14 Cmo 219/2021-353 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením připustil vstup , Anonymizováno, , narozeného dne , Anonymizováno, , bytem , Anonymizováno, , do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně.2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na 93 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, tím, že vstup do řízení , Anonymizováno, oznámil podáním ze dne 19. května 2021 s odůvodněním, že v řízení uplatněná pohledávka na vyplacení vypořádacího podílu je součástí majetkové podstaty dlužníka , Jméno žalobkyně B, . v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 4873/2019, a že na něj byla přihlášeným věřitelem postoupena část přihlášené pohledávky č. P11 ve výši 55 801,25 Kč a stal se přihlášeným věřitelem dlužníka, jehož pohledávka byla v insolvenčním řízení zjištěna, jak vyplývá z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. února 2020, č. j. MSPH 93 INS 4873/2019-P11-3. Této argumentaci soud prvního stupně s odkazem na obsah insolvenčního rejstříku přitakal a přisvědčil , Anonymizováno, i v tom, že míra uspokojení jeho nezajištěné pohledávky závisí (mimo jiné) na vymožení pohledávek náležejících do majetkové podstaty dlužníka, má tedy právní zájem na výsledku předmětného řízení a svědčí mu právo se tohoto řízení účastnit jako vedlejší účastník na straně žalobkyně. O přípustnosti vedlejšího účastenství , Anonymizováno, na straně žalobkyně soud prvního stupně rozhodoval na základě návrhu žalobkyně ze dne 10. června 2021.3. Nesouhlasné argumentaci žalované spočívající v tom, že předmětné řízení není insolvenčním sporem, že , Anonymizováno, má v úmyslu řízení protahovat a prodražit, že plné moci ostatních věřitelů dlužníka udělené v insolvenčním řízení , Anonymizováno, získal lstí a na základě nepravdivých údajů, a že zájmy přihlášených věřitelů jsou v tomto řízení zastoupeny již žalobkyní, soud prvního stupně nepřitakal. Soud prvního stupně argumentuje tím, že se jedná o spor přímo související s majetkovou podstatou dlužníka, jehož výsledek má přímý vliv na možnost uspokojení přihlášených věřitelů, tedy i , Anonymizováno, , obdobně jako výsledky incidenčních sporů, a jeho právní zájem na výsledku řízení je tak dán bez ohledu na povahu tohoto řízení. K tomu soud prvního stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2018, sp. zn. 29 Cdo 970/2017. Je pravdou, že zájmy , Anonymizováno, , jakož i ostatních věřitelů dlužníka, jsou v tomto řízení primárně zastoupeny žalobkyní, avšak tato skutečnost jej nezbavuje práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně. Právní zájem , Anonymizováno, na výsledku daného sporu vyplývá již z jeho postavení přihlášeného věřitele dlužníka, nebylo tedy třeba se blíže zabývat otázkou zastoupení dalších přihlášených věřitelů v insolvenčním řízení.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se vedlejší účastenství , Anonymizováno, nepřipouští.5. Odvolatelka argumentuje tím, že , Anonymizováno, nabyl pohledávku v rozporu se zákonem, když je jeho majetek postižen generálním inhibitoriem dle § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Nakládal se svým majetkem neoprávněně, a je tedy otázkou, zda je dané postoupení pohledávky platné. Dále odvolatelka namítá, že , Anonymizováno, dlouhodobě vyvíjí pomlouvačnou činnost a dehonestuje jednatele žalované prostřednictvím mnoha účelových trestních oznámení. Jeho jediným cílem je msta a bezprávný nátlak na jednatele žalované, který je současně jednatelem společnosti, jež po , Anonymizováno, vymáhá mnohamiliónovou pohledávku u , Anonymizováno, , Exekutorský úřad v Trutnově, sp. zn. , Anonymizováno, . K této exekuci se , Anonymizováno, staví jako nemajetný, takže v nadepsaném řízení nepodstupuje žádné riziko, jelikož nebude schopen hradit náklady řízení ani pokuty za průtahy v řízení. , Anonymizováno, je ryze účelové.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Podle § 93 o. s. ř.(1) Jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku.(2) Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh.(3) V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.8. K dotazu odvolacího soudu žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužníka , Anonymizováno, podáním ze dne 3. září 2021 potvrdila soudem prvního stupně zmíněnou skutečnost, že se , Anonymizováno, stal přihlášeným věřitelem dlužníka, když o jeho vstupu do insolvenčního řízení rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. února 2020, č. j. MSPH 93 INS 4873/2019-P11-3, které nabylo právní moci dne 29. února 2020, přičemž v tomto postavení nadále setrvává. V nadepsaném řízení není dán odpovídající procesní prostor pro případný přezkum správnosti zmíněného pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu, ani pro nové řešení této nyní předběžné otázky. Odvolací soud s ohledem na § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/, ve spojení s § 135 odst. 2 a § 159a o. s. ř. tedy vychází ze zmíněného závazného rozhodnutí o právním postavení , Anonymizováno, v insolvenčním řízení.9. Podle ustálené soudní judikatury je předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení dle shora citovaného § 93 o. s. ř. právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 113/2014, uveřejněné pod číslem 74/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a tam citovanou judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu). Pojem právní zájem na výsledku řízení není v občanském soudním řádu blíže specifikován, neboť zákonodárce ponechává na úvaze soudu v každém konkrétním případě, jak jej vyloží a aplikuje. Současně platí, že hlavním účelem a smyslem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu tomu z účastníků řízení, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, samozřejmě za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Jinými slovy, jde o právní zájem na vítězství toho účastníka, jehož vedlejší účastník podporuje. Institut vedlejšího účastenství tedy neslouží pouze k ochraně zájmů třetí osoby (vedlejšího účastníka), ale zároveň i k ochraně zájmů hlavního účastníka řízení, na jehož stranu vedlejší účastník řízení přistoupil [usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2015, sp. zn. 23 Cdo 3960/2013, včetně tam citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2016, sen. zn. 29 ICdo 96/2015, uveřejněné pod číslem 51/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].10. Nevyšší soud v usnesení ze dne 31. října 2018, sp. zn. 29 Cdo 970/2017, dostupném na www.nsoud.cz, na které příhodně odkazuje soud prvního stupně, zformuloval a podrobně odůvodnil závěr, podle něhož: „Přihlášený věřitel má jako vedlejší účastník řízení na straně žalobce (insolvenčního správce) právní zájem na výsledku řízení o žalobě, kterou insolvenční správce vymáhá do majetkové podstaty pohledávku dlužníka vůči jeho dlužníku.“ Nejvyšší soud v odůvodnění poukazuje (mimo jiné) na to, že „Již v R 51/2018 ozřejmil, že nepochybuje o tom, že zájem na co nejvyšším uspokojení přihlášené pohledávky z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty je především zájmem majetkovým. Nicméně současně platí, že rozsah (míra) uspokojení přihlášené pohledávky se bezprostředně dotýká práv a povinností přihlášeného věřitele plynoucích z hmotného práva (předurčuje, v jakém rozsahu pohledávka zanikne jinak než splněním). Tamtéž upozornil, že insolvenční věřitel není oprávněn sám podat odpůrčí žalobu a tedy ani nemůže jinak (než jako vedlejší účastník na straně insolvenčního správce) „pomoci“ tomu, aby se majetek ušlý na základě neúčinných právních úkonů „vrátil“ zpět do majetkové podstaty dlužníka (a tedy se i zvýšila míra uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty). Tyto závěry se beze zbytku uplatní i v „obecných“ sporech, v nichž insolvenční správce dlužníka jako osoba s dispozičními oprávněními k majetkové podstatě vymáhá dlužníkovy pohledávky.“11. V poměrech p