7 Cmo 80/2020-21 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zrušil obchodní společnost , právnická osoba, . (dále též jen „společnost“), s likvidací (výrok I.), jejím likvidátorem jmenoval , Anonymizováno, , dat. nar. , Anonymizováno, (výrok II.), uložil jí povinnost zaplatit českému státu - Městskému soudu v Praze soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč (výrok III.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že dne 28. 8. 2019 byl podán návrh na zrušení označené obchodní korporace odůvodněný tím, že společnost nemá statutární orgán, poslední jednatel byl z rejstříku vymazán dne 29. 4. 2015. Z toho lze usuzovat, že právnická osoba nemá statutární orgán schopný usnášet se více jak dva roky. Tato skutečnost tak naplňuje zrušovací důvod v ustanovení § 172 odst. 1 písm. c) a odst. 2 o.z. a dále soud citoval ustanovení § 93 písm. b) z. o. k. Soud uvedl, že společnost vyzval usnesením ze dne 13. 11. 2019 č. j. 84 Cm 971/2019-4 k vyjádření a odstranění důvodů vedoucích k jejímu zrušení, ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Předmětné usnesení bylo opatrovníkovi obchodní společnosti doručeno dne 19. 11. 2019. Lhůta k nápravě uplynula mamě. Dále se soud prvního stupně zabýval okruhem účastníků tohoto nesporného řízení s odkazem na ustanovení § 6 odst. l a 2 z. ř. s. s tím, že účastníkem řízení je navrhovatel, zrušovaná společnost a od okamžiku vydání rozhodnutí o jmenování soudem také likvidátor s tím, že podle právní úpravy od 1. 1. 2014 se postavení akcionářů a společníků společnosti s ručením omezeným výrazně sbližují, neboť k obchodnímu podílu je možno vydat kmenový list, který je cenným papírem, menší míra podobnosti postavení je také s postavením členů družstva a dalších korporací podle občanského zákoníku, akcionáři ani členové těchto korporací nejsou považováni právní vědou ani judikaturou za účastníky řízení, byť mají majetkovou účast ve společnosti. Postavení společníka společnosti s ručením omezeným v řízení o zrušení společnosti jakožto účastníka řízení nemůže z pohledu soudu bez dalšího založit pouze fakt, že společník společnosti s ručením omezeným je, na rozdíl od akcionáře, soudu znám, zákon z pohledu rozsahu práv osob s majetkovou účastí na společnosti nerozlišuje mezi akcionářem a společníkem společnosti s ručením omezeným, případně osobou majetkově zainteresovanou na jiné formě obchodní korporace. Dle názoru soudu společník společnosti s ručením omezeným dle stávající právní úpravy není osobou, jejíž práva jsou řízením o zrušení společnosti dotčena, i z důvodu, že jeho právem primárně není být společníkem společnosti, ale z titulu postavení společníka po založení společnosti řídit chod společnosti hlasováním na valné hromadě společnosti, samo zrušení společnosti za stavu, kdy k tomu existují zákonné důvody, tedy nemůže přímo zasáhnout do práv společníka společnosti s ručením omezeným, neboť ohledně majetku společnosti je po zrušení společnosti nařízena její likvidace, osobou přímo odpovědnou za péči o majetek společnosti je pak pouze statutární zástupce společnosti, proti němuž se společník může v mezích zákona domáhat případné reparace, pokud statutární zástupce tuto svoji povinnost nevykonával řádně. Soud prvního stupně ještě odkázal i na skutečnost, že společník není ani účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, konkrétně na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 247/2016. Za stavu, kdy účastník nereagoval na výzvu soudu, a náprava nebyla do dne rozhodnutí soudu zjednána, dospěl soud prvního stupně k závěru, že zjištěné skutečnosti naplňují podmínky zákona pro zrušení společnosti a její likvidaci. Likvidátora jí jmenoval ze seznamu insolvenčních správců, neboť společnost v daném případě nemá statutární orgán, tj. osobu oprávněnou za ni jednat. Vzhledem k tomu, že navrhovatel je dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení dle § 2 odst. 3 téhož zákona poplatek za řízení účastník řízení - obchodní společnost. