14 Cmo 15/2021-82 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením řízení zastavil (výrok I.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a navrhovatelce vrátil poměrnou část zaplaceného soudního poplatku (výrok III.).2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 96 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tím, že navrhovatelka podáním ze dne 23. července 2020 vzala svůj návrh zpět.3. Zabýval se rovněž otázkou, zda zpětvzetí návrhu učinila osoba oprávněná za navrhovatelku (v řízení) jednat, když návrh ve věci samé za navrhovatelku podala osoba odlišná. S odkazem na § 21 odst. 1 písm. a/, odst. 4 a odst. 5 o. s. ř. uzavřel, že učinil-li zpětvzetí za navrhovatelku , Anonymizováno, , coby její člen představenstva, jedná se o osobu, jež je oprávněna za navrhovatelku jednat. Nebylo tvrzeno, že by zájmy , Anonymizováno, byly ve střetu se zájmy navrhovatelky.4. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil s odkazem na § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a vrácení poměrné části zaplaceného poplatku s odkazem na § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích.5. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka (za ni na základě plné moci , Anonymizováno, , advokát, jemuž udělili plnou moc , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , coby členové představenstva), navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Zpětvzetí návrhu je dle jejího názoru dle § 21 odst. 4 o. s. ř. neúčinné, již dříve totiž soud prvního stupně ve svých podáních informovala, že člen představenstva , Anonymizováno, je ve střetu zájmů. Zdůraznila, že podaným návrhem se domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře ze dne 7. srpna 2019 přijatého za navrhovatelku hmotněprávním opatrovníkem, jež byl do funkce nezákonně (domněle) jmenován na návrh , Anonymizováno, (v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 119/2017). Zájmy , Anonymizováno, jsou v rozporu se zájmy navrhovatelky, neboť právě on se zasadil o nezákonné jmenování hmotněprávního opatrovníka. Soudu prvního stupně bylo navíc (z úřední činnosti) známo, že usnesení o jmenování hmotněprávního opatrovníka bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. ledna 2020, č. j. 7 Cmo 271/2019-176, pro závažné vady zrušeno.7. Společnost , Anonymizováno, (dále jen „účastnice“ či „společnost“) s odvoláním nesouhlasila, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.8. Argumentuje tím, že , Anonymizováno, není ve střetu zájmů se zájmy navrhovatelky. Naopak jsou pochybnosti o konfliktu zájmů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jež podání předmětného návrhu v rámci představenstva neprojednali; není totiž v zájmu navrhovatelky předmětné řízení vést, navíc v situaci, kdy pro řízení nemá navrhovatelka aktivní legitimaci za situace, kdy brojí proti vlastnímu rozhodnutí. Naopak navrhovatelka má zájem na řádném chodu podnikatelské činnosti. Navrhuje, aby odvolací soud vyzval , Anonymizováno, k tomu, aby prokázal, že s navrhovatelkou uzavřel hmotněprávní dohodu o zastoupení v tomto řízení.9. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a shledal, že z níže rozvedených důvodů je na místě napadené usnesení jedině zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.10. Nastolenou otázkou pak je, zda byl postup soudu prvního stupně vedoucí k zastavení řízení pro zpětvzetí návrhu, jež za ni učinil , Anonymizováno, , správný.11. Z výpisu z obchodního rejstříku navrhovatelky (dostupný na www.justice.cz) se podává, že navrhovatelka má tři členy představenstva a to , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .12. