14 Cmo 23/2021-22 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. „zamítl návrh na nařízení předběžného opatření“ a výrokem II. rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč navrhovatelce.2. Soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatelka se domáhala nařízení předběžného opatření, kterým by byla společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“) uložena povinnost zdržet se nakládaní s pozemky parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , nacházejícími se v katastrálním , Anonymizováno, , obec , adresa, .3. Soud prvního stupně vyšel z tvrzení navrhovatelky a měl za osvědčené, že:- společnost vznikla 31. ledna 2000, jejím zakladatelem byla společnost , Anonymizováno, , reg. č. , Anonymizováno, , sídlem , Anonymizováno, ;- od 27. června 2000 byl jediným společníkem společnosti , Anonymizováno, , bytem , adresa, ;- od 23. července 2005 má společnost zapsané dva společníky, a to , Anonymizováno, , bytem , Anonymizováno, (podíl o velikosti 40 %), a společnost , Anonymizováno, ., registrační číslo , Anonymizováno, , sídlem , Anonymizováno, (podíl o velikosti 60 %);- na základě smluv ze dne 18. května 2017 měla navrhovatelka nabýt 100 % podíl ve společnosti; navrhovatelka dosud nebyla jako jediný společník společnosti zapsána do obchodního rejstříku;- pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2015, č. j. 78 Cm 288/2015-6, byla společnost zrušena s likvidací (pro dlouhodobé porušování povinností nezakládáním účetních závěrek do sbírky listin obchodního rejstříku) a jejím likvidátorem byla jmenována společnost , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, ;- společnost je vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, , zapsaných na LV , Anonymizováno, pro obec , adresa, a katastrální území , Anonymizováno, , u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ;- záměrem společnosti bylo vybudovat na těchto pozemcích , Anonymizováno, , adresa, ; na přípravách a financování tohoto záměru se podílela i navrhovatelka;- koncem roku 2020 byly shora uvedené pozemky společnosti prodány společnosti , právnická osoba, ; řízení o vkladu vlastnického práva probíhá u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ (V-, č. účtu, ).4. Soud prvního stupně s odkazem na § 75c odst. 4 a § 76 odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 187 a § 198 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřel, že navrhovatelka pro účely posouzení důvodnosti návrhu na nařízení předběžného opatření osvědčila existenci nároku ve věci samé. Navrhovatelka však neprokázala existenci potřeby zatímní úpravy poměrů mezi účastníky dle jejího požadavku ani existenci obavy, že by výkon soudního rozhodnutí posléze vydaného byl ohrožen. Skutečnost, že likvidátor zpeněžuje majetek společnosti (tj. její nemovitosti) nelze považovat za splnění této podmínky, když účelem likvidace je právě vypořádat majetek společnosti, a to zpravidla jeho zpeněžením. Bez dalšího nelze prodej nemovitostí hodnotit jako zbavování se majetku, když jde se děje za úplatu; prodejem nemovitostí společnosti proto nedojde ke zmaření vymožení pohledávky navrhovatelky. O jinou situaci by šlo v případě, byl-li by majetek společnosti v rámci její likvidace prodáván za cenu, neodpovídající hodnotě prodávaného majetku. O takový stav však v nadepsaném řízení nejde, navrhovatelka nic takového netvrdila, ani neosvědčila.5. Soud prvního stupně postup likvidátora neshledal závadným, a proto návrh na nařízení předběžné opatření v požadovaném rozsahu zamítl.6. Výrok o vrácení navrhovatelkou složené jistoty ve výši 50 000 Kč soud prvního stupně neodůvodnil (je zřejmé, že postupoval podle § 75b odst. 4 o. s. ř. - pozn. odvolacího soudu).7. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil a předběžné opatření v požadovaném rozsahu nařídil.8. Odvolatelka nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně co do neosvědčení hrozby zmaření výkonu soudního rozhodnutí. Má za to, že soud prvního stupně nevzal v potaz podstatné, rozhodující a osvědčené souvislosti sporu týkajícího se společnosti, která stále vlastní předmětné nemovitosti, tj. že se jedná o spor o nemovitosti, i když právně se „odehrávajícího“ mezi navrhovatelkou a dosud zapsanými společníky společnosti, což vymezuje nárok ve věci samé a to, co je ve sporu stěžejní. Navrhovatelka se na základě dohody o zpětném převodu podílů stane jediným společníkem společnosti, znovu tak získá společnost, v jejímž majetku jsou předmětné nemovitosti. Pro účely nařízení předběžného opatření je proto třeba vnímat širší finanční a investiční význam a hodnotu nemovitostí, když se o velmi lukrativní nemovitosti s obrovským investičním potenciálem a je zřejmé, že její existence by spor mezi společníky a navrhovatelkou neexistoval. Navrhovatelka dodává, že dne 14. ledna 2021 obdržela od právního zástupce společníků společnosti výzvu, mj. obsahující odstoupení společníků od dohod o zpětném převodu podílu. Je zřejmé, že společníci se snaží navrhovatelku vytěsnit, a dokončit proces likvidace společnosti. Odvolatelka se rovněž vyjadřuje k účelu a významu likvidace, povinnostem likvidátora, jakož i k samotnému průběhu likvidace společnosti.9. V rámci odvolacího řízení dále namítá, že v průběhu odvolacího řízení jí bylo umožněno nahlédnout do příslušného spisu týkajícího se vkladového řízení. Předmětné nemovitosti jsou v rámci likvidace prodávány za částku 15 300 000 Kč, přílohou kupní smlouvy ze dne 4. prosince 2020 není znalecký posudek, a ani smlouva na žádný znalecký posudek neodkazuje. Odvolatelka jakožto subjekt pohybující se v oblasti realit a developerských projektů řadu let, považuje kupní cenu za zcela mimo tržní realitu, a proto zajistila srovnávací tržní analýzu od renomované realitní kanceláře, dle níž je tržní cena 39 400 000 Kč, tj. 2 600 Kč /m2. Tyto listiny prokazují, že převod nemovitostí neproběhl dle obvyklých tržních podmínek.10. Své námitky odvolatelka podrobně rozvádí.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.12. V daném případě jde o předběžné opatření podle § 74 o. s. ř., podle něhož před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen (odst. 1), přičemž účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu (odst. 2).13. Předně je třeba zdůraznit, že pro nařízení předběžného opatření musí být současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.).14. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, je třeba posuzovat ve vztahu k nároku, který má být uplatněn ve věci samé. Z návrhu na nařízení předběžného opatření proto musí být zřejmé, zda bude následovat žaloba na určení, zda tu právo či právní vztah je či není (je třeba toto řádně specifikovat, jakož i uvést, z čeho navrhovatelka dovozuje existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, nevyplývá-li tento přímo z právních předpisů), či zda bude následovat žaloba na plnění (i zde musí být nárok konkretizován a odůvodněn).15. Jinak řečeno, pro posouzení toho, zda je z hlediska nařízení předběžného opatření osvědčen nárok ve věci samé, je třeba vědět, jaký konkrétní požadavek má být předmětem řízení ve věci samé. Je povinností navrhovatelky uvést a tvrdit jaký konkrétní nárok bude předmětem řízení ve věci samé. Jen tak lze posoudit nejen osvědčení nároku ve věci samé, jakož i existenci potřeby zatímně upravit poměry účastníků do doby, než bude ve věci samé rozhodnuto, popř. existenci obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí. Nelze totiž pominout, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků (potažmo sporné vztahy mezi společností a navrhovatelkou či mezi dosud zapsanými společníky společnosti a navrhovatelkou), ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravi