12 Cmo 89/2020-268 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku ponechal v platností jím vydaný směnečný platební rozkaz č. j. 54 Cm 46/2016-16 ze dne 15. 6. 2016 a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 170 258,59 Kč.2. Podle odůvodnění rozsudku se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 1 454 075 Kč s přísl. a směnečnou odměnou 4 747 Kč z titulu směnky, vystavené žalovaným dne 28. 1. 2015 na řad , Anonymizováno, , na částku 1 454 075 Kč, splatné dne 30. 6. 2015, indosamentem převedené na žalobce.3. Soud k návrhu žalobce ve věci vydal směnečný platební rozkaz, proti němuž žalovaný podal včasné námitky. V nich uvedl, že směnka byla vystavena žalovaným jako jednatelem zhotovitele v souvislosti se smlouvou o dílo, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, jako zhotovitelem a , Anonymizováno, jako objednatelem. Objednatel dle čl. VI smlouvy zaplatil zálohu ve výši 50% ceny díla, tj. částku 1 454 075 Kč za hrubou stavbu. Směnka na stejnou částku dle dohody měla plnit zajišťovací funkci pro případ, že by hrubá stavba domu nebyla zhotovitelem řádně provedena. Hrubá stavba byla provedena v souladu se smlouvou o dílo, řádně a včas, včetně víceprací v hodnotě asi 1 000 000 Kč. Zanikla tak povinnost žalovaného ze směnky, neboť celá částka byla prostavěna. Řádné dokončení díla dokládá provedení úhrady druhé zálohy ve výši 45% díla, tj. částky 1 308 666,70 Kč dle čl. VI smlouvy panem , Anonymizováno, dne 3. 12. 2015. Postoupení směnky je účelové a je zneužitím již jednou spotřebované směnky ve sporu o dílo.4. Žalobce ve vyjádření k námitkám poukázal na kauzální povahu námitek. K nim se nemůže vyjádřit, protože o právním vztahu žalovaného a předchozího majitele směnky není informován. Při nabytí směnky indosamentem nejednal vědomě ke škodě žalovaného a žalovaný tak nemůže vůči žalobci uplatnit námitky, které se zakládají na jeho právních vztazích k předchozímu majiteli směnky.5. Na základě provedeného dokazování (předmětnou směnkou, smlouvou o dílo a dodatkem k této smlouvě, emailovou korespondencí účastníků, výzvou a odstoupením objednatele od smlouvy o dílo, protokolem o žalovaném podaném trestním oznámení, úředním záznamem ze dne 24. 1. 2017, svědeckými výpověďmi svědků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) soud zjistil, že dne 28. 1. 2015 uzavřel , Anonymizováno, , na jehož řad byla směnka vystavena, se společností , právnická osoba, smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení dřevostavby na klíč za sjednanou cenu 2 528 825 Kč. První záloha dle smlouvy ve výši 1 454 075 Kč, představující 50 % ceny díla, byla splatná do 5 dnů od uzavření smlouvy. Směnku na částku 1 454 075 Kč, se splatností dne 30. 6. 2015 žalovaný vystavil na řad , Anonymizováno, v den uzavření smlouvy o dílo. , Anonymizováno, od smlouvy pro její neplnění zhotovitelem dne 4. 3. 2016 odstoupil. Svědeckými výpověďmi vyslechnutých svědků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, má soud prvního stupně za prokázáno, že k vystavení směnky došlo v souvislosti s plánovanou dřevostavbou domu, který si chtěli postavit , Anonymizováno, a jeho tehdejší přítelkyně , Anonymizováno, . Mezi , Anonymizováno, a žalovaným bylo dohodnuto vystavení směnky jako záruky řádné realizace stavby na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi panem , Anonymizováno, a společností , právnická osoba, jejímž byl žalovaný jednatelem. To, že směnka měla pozbýt platnosti až po předání domu (tedy dokončení díla), potvrdil ve své výpovědi i svědek , Anonymizováno, . Pro pokračující problémy se stavbou, která nebyla dokončena ani po podpisu dodatku a zaplacení další částky cca půldruhého milionu korun , Anonymizováno, od smlouvy o dílo odstoupil a směnku prodal. Stav stavby byl zdokumentován soudním znalcem ke stavu ukončení smlouvy, stavba byla následně dokončena jiným subjektem. Směnku , Anonymizováno, převedl na žalobce za úplatu 200 000 Kč s tím, že ji žalobce uplatní a o výtěžek se podělí. Za žalobce také zaplatil soudní poplatek z této žaloby.6. Soud dále uvedl, že z ostatních provedených důkazů, zejména listin a znaleckých posudků, nevycházel, neboť z nich neučinil zjištění relevantní pro rozhodnutí věci.7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně uzavřel, že dle čl. I § 17 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ) žalovanému přísluší kauzální námitky z jeho vztahu k původnímu majiteli směnky. Převod směnky na žalobce s cílem znemožnit