12 Cmo 189/2021-216 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně ustanovil žalovanému k ochraně jeho zájmů zástupce , Anonymizováno, , advokáta, sídlem , adresa, . Uvedl, že usnesením ze dne 8. 3. 2021, č. j. 47 Cm 179/2018-177 soud žalovaného osvobodil od soudního poplatku za odvolání v rozsahu 80 % a ustanovil mu k ochraně jeho zájmů zástupcem advokáta , Anonymizováno, , sídlem , Anonymizováno, . K odvolání ustanoveného zástupce Vrchní soud v Praze usnesením č. j. 12 Cmo 113/2021-197 ze dne 25. 5. 2021 usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Soud tedy znovu posuzoval nezbytnost ochrany práv žalovaného ustanovením zástupce z řad advokátů se zřetelem ke kritériím uvedeným odvolacím soudem a dospěl k závěru, že jsou splněny všechny podmínky pro vyhovění návrhu na ustanovení právního zástupce. Vyšel přitom z ustanovení § 30 odst. 1 a § 138 o. s. ř. a shledal splněnou jak podmínku aktivní žádosti účastníka, kterou podal společně s odvoláním proti rozsudku č. j. 47 Cm 179/2018-157 ze dne 5. 11. 2020, tak i podmínku osvobození od soudních poplatků, které mu bylo částečně přiznáno usnesením č. j. 47 Cm 179/2018-177 ze dne 8. 3. 2021. Zabýval se tak již pouze otázkou, zda je ustanovení zástupce nezbytně třeba k ochraně zájmů žadatele.2. Ohledně tohoto předpokladu dospěl soud k závěru, že ačkoliv žalovaný není omezen ve způsobilosti k právním úkonům a podle rozsudku č. j. 47 Cm 179/2018 - 157 ze dne 5. 11. 2020 netrpí duševní poruchou v pravém slova smyslu, je ustanovení zástupce k ochraně zájmů žalovaného nezbytně potřeba, neboť má omezenou schopnost samostatně bránit svá práva. Ze znaleckého posudku zpracovaného , Anonymizováno, , dne 8. 3. 2012 bylo zjištěno, že žalovaný od narození trpí vzácnou geneticky podmíněnou chorobou: , Anonymizováno, . Od dětství mu tato choroba způsobuje , Anonymizováno, , kvůli nimž se nemohl doučit zámečníkem. Získal základní vzdělání a pracoval na několika místech jako dělník, nyní pobírá částečný invalidní důchod. V roce 2008 byl krátce psychiatricky hospitalizován pro , Anonymizováno, s příznaky , Anonymizováno, . Po psychické stránce se , Anonymizováno, nyní projevuje lehkým zpomalením psychomotorického tempa, snížením produktivity myšlení a snížením inteligence (zejména názorové, nonverbální) až k horní hranici lehké mentální retardace. Znalecký posudek z oboru psychiatrie ze dne 15. 4. 2012 vypracovaný , Anonymizováno, , pak uzavřel, že žalovaný trpí tzv. , Anonymizováno, . Tato porucha osobnosti se u posuzovaného postupně vyvinula v souvislosti se závažným tělesným systémovým onemocněním , Anonymizováno, , jejíž projevy jsou uvedeny ve zdravotnické dokumentaci. Nejedná se však o duševní poruchu v pravém slova smyslu, ale o trvalejší změny struktury osobnosti týkající se snížené tolerance psychosociální zátěže a stresu. Myšlení posuzovaného je jednoduché, stereotypizované, avšak s dostatečnou realitní kontrolou, bez psychopatologických fenoménů.3. Soud proto uzavřel, že žalovaný z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu dosáhl pouze základního vzdělání, vykonával dělnickou profesi a nyní pobírá invalidní důchod, což ve svém souhrnu nepříznivě ovlivňuje jeho schopnost argumentovat ve sporu. Nemá tedy dostatečné vzdělání ani zkušenosti, aby mohl sám efektivně hájit svá práva, a to ani s přihlédnutím k poučovací povinnosti soudu. Dále soud vzal na zřetel význam sporu pro žalovaného a možné finanční důsledky, které by měl jeho případný neúspěch v řízení, v němž je uplatněna pohledávka ve výši 2 105 000 Kč s příslušenstvím. Zohlednil rovněž obtížnost řešených právních otázek, složitost dokazování a celkovou délku řízení. Jednání konané dne 2. 10. 2020 se žalovaný s ohledem na svůj zdravotní stav zúčastnil formou videokonference. Soud konečně přihlédl k tomu, že žalobce je v řízení zastoupen advokátem. Z uvedených důvodů dospěl k závěru, že ochrana práv a oprávněných zájmů žalovaného v daném případě nebytně vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů a žádosti žalovaného proto vyhověl.4. