II.) a vyzval Společnost, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení zaplatila v kolcích nebo převodním příkazem na účet soudu soudní poplatek z provedení zápisu změny ve výši 2 000 Kč.2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že byl ve smyslu § 80 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), upozorněn, že Okresní soud v Jičíně činný ve věcech trestních rozhodl rozsudkem č. j. 1T 51/2017-170 ze dne 17. 7. 2017 o odsouzení jednatele Společnosti , fyzická osoba, , nar. , Anonymizováno, , pro trestný čin podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákona a uložení trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvacetičtyř měsíců v návaznost na to soud zahájil řízení o dosažení shody mezi stavem zápisu v obchodním rejstříku a stavem skutečným, s odkazem na § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích), (dále jen „ZOK“) ve spojení s § 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, , fyzická osoba, z obchodního rejstříku jako jednatele Společnosti vymazal. O uložení poplatkové povinnosti soud rozhodl v souladu s § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala v zákonné lhůtě Společnost odvolání, doplněné podáním doručeným soudu prvního stupně dne 28. 12. 2019. Odvolatelka uvedla, že Okresní soud v , Anonymizováno, , který rozhodl o vině, svým rozsudkem , fyzická osoba, nezakázal podnikatelskou činnost. Zpětná účinnost výmazu by vážně poškodila fungování firmy a byla by pro firmu likvidní. Nad to v únoru 2020 končí podmíněný odklad trestu , fyzická osoba, a po následném zahlazení trestu bude jeho osoba opět bezúhonná a schopná vykonávat funkci jednatele.4. Podle § 201 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Ustanovení § 13 odst. 3 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, které se použije i na toto rejstříkové řízení, pak stanoví, že odvolání není přípustné proti usnesení, kterým bylo zahájeno řízení bez návrhu.5. V daném případě se Společnost odvolala i do výroku I. usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo bez návrhu soudem zahájeno řízení o dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, tedy proti usnesení, proti kterému není odvolání přípustné. Odvolací soud proto odvolání Společnosti proti výroku I. napadeného usnesení podle ust. § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, jak uvedeno ve výroku I.6. Vrchní soud v Praze dále jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení ve výroku II. a III. dle ust. § 211 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání proti výroku II. není důvodné.7. Ze spisu se podává, že Okresní soud v , Anonymizováno, rozsudkem č. j. 1 T 51/2017-170 ze dne 17. 7. 2017 rozhodl o vině , fyzická osoba, , nar. , Anonymizováno, , který si jako jednatel Společnosti přisvojil cizí věc tím, že se ní zmocnil a způsobil tak na cizím majetku větší škodu, čímž spáchal přečin krádeže podle § 205 odst. 1 a 3 trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 205 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, kdy podle § 81 odst. 1 trestního zákoníku a § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Současně soud rozhodl, že , fyzická osoba, je povinen zaplatit na náhradu škody částku 323 675 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 21. 2. 2018.8. Podle § 46 odst. 1 ZOK nemůže být členem orgánu obchodní korporace ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.9. Podle § 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se za bezúhonnou pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.10. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že , fyzická osoba, v důsledku svého odsouzení pozbyl dne právní mocí trestního rozsudku tj. dne 21. 2. 2018 bezúhonnost ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a tak přestal splňovat zákonem stanovené podmínky pro výkon funkce orgánu obchodní korporace ve smyslu § 46 odst. 1 ZOK, když se uvedeného přečinu dopustil jako jednatel Společnosti, tedy v souvislosti s podnikáním Společnosti. Pro věc není rozhodné tvrzení odvolatele, že „po následném zahlazení trestu bude jeho osoba opět bezúhonná a schopná vykonávat funkci jednatele“, neboť tím nedojde k obnovení jeho funkce, která mu zanikla v důsledku uvedené skutečnosti.11. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když zahájil řízení dle ust. § 78 odst. 1 z. v. r. a rozhodl ve výroku II. o výmazu statutárního orgánu Společnosti, a to jednatele, , fyzická osoba, a údajů s tím souvisejících, se současným zápisem data zániku jeho funkce 21. 2. 2018.12. Pokud jde o výrok III. napadeného usnesení, odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně shledal, že Společnost je v tomto řízení poplatníkem dle ust. § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť se jí týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém soud rozhodl v řízení zahájeném bez návrhu. Protože soud prvního stupně o poplatkové povinnosti Společnosti rozhodoval v souvislosti se svým rozhodnutím o věci samé, měl Společnosti povinnost zaplatit poplatek uložit dle ust. § 4 odst. 1 písm. j) uvedeného zákona, nikoliv ji vyzývat k jejímu splnění. Výše soudního poplatku se určuje částkou 2 000 Kč dle Položky 11 odst. 1 písm. c) Sazebníku poplatků.13. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil dle ust. §219 o. s. ř. jako věcně správný, jak uvedeno ve výroku II. a) a ve výroku III. je změnil dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jak uvedeno ve výroku II. b).14. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť Společnost byla jediným účastníkem odvolacího řízení.