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatelka se svým návrhem domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti učiněné dne 7. srpna 2019 , Anonymizováno, , jenž je zachyceno v notářském zápisu notářky , Anonymizováno, , NZ , Anonymizováno, . Návrh podala zástupkyně navrhovatelky advokátka , Anonymizováno, , plná moc k zastupování ji byla udělena dvěma členy představenstva navrhovatelky, konkrétně , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .13. Za společnost se v průběhu řízení vyjadřoval (mimo jiné) , Anonymizováno, (coby její člen představenstva), viz např. podání ze dne 30. září 2019 (č.l. 18). Dne 20. července 2020 (viz č.l. 58) Ing. Karel Lusk (coby předseda představenstva navrhovatelky) zasílá soudu prvního stupně oznámení o odvolání plné moci udělené navrhovatelkou , Anonymizováno, (původní zástupkyni, jež návrh za navrhovatelku podala). Bezprostředně na to, podáním ze dne 27. července 2020, bere , Anonymizováno, za navrhovatelku (coby člen představenstva) návrh zpět.14. Odvolací soud nepřehlédl, že již v podání ze dne 5. listopadu 2019 (č.l. 30) navrhovatelka argumentuje střetem zájmu , Anonymizováno, , svou argumentaci podrobně rozvádí.15. Nejvyšší soud již v usneseních ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. 32 Cdo 4997/2008, ze dne 17. prosince 2009, sp. zn. 32 Cdo 4959/2008, či ze dne 23. června 2015, sp. zn. 33 Cdo 1826/2015 (veřejnosti dostupné shodně jako další níže uváděná rozhodnutí na www.nsoud.cz), objasnil a blíže vysvětlil, že za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (§ 21 odst. 4 o. s. ř.).16. Za popsané situace se nelze ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně, jež (bez dalšího) uzavřel, že „nebylo tvrzeno“, že by zájmy Ingr. Karla Luska byly ve střetu zájmů se zájmy navrhovatelky. Nelze navíc odhlédnout od skutečnosti, že střet zájmů mezi právnickou osobou a fyzickou osobou, která jejím jménem jedná, posuzuje soud v rámci procesního práva i bez návrhu z úřední povinnosti, neboť jde o jednu z podmínek platnosti jednání právnické osoby jako účastníka řízení. Soud prvního stupně se ve svém rozhodnutí otázkou (navrhovatelkou již před vydáním rozhodnutí soudu prvního stupně tvrzeného) střetu zájmů , Anonymizováno, nevěnoval, pouze skoupě konstatoval, že střet zájmů „nebyl tvrzen“; takový závěr je však (navíc) v rozporu s obsahem spisu. Za takové situace nemůže rozhodnutí soudu prvního stupně obstát. Existuje-li totiž ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř. v konkrétní věci střet zájmů mezi účastníkem a osobou za něj jednající, jsou procesní úkony, které jednající osoba za právnickou osobu činila, od počátku neúčinné a soud k nim nesmí přihlížet (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2020, sp. zn. 20 Cdo 1453/2020).17. Nadto soud prvního stupně danou věc neposuzoval (ani) optikou § 91 z. ř. s., jež je ustanovením speciálním dopadající na zpětvzetí návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, jak je tomu v projednávané věci.18. Z napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně není nijak seznatelné, že by před zastavením řízení posuzoval, zda jsou dány důvody pro postup podle § 91 z. ř. s.; namísto toho bez dalšího řízení s odkazem na § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Tím řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí.19. Za této situace odvolacímu soudu nezbylo, než napadené usnesení ve všech výrocích (včetně akcesorického výroku o náhradě nákladů řízení a výroku o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku) zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).20. Jako irelevantní shledal odvolací soud návrh účastnice, aby byla navrhovatelce uložena povinnost prokázat, že s ní uzavřel její zástupce (advokát) hmotněprávní dohodu o zastoupení v tomto řízení. Je tomu tak proto, že existenci zástupčího oprávnění prokazuje smluvní zástupce v řízení předložením plné moci (k problematice dále např. Eliáš, K. a kol.: Občanský zákoník. Velký akademický komentář. 1. svazek. Linde Praha, a. s. Praha. 2008, str. 223–226; Drápal, L., Bureš, J.: Občanský soudní řád I, 1. vydání, C. H. Beck, Praha, 2009, str. 175–176); plná moc zástupcem (advokátem) byla (do spisu) založena.21. V dalším řízení soud prvního stupně bude podání označené jako „Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení“ ze dne 27. července 2020 (jež za navrhovatelku učinil , Anonymizováno, ) posuzovat optikou § 21 odst. 4 o. s. ř., dospěje-li soud prvního stupně k závěru, že , Anonymizováno, byl k uvedenému úkonu oprávněn, neopomene věc posoudit dle § 91 z. ř. s.