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, v němž uvedl, že soud prvního stupně nepostupoval správně, když mu ustanovil právního zástupce v Praze, ačkoliv je jeho bydlištěm , adresa, a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen do Prahy za svým zástupcem dojíždět. Soud tak nerespektoval závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. května 2021, č. j. 12 Cmo 113/2021-197, podle nichž „dojde-li soud opětovně k závěru, že jsou naplněny všechny tři zákonem vyžadované podmínky pro vyhovění návrhu, vezme v úvahu rovněž odborné zaměření ustanoveného zástupce, jakož i vzdálenost jeho sídla od místa bydliště zastoupeného účastníka a s tím spojenou možnost jejich vzájemné osobní komunikace.“5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně není správné.6. Podle ustanovení § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).7. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pro vyhovění žádosti o ustanovení zástupce soudem vyžaduje platná právní úprava kumulativní splnění tří podmínek, jimiž jsou žádost účastníka, splnění předpokladů pro jeho osvobození od soudních poplatků a konečně nezbytnost tohoto opatření k ochraně zájmů žadatele. Jak odvolací soud uzavřel již v usnesení ze dne ze dne 25. května 2021, č. j. 12 Cmo 113/2021-197, první dvě podmínky byly v daném případě splněny, neboť žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů byla součástí odvolání žalovaného proti rozsudku a usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. 3. 2021, č. j. 47 Cm 179/2018-177 bylo žalovanému přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků.8. Pokud jde o zákonem vyžadovanou podmínku nezbytnosti ustanovení zástupce k ochraně zájmů žalovaného, soud prvního stupně ve shodě se závěry Nejvyššího i Ústavního soudu, na něž ve svém zrušujícím usnesení odkázal odvolací soud, zohlednil jak subjektivní okolnosti na straně žalovaného (zejména jeho nepříznivý zdravotní stav, nízkou úroveň dosaženého vzdělání a s tím spojené omezení jeho schopnosti argumentovat ve sporu, jakož i jeho dlouhodobou finanční situaci) i okolnosti objektivní, jimiž je povaha řízení, obtížnost řešených právních otázek, složitost dokazování a celková délka řízení. Pouze na doplnění lze proto uvést, že v poměrech posuzované věci byl uplatněn nárok z cenného papíru, v němž je inkorporován přímý, abstraktní a nesporný závazek osob na směnce podepsaných. K postavení směnečného dlužníka a věřitele Ústavní soud opakovaně konstatoval, že směnka je mnohdy uplatňována i mezi subjekty, které nemohou - a ani to nelze od nich spravedlivě očekávat - vnímat směnečný vztah v celé jeho šíři a reflektovat tak případná rizika z něj plynoucí (srov. např. nález sp. zn. Pl. 16/12 ze dne 16. 10. 2012). To platí i o procesní stránce věci, která, pokud jde o rozložení břemene tvrzení i důkazního břemene mezi účastníky řízení, reflektuje povahu směnečných závazků. Přísná formálnost směnečného práva spolu s nedostatečnou orientací žalovaného v procesním právu, které je po řadě novelizací občanského soudního řádu pro osobu bez právního vzdělání obtížné a v řadě ohledů komplikované, tedy v daném případě opodstatňují nezbytnost jeho zastupování soudem ustanoveným advokátem, jak správně uzavřel soud prvního stupně.9. S odvolatelem je nicméně nutno souhlasit v tom, že pokud jde o osobu zástupce, nereflektoval soud prvního stupně důsledně závěry předchozího (zrušujícího) rozhodnutí odvolacího soudu, neboť tímto zástupcem ustanovil advokáta , Anonymizováno, , jehož sídlo je v Praze (tj. ve vzdálenosti cca 150 km od místa bydliště žalovaného, které je v , adresa, ). Ustanovením tohoto zástupce by tak byla s ohledem na zdravotní stav žalovaného významně limitována možnost jejich vzájemné osobní komunikace, která je nezbytná k řádné ochraně práv a oprávněných zájmů zastoupeného. Z uvedeného důvodu odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 písm. b) a § 167 odst. 2 o. s. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že zástupcem žalovaného ustanovil advokáta , Anonymizováno, , se sídlem v , adresa, , tedy na adrese vzdálené cca 10 km od bydliště žalovaného. Odborné zaměření ustanoveného advokáta zahrnuje, jak je odvolacímu soudu známo z jeho rozhodovací činnosti a jak vyplývá i z údajů zapsaných v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, i problematiku cenných papírů, o níž se v posuzované věci jedná.