7 Cmo 7/2020-38 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že „Účastnici se zakazuje nakládat s bytovou jednotkou č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, , spolu se spoluvlastnickými podíly na budově č. p. , Anonymizováno, a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , které jsou s vlastnictvím bytové jednotky č. , Anonymizováno, spojeny, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , okres hlavní město , adresa, , zejména se zakazuje předmětné nemovitosti zcizit, zatížit věcným břemenem, zástavním, budoucím zástavním, podzástavním, pachtovním, nájemním či předkupním právem.“ (výrok I),“Navrhovatel je povinen zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000 Kč, a to a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto výroku.“ (výrok II), „Navrhovateli se ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení podal návrh ve věci samé.“ (výrok III). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že návrhem na nařízení předběžného opatření doručeným 15. října 2019 zdejšímu soudu se navrhovatel domáhá nařízení předběžného opatření, kterým by bylo účastnici zatímně zakázáno nakládat s bytovou jednotkou (přesněji specifikovanou). Uvedl, že je společníkem a jednatelem účastnice. K tomu poznamenal, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 133 EXE 770/2012-65 z 9. ledna 2013 byla na jeho majetek nařízena exekuce. Následně bylo rozhodnuto o provedení exekuce postižením podílu navrhovatele v účastnici, načež Elena Děnisovová rozhodla, v domnění, že se stala jediným společníkem účastnice, o odvolání navrhovatele z funkce jednatele. Toto rozhodnutí však bylo usnesením zdejšího soudu č. j. 78 Cm 182/2013-115 ze 7. října 2014 ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 26/2015-148 z 20. dubna 2016 prohlášeno za neplatné, a to proto, že v rámci exekučního řízení nebylo navrhovateli řádně doručováno, pročež jeho účast v účastnici nezanikla. Dodal, že od té doby nebylo přijato žádné nové rozhodnutí, kterým by byl z této funkce odvolán. Dále uvedl, že nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil, že v současnosti probíhá u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, pod spisovou značkou V-61192/2019-101 katastrální správní řízení, jehož předmětem je převod vlastnického práva k předmětné bytové jednotce na , Anonymizováno, . Uvedl, že v této skutečnosti spatřuje úmysl , Anonymizováno, převést na sebe majetek účastnice a poškodit tak věřitele účastnice a navrhovatele, jakožto společníka účastnice. Úmysl poškodit účastnici spatřuje u , Anonymizováno, i v jiném jednání, a to ve znaleckém ocenění majetku účastnice. Soud prvního stupně uvedl, že vycházel z tvrzení „žalobkyně“ a dospěl k závěru, že ve věci samé mu bylo osvědčeno, že je společníkem a jednatelem účastnice. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 133 EXE 770/2012-65 z 9. ledna 2013 byla na jeho majetek nařízena exekuce. Následně bylo rozhodnuto o provedení exekuce postižením podílu navrhovatele v účastnici, načež Elena Děnisovová, druhá společnice účastnice, rozhodla, v domnění, že se stala jediným společníkem účastnice, o odvolání navrhovatele z funkce jednatele. Toto rozhodnutí však bylo usnesením zdejšího soudu č. j. 78 Cm 182/2013-115 ze 7. října 2014 ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 26/2015-148 z 20. dubna 2016 prohlášeno za neplatné, a to proto, že v rámci exekučního řízení nebylo navrhovateli řádně doručováno, pročež jeho účast v účastnici nezanikla. Soud dále vycházel z tvrzení „žalobkyně“ a dospěl k závěru, že ohledně existence důvodu pro nařízení požadovaného předběžného opatření mu bylo prokázáno, že účastnice má ve vlastnictví, mimo jiné, předmětnou bytovou jednotku, jakož i že v současnosti účastnice tyto své nemovitosti převádí na , Anonymizováno, , když probíhá u příslušného katastrálního úřadu pod spisovou značkou V-61192/2019 katastrální řízení, jehož předmětem je zápis , Anonymizováno, jako nového vlastníka těchto nemovitých věcí. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel domáhá nařízení předběžného opatření, postupoval soud prvního stupně podle § 75c odst. 1 o. s. ř. a požadované předběžné opatření nařídil. Nejdříve si posoudil, zda navrhovatel osvědčil existenci nároku ve věci samé. Dospěl přitom k závěru, že navrhovatel existenci nároku ve věci samé, tj. nároku na určení, že je jednatelem a společníkem účastnice, osvědčil, když z jeho tvrzení nevyplývá, že jím tvrzený nárok není zjevně nedůvodný. Dále posoudil, zda navrhovatel prokázal existenci potřeby zatímní úpravy vztahů mezi účastníky nebo obavy o ohrožení možného výkonu rozhodnutí vydaného později v tomto řízení. Dospěl přitom k závěru, že tato skutečnost byla navrhovatelem prokázána, když v posuzovaném případě je dána potřeba zatímní úpravy vztahů mezi účastníky. Jak totiž navrhovatel doložil, , Anonymizováno, , coby současný jednatel účastnice, převádí nemovité věci ve vlastnictví účastnice, přičemž tímto převodem se zmenšuje majetek účastnice, čímž dochází ke zhoršování postavení věřitelů účastnice a k poškozování práv dalších společníků účastnice, tj. navrhovatele. Soud prvního stupně ještě poznamenal, že existenci druhého z předpokladů, tj. obava z ohrožení výkonu rozhodnutí následně vydaného, nezkoumal, neboť podle ustálené soudní judikatury nemůže být tento předpoklad dán, je-li řízení ve věci samé řízení o určovací žalobě (např. usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 260/2015-153 z 1. prosince 2015). Dále uvedl, že vzhledem k tomu, že s podáním návrhu na nařízení předběžného opatření je spojena poplatková povinnost, vznikla „žalobkyni“ povinnost zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření, a to ve výši 1 000 Kč. Avšak protože tento soudní poplatek nebyl při podání návrhu uhrazen, postupoval zdejší soud podle § 4 odst. 1 písm. h) zák. o soud. popl. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. a) zák. o soud. popl. a uložil navrhovateli povinnost tento soudní poplatek zaplatit. Jeho výši přitom určil podle položky 5 sazebníku poplatků ve výši 1 000 Kč.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice - společnost včasné odvolání. V odvolání namítla, že zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření nebyly splněny. Nezpochybňuje, že rozhodnutí , Anonymizováno, jako jediného společníka při výkonu působnosti „odpůrcovy“ valné hromady, jímž byl dne 18. 3. 2013 navrhovatel odvolán z funkce jednatele, bylo usnesením Městského soudu v Praze č. j. 78 Cm 182/2013-115 ze 7. 10. 2014 ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 26/2015-148 z 20. 4. 2016 prohlášeno za neplatné, jelikož exekuční příkaz č. j. 069 EX 2804/12-15 ze dne 18. 1. 2013, jímž byl navrhovatelův obchodní podíl v „odpůrci“ postižen, nebyl navrhovateli řádně doručen. Citované soudní rozhodnutí nabylo právní moci 30. 5. 2016. Navrhovatel a v návaznosti na to také soud prvního stupně však naprosto opomněli skutečnosti, k nimž došlo následně. V reakci na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze totiž soudní exekutor , tituly před jménem, , Exekutorský úřad , adresa, , předmětný exekuční příkaz navrhovateli doručoval znova, tentokrát do datové schránky jeho zástupce, advokáta , tituly před jménem, , a to ačkoli exekuční příkaz byl navrhovateli zjevně doručen již dříve, jak vyplynulo z jeho argumentace v řízení před Městským soudem v Praze a následně Vrchním soudem v Praze. Exekuční příkaz, jímž byl postižen navrhovatelův podíl v účastnici, tak nabyl právní moci nejpozději 16. 5. 2016, kdy byl řádně doručen do datové schránky navrhovatelova zástupce. Právní mocí tohoto exekučního příkazu navrhovatelova účast v účastnici zanikla podle § 206 odst. 1 věty druhé z. o. k., neboť byl po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti pravomocným exekučním příkazem postižen jeho obchodní podíl ve společnosti, a tento podíl se tudíž stal podílem uvolněným a práva a povinnosti s ním spojená nebylo možno podle § 212 odst. 4 z. o. k. vykonávat. Tato skutečnost s veškerými svými důsledky přitom byla navrhovateli známa, jelikož mu byl exekuční příkaz řádně doručen prostřednictvím jeho advokáta zmocněného k zastupování navrhovatele v exekučním řízení, tedy prostřednictvím osoby znalé práva. V návaznosti na to , Anonymizováno, jako jediná společnice v působnosti valné hromady společnosti , právnická osoba, . rozhodla 9. 6. 2017 o odvolání navrhovatele z funkce jednatele účastnice, a to ke dni účinnosti tohoto rozhodnutí. Jelikož navrhovatel nedbal svých práv a o opětovné zapsání sebe jako jednatele do obchodního rejstříku nijak neusiloval, a nikdy k němu tudíž nedošlo, nebylo technicky možné zapsat do obchodního rejstříku ani jeho opětovné odvolání z funkce jednatele ze dne 9. 6. 2017. Navrhovatel jako společník účastnice byl vymazán z obchodního rejstříku rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. C 63169/RD41/MPSH, Fj 133044/2019/MPSH ze dne 12. 4. 2019. Účastnice ve svém návrhu na zápis těchto změn v obchodním rejstříku sice nedopatřením uvedla, že předmětný exekuční příkaz nabyl právní moc