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil skutečností, že se jedná o nesporné návrhové řízení, jehož náklady nese každý účastník ze svého (§ 23 z. ř. s.).2. Proti usnesení soudu prvního stupně podalo Městské státní zastupitelství v Praze včasné odvolání. V odvolání rekapitulovalo důvody, proč soud prvního stupně nepovažoval společníka za účastníka řízení. Uzavřel, že nenapadá samotný fakt, že soud rozhodl o zrušení společnosti, nesouhlasí však s rozhodnutím soudu nepovažovat za účastníka řízení společníka , Anonymizováno, , dat. nar. , Anonymizováno, , kterou i navrhovatel jako účastníka řízení uvedl. Soud tak nejednal řádně se všemi účastníky řízení (jedná se zároveň o důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 3 o. s. ř.) Státní zastupitelství má za to, že nelze přehlížet rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 230/95 ze dne 12. 9. 1995, který soud v odvoláním napadeném usnesení konstatuje, leč jeho závěrů nedbá. Městské státní zastupitelství v Praze navrhlo vzhledem k tomu, že nepřibrání účastníků řízení je vadou, která může mít za následek nesprávné posouzení věci (§ 205 odst. 1 písm. c) o. s. ř.), přičemž nápravu nemůže zjednat odvolací soud, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil (§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).3. K odvolání se vyjádřil též navrhovatel, který s odkazem na citovaný nález Ústavního soudu uvedl, že v jeho smyslu je účastníkem řízení společník zrušované společnosti s ručením omezeným, jehož uvedl i v návrhu, nicméně přisvědčil i soudu prvního stupně, že došlo po rekodifikaci soukromého práva k výraznému sblížení postavení společníků s.r.o. a akcionářů v nové úpravě. Zdůraznil, že i nadále trvá na zrušení společnosti s likvidací.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Primárně se odvolací soud musel zabývat a vypořádat s otázkou, zda je společník společnosti s ručením omezeným účastníkem řízení o zrušení obchodní společnosti s likvidací. Byla-li totiž účastníku nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, jedná se o zmatečnostní vadu (§ 229 odst. 3 o. s. ř.), k níž je odvolací soud povinen přihlížet ex officio (viz § 212a odst. 5 o. s. ř.). Odvolací soud k tomu uvádí, že řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s. Takové soudní řízení se primárně řídí zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Účastníky řízení jsou dle § 6 odst. 1 z. ř. s. navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Účastníky řízení o zrušení obchodní společnosti - společnosti s ručením omezeným s likvidací jsou vždy zrušovaná společnost s ručením omezeným a dále také všichni společníci zrušované společnosti s ručením omezeným. Stejně k otázce účastenství společníků zrušované společnosti uzavřel Ústavní soud v nálezu ze dne 12. září 1996, sp. zn. IV. ÚS 230/95, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6, str. 39, a dále v nálezu ze dne 29. června 2005, sp. zn. I. ÚS 83/04. Takto vymezený okruh účastníků řízení je v souladu s ustanovením§ 6 odst. 1 z. ř. s. a odpovídá i konstantní soudní praxi (např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 13. června 2018 sp.zn. 14 Cmo 27/2018), jež vychází z uvedených rozhodnutí Ústavního soudu. Tam formulovaný a odůvodněný závěr o účastenství společníků v řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným, na níž mají účast, platí i za současné právní úpravy, jež nedoznala v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, mj. i obchodního zákoníku, takových zásadních změn, aby odvolací soud shledal zásadní důvod, proč se od něj odchýlit. K úvaze soudu prvního stupně ohledně srovnání postavení akcionářů a společníků společnosti s ručením omezeným v řízení o zrušení obchodní společnosti s likvidací odvolací soud uvádí, že otázka, zda má být akcionář akciové společnosti účastníkem řízení o zrušení obchodní společnosti s likvidací není předmětem tohoto odvolacího řízení. Odkaz soudu prvního stupně na rozhodnutí, podle něhož společník není účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, je nepřípadný, neboť se jedná o zcela jiné řízení. Tím, že zákon dává právo určitým osobám (aktivně věcně legitimovaným viz. § 191 odst. 1 z. o. k.) domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, jsou tyto osoby těmito účastníky toliko a jen v případě, že tohoto práva využijí a příslušný návrh k soudu podají. Pak jsou účastníky z pozice navrhovatele (§ 6 odst. 1 z. s. ř.). Z pozice osoby, o jejíchž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, je účastníkem řízení vždy dotčená společnost s ručením omezeným, ohledně jejíž valné hromady je požadováno vyslovení neplatnosti soudem. Lze tedy shrnout