14 Cmo 220/2020-159 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal určení, že je členem , Anonymizováno, , adresa, , IČO , IČO, , sídlem , Anonymizováno, (dále jen „bytové družstvo“) a nájemcem bytu č. 4, o , Anonymizováno, 2 + 1, nacházející se v prvním nadzemním podlaží a sklepní kóje č. 4, nacházející se v bytovém domě 04 na adrese , adresa, , jenž je v podílovém spoluvlastnictví žalovaného 2/ a 3/[dále jen „předmětný byt“] (výrok I). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované 1/ k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku 26 915 Kč, žalovanému 2/ částku 300 Kč a žalovanému 3/ částku 1 744 Kč, vždy do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky II., III. a IV.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:- žalobce (jako převodce) a žalovaná 1/ (jako nabyvatelka) uzavřeli dne 2. února 2016 smlouvu o převodu družstevního podílu, jímž předmětem byl úplatný převod družstevního podílu v bytovém družstvu s tím, že s členstvím je spojeno právo užívání předmětného bytu (dále jen „předmětná smlouva“),- cena za převod byla sjednána v čl. II., III. odst. 1 a 2, obsahující prohlášení žalobce, že k datu účinnosti smlouvy nemá vůči družstvu žádné splatné finanční a jiné závazky vyjma doplatku anuity (v částce 221 459 Kč), s tím, že přesná specifikace jednotky, příslušenství a platební podmínky jsou uvedeny ve smlouvě o přidělení družstevní jednotky, jež uzavřela žalovaná 1/s žalovaným 2/,- mezi žalovanou 1/ a žalovaným 2/ byla uzavřena smlouva o přidělení družstevní jednotky, v jehož čl. V byl sjednán rozpis plateb a konstatováno, že platby uhrazené bývalým členem k datu podpisu smlouvy jsou předmětem majetkového vypořádání v rámci dohody o převodu družstevního podílu: základní členský vklad 2 500 Kč, první splátka dalšího členského vkladu 248 000 Kč, příspěvek do rizikového fondu 12 289 Kč, příspěvek do nedělitelného fondu 160 Kč, splátka na nadstandartní úpravy 18 464 Kč, výše anuity k 31. prosinci 2016 činí 221 459 Kč, o částce 200 000 Kč žalobce prohlásil, že si je nedoplatku vědom,- druhou „část“ ceny za převod ve výši 1 000 000 Kč se zavázal žalobci uhradit (v rámci vypořádání poměrů po rozvodu manželství) bývalý manžel žalované 1/ , Anonymizováno, dle (mezi jím a žalobcem) uzavřeného ujednání, jak bylo prokázáno výpověďmi svědků , Anonymizováno, (dcery žalované 1/), , Anonymizováno, (přítele žalované 1/), jež korespondovaly s listinnými důkazy, a zejména výpovědí svědka , Anonymizováno, (svědek bez vtahu k účastníkům řízení či předmětu sporu), i výpovědí samotného žalobce, jež potvrdil, že ohledně nezaplacené (dlužné) částky kontaktoval , Anonymizováno, ; výpovědi svědka Blažeňáka neuvěřil, pro její rozpornost a nesoulad s jinými důkazy.3. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že:- žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, kladným rozhodnutím bude odstraněn stav nejistoty, současně se předejde dalším soudním sporům,- smlouvu o převodu družstevního podílu posoudil v linii § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako platně uzavřenou smlouvu kupní, jejíž obligatorní náležitostí je (určité) sjednání kupní ceny, v případě, že by tato (obligatorní) náležitost (kupní cena) nebyla sjednána, jednalo by se o absolutně neplatné jednání, nikoli relativně (námitku promlčení uplatněnou ve vztahu k námitce relativní neplatnosti tak neshledal důvodnou),- předmětná smlouva byla sjednána jako úplatná, „část“ ceny za převod byla sjednána tak, že její výše se odvíjela od částek, jež souvisely s členstvím žalobce (jako původního vlastníka podílu), tato „část“ byla (již) dle čl. III. odst. 1 vzájemně vypořádána (jak plyne ze smluvního ujednání), „část“ se zavázal žalobci uhradit (v rámci vypořádání poměrů po rozvodu manželství) bývalý manžel žalované 1/,- tvrzení žalované 1/ (ohledně výše sjednané kupní ceny ve výši 1 mil. Kč) hodnotil jako konstantní, v průběhu řízení neměnná, námitku žalobce poukazující na rozpornost tvrzení považoval za nedůvodnou.