žalovanému uplatnění námitek z právních vztahů k předchozímu majiteli směnky má soud za prokázán zejména svědeckou výpovědí remitenta, podle níž směnku převedl na žalobce za účelem soudního vymáhání, kdy za žalobce uhradil soudní poplatek 0a dohodl se o rozdělení výtěžku. Ze strany žalobce se jednalo se o vědomé nabytí směnky ke škodě žalovaného. Námitky o zániku zajišťovací funkce směnky však žalovaný přes soudem poskytnuté poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázal. Smlouva o dílo ani dodatek k této smlouvě žádné ujednání o směnce neobsahuje. Naopak výpověďmi svědků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že směnka měla být vrácena až po dokončení celé stavby, realizované společností , právnická osoba, , jejímž byl žalovaný jednatelem. Není sporné, že společnost stavbu nikdy nedokončila.8. Z uvedených důvodů soud ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti a náhradu nákladů řízení soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal v řízení úspěšnému žalobci.9. Ve včas podaném odvolání žalovaný navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. S odkazem na odvolací důvody, vymezené v ust. § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř. dovodil, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně posoudil po právní stránce. Kauzálními námitkami se nezabýval dostatečně. Závěr soudu stojí na tom, že směnka měla zajištovat celou stavbu domu. Na jedné straně klade k tíži žalovaného, že ze smlouvy ani dodatku ohledně směnky nic nevyplývá, na druhé straně nepovažuje za sporné, že se sjednalo směnku zajišťovací. Sporné je pouze to, co měla směnka zajištovat. Závěr soudu, že nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že směnka měla zajištovat platbu první zálohy ceny za dílo od objednatele stavby pana , Anonymizováno, a že záloha měla pokrývat hrubou stavbu domu, je nesprávný. Sjednaná cena celého díla činila 2 528 825 Kč, 2 908 149 s DPH. Po panu , Anonymizováno, požadoval úhradu poloviny této ceny předem, a protože pan , Anonymizováno, požadoval záruku, že tato částka bude skutečně použita na stavbu, nabídl mu žalovaný vystavení směnky. Směnka zajištovala právě první zálohu. Hrubá stavba byla postavena a směnka byla takto spotřebována. Přesto ji pan , Anonymizováno, následně indosoval na žalobce a došlo tak k oddělení směnky od její kauzy. Nepopírá, že mezi ním a panem , Anonymizováno, v druhé fázi stavby došlo ke sporům, pan , Anonymizováno, od smlouvy odstoupil a stavbu nedokončil žalovaný. Závěr soudu, že směnka nemohla být uplatněna, pokud nebyla dokončena celá stavba, je zkratkovitý a nepodložený, popírá zajišťovací funkci směnky. Žalovaný by fakticky plnil dvakrát, provedením díla a ze směnky. Tvrzení, učiněné remitentem směnky ve svědecké výpovědi o tom, že směnka měla zajištovat realizaci celé stavby, nemůže obstát. Z výpovědi svědka , Anonymizováno, dle žalovaného vyplývá zcela opačný závěr, než který učinil soud. Tento svědek vypověděl, že takto měl být zajištěn finanční obnos, na počátku předaný žalovanému, jednalo o zajištění první zálohy za cenu o dílo. To ve svých výpovědích potvrdili svědci , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , podle nichž směnka se podepisovala proto, že požadavek žalovaného uhradit polovinu celé ceny za dílo předem považovali za neobvyklý a souhlasili s nabídkou zajištění směnkou. Potvrdili tak prvotní účel směnky, přestože následně vypověděli, že směnka měla být vrácena po dokončení stavby celého domu. Záloha přitom plně odpovídá směnečné sumě. Pokud by směnka měla pokrývat celou cenu za dílo, měla by směnečná suma odpovídat ceně celého díla. Připustil-li svědek , Anonymizováno, v souvislosti s řešením druhé zálohy pro případ požadavku žalovaného na vrácení směnky možnost vrácení směnky a vystavení směnky nové, musel si být vědom toho, že směnka zajištovala pouze první platbu zálohy a hrubou stavbu, nikoliv další provádění díla. Při hodnocení svědecké výpovědi svědka , Anonymizováno, je nutno zohlednit jeho zájem na výsledku sporu, jeho vztah se žalobcem a jejich ujednání ohledně směnky a jejího vymáhání, včetně úhrady soudního poplatku ze žaloby. Soud pominul ustanovení čl. VI smlouvy o dílo, podle něhož k úhradě zálohy ve výši 45% ceny díla na vnitřní stěny a kompletní dokončení stavby mělo dojít na základě faktury zhotovitele, vystavené do 5 dnů od předání hrubé stavby. Realizovaná úhrada druhé zálohy potvrzuje řádné dokončení hrubé stavby. V závěru pak odkazuje na důkazy,