14 Cmo 276/2020-669 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně ustanovil účastníkovi 2), společnosti , Anonymizováno, opatrovníkem , Jméno opatrovníka, , advokáta, sídlem , adresa, (dále jen „opatrovník“).2. Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že navrhovatelé se domáhají přezkoumání přiměřenosti poskytnutého protiplnění a určení práva. Soud prvního stupně lustrací v registru společností , Anonymizováno, zjistil, že účastnice 2) - společnost , Anonymizováno, byla dne 5. května 2015 zrušena bez právního nástupce a v registru není uveden zástupce pro doručování. Na základě těchto zjištění soud prvního stupně usnesením ze dne 29. dubna 2016, č. j. 11 Cm 168/2005-508, předmětné řízení vůči účastnici 2) podle § 107 odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil z důvodu ztráty způsobilosti být účastníkem řízení. Vrchní soud v Praze uvedené usnesení usnesením ze dne 12. července 2017, č. j. 14 Cmo 278/2016-518, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Soud prvního stupně v souladu se závěry odvolacího soudu v dalším řízení učinil kroky k objasnění skutečnosti, zda účastnice 2) zanikla bez právního nástupce či nikoliv.4. Účastnice 2) byla založena v souladu s právem , Anonymizováno, a ke dni 27. prosince 2004 registrována v tamním rejstříku jako neusazená domácí společnost. Ke dni 5. května 2015 pak byla „zrušena“, resp. vymazána z rejstříku, přičemž tato informace je patrná nejen z veřejně dostupného internetového výpisu z rejstříku společností , Anonymizováno, , ale rovněž i z výpisu, který byl soudu prvního stupně poskytnut příslušnými úřady na , Anonymizováno, v návaznosti na oficiální žádost soudu (viz č. l. 627-628).5. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém se právní osobnost právnické osoby řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. V případě účastnice 2) se použije právo , Anonymizováno, . Otázky vzniku, způsobu jednání za společnost, jakož i zániku společností registrovaných na , Anonymizováno, se řídí právním předpisem , Anonymizováno, (dále jen „zákon o společnostech“).6. Předmětné řízení bylo zahájeno v roce 2005, tedy v období před zrušením účastnice 2), k němuž došlo dne 5. května 2015. Je proto třeba aplikovat ustanovení § 105 odst. 1 větu druhou zákona o společnostech (jehož znění soud prvního stupně cituje v anglickém i českém znění). Soud prvního stupně, vycházeje z uvedeného ustanovení, dospěl k závěru, že účastnice 2) se považuje pro účely probíhajícího řízení za právnickou osobu, resp. entitu, jejíž právní existence i nadále trvá, a to až do pravomocného skončení této věci, případně až do výkonu rozhodnutí. Skutečnost, že v daném případě se použije uvedené ustanovení, a že účastnice 2) se považuje za „existující“ subjekt pro účely probíhajícího řízení, byla soudu potvrzena rovněž příslušnými úřady na Marshallových ostrovech (viz č. l. 641-644, č. l. 646-652). V důsledku použití § 105 odst. 1, věta druhá, zákona o společnostech pak bylo nadbytečné zjišťovat, zda účastnice 2) „zanikla“ bez právního nástupce či nikoliv. Nadále proto bude s účastnicí 2) jednáno jako s účastníkem řízení.7. Soud prvního stupně dále posuzoval, kdo je osobou oprávněnou jednat za účastnici 2) a jakým způsobem jí budou napříště doručovány soudní a jiné písemnosti.8. Dle § 20 zákona o společnostech (jehož znění v anglickém a českém znění cituje) mají společnosti, které jsou neusazenými subjekty, registrovaného zástupce pro doručování. Tímto zástupcem je společnost , Jméno advokáta B, ., sídlem , Anonymizováno, , sídlem , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “). Účastnice 2) byla v rejstříku společností , Anonymizováno, registrována jako neusazená domácí společnost. Soud prvního stupně má za prokázané (na základě emailové komunikace s příslušnými úřady na , Anonymizováno, ze dne 31. července 2020), že účastnice 2) nemá zástupce pro doručování (č. l. 657), což vyplývá i z dřívějšího zjištění Ministerstva spravedlnosti České republiky (č. l. 505 a 525).9. Soud prvního stupně se následně věnoval rovněž otázce okruhu osob, oprávněných jednat za účastnici 2) a vyšel při tom z ustanovení § 105 odst. 2 zákona o společnostech (jehož znění cituje v anglickém i českém znění), které upravuje postavení a pravomoci tzv. správců, kterými jsou v období po zrušení společnosti anebo po uplynutí doby její právní existence ředitelé, kteří mají plnou moc smírně urovnat spory, vymáhat nesplacené dluhy, prodávat a převádět