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neúspěšnému žalobci uložil povinnost zaplatit úspěšným žalovaným náklady řízení. Žalované 1/ přiznal náhradu za právní zastoupení v částce 26 915 Kč, sestávající z odměny zástupce za 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč, 6 režijních paušálů po 300 Kč, ztráty času 18 půlhodin po 100 Kč, cestovného 4 671 Kč a 21 % DPH. Žalovanému 2/ přiznal za 1 úkon (vyjádření k žalobě) částku 300 Kč dle § 137 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., žalovanému 3/ částku 4 x 300 Kč dle totožné vyhlášky a částku 244 Kč (cestovné na jednání soudu).5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Pozastavuje se nad tím, jakým – nikoli nestranným - způsobem vedl soud prvního stupně předmětné řízení, již jen z jeho průběhu bylo zjevné vedení řízení ve prospěch žalované 1/ (poukazuje např. na neprotokolování částí vyjádření, či části výpovědí svědků, atd.). Napadený rozsudek postrádá nejen odkaz na zákonná ustanovení, soud prvního stupně rezignoval rovněž na svou povinnost zakotvenou v § 157 odst. 2 o. s. ř., neuvedl, jak věc posoudil po právní stránce; rozsudek je tak nepřezkoumatelný.7. Soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení předmětné smlouvy, jež dle jeho názoru neplatným právním jednání pro absenci ujednání o výši úplaty, či způsobu určení výše úplaty, k dohodě o ceně nedošlo ani mimo režim předmětné dohody. Poukazuje na to, že pokud soud prvního stupně hodnotí ujednání o „části kupní ceny“, není zřejmé, jakou konkrétní část má na mysli a jaká tedy byla skutečná cena za převod; soud prvního stupně nerespektoval judikaturní závěry vyjádřené Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 2288/2010. Na danou věc je dle jeho názoru nutno nahlížet optikou § 207 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, nebo § 2079 o. z. Soud prvního stupně navíc žádným způsobem nepřihlédl k (v průběhu řízení) měnícím se vyjádřením žalované 1/, ani k nikoli jednotnému stanovisku žalovaných. Poukazuje na jednotlivá rozporná vyjádření (tvrzení) žalované 1/, jež rozebírá, uzavírá, že žalovaná 1/ dohodu o výši ceny 1 mil. Kč neprokázala, žádný ze slyšených svědků tvrzení žalované 1/ nepotvrdil, zmiňuje-li svědek Motyčka (dobrý známý žalované 1/) dohodu, jednalo se o dohodu uzavřenou mezi žalobcem a Luďkem Blažeňákem.8. Proti rozsudku podala odvolání rovněž žalovaná 1/, ta však toliko do výroku II., s tím, že soud prvního stupně nesprávně vycházel při stanovení tarifní hodnoty z § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, ačkoli předmětem řízení byl požadavek na určení členství v bytovém družstvu, správně měl tedy aplikovat § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, dle nějž činí odměna za jeden úkon právní služby 3 100 Kč. Zástupce žalované 1/vykonal celkem 8 úkonů právní služby (jež specifikuje) po 3 100 Kč, dále požadoval přiznat jízdné ve výši 3 618 Kč, náhradu za promeškaný čas za 18 půlhodin po 100 Kč, paušální náhradu 6 x 300 Kč a DPH; celkem částku 38 742 Kč.9. Žalovaná 1/ s odvoláním nesouhlasila, navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Soud prvního stupně dle jejího názoru přiléhavě a správně věc posoudil, včetně posouzení role, jež ve věci sehrál svědek Blažeňák (dlužník žalobce, právě on v souvislosti s převodem slíbil zaplatit žalobci částku 1 mil. Kč). Řízení je pouze důsledkem toho, že pohledávka z předmětné smlouvy nebyla uspokojena právě svědkem Blažeňákem. Bylo tak na místě vyjít z platně uzavřené (písemné) smlouvy o převodu, jež – co do platebních podmínek - odkazuje na smlouvu o přidělení družstevní jednotky (uzavřenou mezi žalovanou 1/ a žalovaným 2/), v ní sjednané platební podmínky jsou způsobilou dohodou mezi žalobcem a žalovanou 1/. Není totiž vyloučeno, aby si účastníci písemné smlouvy o převodu členských práv a povinnosti platně dohodli o formě a výši úplaty i ústně.10. Žalovaný 2/ se k odvolání nevyjádřil.11. Žalovaný 3/ s podaným odvoláním nesouhlasil, navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Výše úplaty za převod družstevního podílu byla provedeným dokazováním prokázána; podotkl, že nebylo jeho povinností zjišťovat na jakých podmínkách převodu se žalobce s žalovanou 1/ dohodli. Zahájení řízení nezapříčinil, navrhuje tedy, aby o nákladech řízení bylo v případě jeho neúspěchu rozhodnuto dle § 150 o. s. ř.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně a neshledal podmínky pro jeho potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.).13. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.). Dlouhodobě ustálená judikatura Nejvyššího soudu vycház