7 Cmo 502/2016-115 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze rozhodl shora uvedeným usnesením tak, že usnesení valné hromady účastníka, konané dne 11. 10. 2012, ve znění: „ -Vkládá se nově Čl. XIII, bod 4., který zní: 4. Společníci uzavírají Dohody společníků odsouhlasené Valnou hromadou společnosti, v souladu se zákonem a Společenskou smlouvou. Dodržování těchto dohod je pro společníky závazné. K uzavření, nebo změně Dohody společníků je potřeba minimálně 2/3 hlasů všech společníků. K uzavření Dohody o využití firemních bytů je potřeba souhlas minimálně 2/3 hlasů všech společníků. Společníci svůj souhlas vyjádří hlasováním na Valné hromadě a podpisem Dohody. Ke změně, nebo zrušení Dohody o využití firemních bytů je na Valné hromadě společnosti potřebný souhlas všech společníků, kteří tuto Dohodu o využití firemních bytů podepsali.“, je nicotné (výrok I.), usnesení valné hromady účastníka, konané dne 11. 10. 2012, ve znění: „ -Vkládá se nově Čl. XIII, bod 5., který zní: 5. Každý společník má právo na odměnu společníka, jejíž výše a podmínky plnění jsou stanoveny samostatnou dohodou účastníků, odsouhlasenou minimálně 2/3 všech hlasů společníků.“, je nicotné (výrok II.), zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka, konané dne 11. 10. 2012, následujícího znění: „Čl. XIV, bod 1. nově zní: 1. Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v § 68 obchodního zákoníku. Tím se nahrazuje původní znění: 1. Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v § 68 Obchodního zákoníku. Společník se mimo to může domáhat podle § 152 Obchodního zákoníku zrušení společnosti u soudu, pokud společnost po dobu delší než 2 roky nebude vyplácet podíly na zisku.“ (výrok III.), zamítl návrh, aby soud uložil účastníku povinnost zaplatit navrhovateli 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok IV.), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).2. K odvolání navrhovatele proti výrokům III. až V. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. června 2017, č. j. 7 Cmo 502/2016 – 86, ve znění opravného usnesení ze dne 13. června 2017, č. j. 7 Cmo 502/2016 – 93, usnesení soudu prvního stupně ve výroku III., IV. a V. potvrdil.3. Nejvyšší soud k dovolání navrhovatele proti usnesení odvolacího soudu, usnesením ze dne 5. 12. 2019, č. j. 27 Cdo 5749/2017-109, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 6. 2017, č. j. 7 Cmo 502/2016-86, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 13. 6. 2017, č. j. 7 Cmo 502/2016-93, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.4. Nejvyšší soud v uvedeném usnesení vyšel z toho, že v projednávané věci je předmětem výkladu ujednání společenské smlouvy o právu společníka domáhat se u soudu zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě; jde o ujednání, které zavazuje nejen zakladatele společnosti, ale každého, kdo se stane společníkem po jejím vzniku, jakož i společnost samotnou. V případě podání návrhu na zrušení společnosti bude společnost účastníkem řízení, přičemž soud při úvaze, zda společnost zruší, bude vycházet i z dotčeného ujednání. Při jeho výkladu je tedy nutné postupovat podle pravidla obsaženého v § 266 odst. 2 obch. zák., a to v souladu s výkladem označeného ustanovení plynoucím z ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Protože odvolací soud vyšel z toho, že označené ujednání je neurčité, a tudíž i (podle § 37 obch. zák.) neplatné, aniž by se pokusil je vyložit v souladu s popsanými pravidly a s respektem k zásadě priority výkladu (odstavce 21 až odstavec 27 usnesení), jenž nevede k závěru o neplatnosti smlouvy, je-li takový výklad možný, je jeho právní posouzení nesprávné (odstavec 28 a 29 usnesení). Dále dodal, že usnesení valné hromady, jímž se ze společenské smlouvy vypouští ujednání, jež nad rámec zákona upravuje další důvody, pro které se společníci mohou domáhat zrušení společnosti soudem (§ 152 odst. 2 obch. zák.), je usnesením o změně obsahu společenské smlouvy, jež zasahuje do práv všech společníků; k jeho přijetí je tudíž nezbytný souhlas všech společníků (§ 141 odst. 2 obch. zák.).5. Navrhovatel se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 8. 1. 2013 mimo jiné domáhal neplatnosti usnesení přijatého valnou hromadou účastnice (dále i jen „Společnost“) dne 11. 10. 2012, kterým se měnila společenská smlouva, a to ve znění „ Čl. XIV, bod 1. nově zní: 1. Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v § 68 obchodního zákoníku. Tím se nahrazuje původní znění: 1. Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v § 68 Obchodního zákoníku. Společník se mimo to může domáhat podle § 152 Obchodního zákoníku zrušení společnosti u soudu, pokud společnost po dobu delší než 2 roky nebude vyplácet podíly na zisku“. Svůj návrh odůvodnil tím, že usnesení bylo přijato v rozporu s právními předpisy, neboť výrazně zasáhlo do práv navrhovatele jako společníka daných společenskou smlouvou. Proto i bylo nezbytné, aby s tímto usnesením vyslovil navrhovatel souhlas, což se nestalo. Dále namítal, že notářský zápis , Anonymizováno, , sepsaný dne 11. 10. 2012 o průběhu valné hromady neobsahuje náležitosti dle ust. § 141 odst. 3 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (i jen „obch. zák.“), když v něm nejsou jmenovitě uvedeni společníci, kteří pro změnu společenské smlouvy hlasovali. Protože usnesení valné hromady, které navrhovatel svým návrhem napadá, jsou nezákonná, požaduje navrhovatel zadostiučinění za porušení základních práv společníka, a to ve výši 15 000 Kč.6. Soud prvního stupě vyšel z těchto skutkových zjištění:- , Jméno advokáta B, . má 6 společníků, a to , fyzická osoba, (obchodní podíl 16,07 %), , tituly před jménem, , Anonymizováno, (obchodní podíl 16,07 %), , tituly před jménem, , Anonymizováno, (obchodní podíl 23,32 %), , Jméno navrhovatele A, (obchodní podíl 12,40 %), , tituly před jménem, , Anonymizováno, (obchodní podíl 16,07 %) a , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, (obchodní podíl 16,07 %). Navrhovatel obchodní podíl ve společnosti zdědil po svém otci.- z notářského zápisu , Anonymizováno, , sepsaného dne 11. 10. 2012 notářkou , tituly před jménem, , fyzická osoba, , soud zjistil, že téhož dne se konala valná hromada účastníka , Anonymizováno, . Na této valné hromadě bylo přítomno 100 % společníků a bylo hlasováno celkem o 19 změnách společenské smlouvy, kdy navrhovatel byl celkem proti přijetí 9 usnesení této valné hromady. Součástí tohoto zápisu je i pozvánka na valnou hromadu společníků, včetně prezenční listiny z valné hromady s uvedením výše obchodního podílu každého jednotlivého společníka. O změně společenské smlouvy se hlasovalo po jednotlivých bodech a u každého jednotlivého hlasování je uvedeno, kolik hlasů bylo pro, kolik bylo proti a kolik se zdrželo v procentech. Vzhledem k tomu, že pro bylo buď pro 100 % hlasů, nebo 87,60 % a proti bylo buď 0 %, nebo 12,40 % hlasů, je zcela jednoznačné, kdo hlasoval pro a kdo hlasoval proti.7. Soud prvního stupně další důkazy v řízení neprovedl, neboť výslech všech společníků, příp. navrhovaného svědka, , fyzická osoba, považoval vzhledem ke skutkovým zjištěním za nadbytečný.8. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil věc následovně:Řízení ve věci bylo zahájeno dne 8. 1. 2013, napadená valná hromada se konala dne 11. 10. 2012. Lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady byla zachována. Dle § 152 odst. 2 obch. zák. se společníci mohou u soudu domáhat zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě. V souzeném případě byla ve společenské smlouvě, platné k datu 28. 1. 2002, v čl. XIV, bodu 1. textace: „1. Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v § 68 obch. zák. Společník se mimo to může domáhat podle § 152 obch. zák. zrušení společnosti u soudu, pokud společnost po dobu delší než 2 roky nebude vyplácet podíly na zisku.“ Tato druhá věta z čl. XIV, bodu 1 byla usnesením valné hromady ze dne 11. 10. 2012 vypuštěna. Původní textace však byla v rozporu se zákonem, neboť společnost nemůže vyplácet zisk, pokud takový zisk nevygeneruje. I kdyby tato věta byla ve společenské smlouvě zachována, má takový společník možnost domáhat se výplaty zisku samostatným návrhem, a to ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (např. 29 Cdo 3059/2011), neboť právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv společníka, přičemž předpokladem vzniku nároku společníka na vyplácení podílu na zisku je nejen vytvoření zisku společnosti, ale taktéž rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, při respektování zákazu formulovaného v § 56a obch. zák. Zrušení společnosti je krajní důvod a obsah ustanovení čl. XIV, bodu 1, tak jak byl v původní společenské smlouvě uveden, umožňuje podávat šikanózní návrhy na zrušení společnosti. Soud prvního stupně uzavřel, že přijatý text okleštěný o možnosti podat návrh na zrušení společnosti neshledává v rozporu se zákonem ani společenskou smlouvou, a proto návrh na vyslovení jeho neplatnosti zamítl. Nepřisvědčil ani argumentaci účastníka ohledně rozporu zápisu z jednání valné hromady s ust. § 141 odst. 3 obch. zák. Pokud