majetek, nemovitý a movitý, dle práva země, kde se nachází, vymáhat je žalobami a obhajovat se v řízení o žalobách, pokud je to nezbytné a žádoucí pro zmíněné účely.10. Poslední známou kontaktní osobu vztahující se k účastnici 2) je společnost , Anonymizováno, (attention to: , Anonymizováno, ), 1 , Anonymizováno, . Pokud jde o postavení této společnosti a její vztah k účastnici 2) bylo zjištěno, že tato společnost předložila toliko dokumentaci potřebnou k založení účastnice 2).11. Dále bylo prokázáno (na základě informací získaných od příslušných úřadů na , Anonymizováno, ), že nejsou k dispozici žádné další informace o zástupcích účastnice 2), jejích bývalých jednatelích anebo ředitelích, včetně jejich adres, a ani informace o jejím případném právním nástupci anebo o konečném vlastníku (viz č. l. 646 a 647).12. Soud prvního stupně pro úplnost dodal, že neusazené domácí společnosti nemají v souladu s právem , Anonymizováno, povinnost zakládat do rejstříku bližší informace o ředitelích, tj. včetně jejich kontaktních údajů, adres apod. Tyto společnosti mohou uvedené informace sdílet s rejstříkovým úřadem, případně se společností Trust na dobrovolné bázi.13. Soud prvního stupně, maje za to, že vynaložil dostatečné úsilí ke zjištění postavení účastnice 2) a právních důsledků jejího výmazu, jakož i k identifikaci osob oprávněných za tuto jednat, včetně zjištění jejich kontaktních údajů, vycházeje z výše uvedených skutečností uzavřel, že účastnice 2) je účastníkem řízení, u něhož však absentuje oprávněná za ni v řízení jednat.14. Vzhledem k výše uvedenému proto dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro postup dle § 29 odst. 2 o. s. ř. k ustanovení procesního opatrovníka účastnici 2), neboť tato nemá osobu oprávněnou za ni jednat, popř. je tato otázka sporná. Nebezpečí prodlení ve smyslu uvedeného ustanovení spatřuje v tom, že předmětné řízení bylo zahájeno již v roce 2005 a ve věci dosud nebylo rozhodnuto. Jelikož není známo ani sídlo uvedené společnosti, lze ji rovněž považovat za osobu, jejíž pobyt (sídlo) není známo (viz § 29 odst. 3 o. s. ř.).15. Soud prvního stupně proto společnosti , Anonymizováno, ustanovil (procesního) opatrovníka v souladu s § 29 odst. 2, 3 a 4 o. s. ř.; považuje zvolený postup za žádoucí nejen z hlediska vhodnosti, ale též hospodárnosti řízení.16. Při výběru osoby opatrovníka pak soud prvního stupně postupoval podle § 29 odst. 4 o. s. ř. a ustanovil jí opatrovníka z řad advokátů – , Jméno opatrovníka, , který je s předmětnou věcí obeznámen, neboť účastnici 2) v nadepsaném řízení v minulosti zastupoval na základě plné moci (k ukončení právního zastoupení došlo k 24. dubnu 2014 – č. l. 321 spisu).17. Proti usnesení soudu prvního stupně podal ustanovený opatrovník odvolání, navrhuje zrušení odvoláním napadeného usnesení.18. Odvolatel se závěry soudu prvního stupně nesouhlasí, maje za to, že nejsou splněny podmínky dané § 29 odst. 2 o. s. ř. Uvedené ustanovení soud vyložil svévolně ve snaze ulehčit si další postup v řízení, přičemž naprosto pominul smysl a účel daného ustanovení. Zároveň považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za nepřezkoumatelné. Svou argumentaci podrobně rozvádí. Zejména poukazuje na to, že se soud prvního stupně nedostatečně věnoval výběru osoby opatrovníka ve smyslu § 29 odst. 4 o. s. ř. Soudu prvního stupně vytýká, že pominul, že účastnice 2) měla své zástupce – ředitele, tj. osoby oprávněné za ni jednat, přičemž jejich adresy bylo možné získat od úřadů daného státu, jehož je ředitel příslušníkem, případně od registrátora, který založení společnosti zajištoval. Vyjadřuje se rovněž k další podmínce ustanovení opatrovníka účastníku řízení – existenci nebezpečí z prodlení, kterou z jím podrobně uvedených důvodů nepovažuje za splněnou.19. V neposlední řadě odvolatel namítá, že soud prvního stupně pochybil, považoval-li jej za osobu vhodnou k ustanovení do funkce procesního opatrovníka účastnici 2). Zcela nepřípustně zasáhl do práv účastnice 2), neboť to mu v roce 2014 vypověděla plnou moc k zastupování, čímž zcela jednoznačně projevila svou vůli, aby ji v rubrikovaném řízení, a ani v jiných záležitostech, nadále nezastupoval. Tuto vůli účastnice 2) nelze rozhodnutím soudu o ustanovení opatrovníka nahrazovat či ji zcela pomíjet a účastnici 2) jeho zastoupení vnutit. Dále poukazuje na povinnosti vyplývající ze zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“).20. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkouma