14 Cmo 325/2020-733 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Praze uložil žalované společnosti , Anonymizováno, pořádkovou pokutu ve výši 25 000 Kč.2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že žalovaná neposkytla požadovanou součinnost v řízení ustanovenému znaleckému ústavu , právnická osoba, . Usnesením ze dne 28. února 2020, č. j. 47 Cm 148/2016 - 615, totiž soud prvního stupně zadal znalecký posudek k stanovení obvyklé hodnoty obchodního podílu společnosti , právnická osoba, . v žalované společnosti ke dni 21. prosince 2009. Současně byla účastníkům řízení uložena povinnost poskytnout znaleckému ústavu potřebnou součinnost a byli poučeni o možnosti uložení pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč. Dne 24. dubna 2020 byla žalovaná požádána znaleckým ústavem o poskytnutí podkladů pro zpracování znaleckého posudku a zpřístupnění nemovitostí v jejím vlastnictví, zapsaných na LV č. , Anonymizováno, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj pro k. ú. , adresa, /dále jen „nemovitosti“/, za účelem místního šetření. Podáním ze dne 2. června 2020 znalecký ústav informoval soud prvního stupně, že jednatelka společnosti nejprve odmítla na místní šetření nemovitostí vpustit právního zástupce žalobkyně, a následně pak odmítla uskutečnění místního šetření vůbec s tím, že ve spise založené znalecké posudky jsou dostačující. Znalecký ústav přikládá místnímu šetření zásadní význam a soud prvního stupně proto žalovanou opětovně vyzval k poskytnutí součinnosti, přesto žalovaná s nutností místního šetření polemizuje a potřebnou součinnost neposkytla s odůvodněním, že zajištění vstupu do nemovitostí není v jejích možnostech, neboť nemovitosti jsou pronajaty. Na poslední výzvu znaleckého ústavu k poskytnutí součinnosti učiněnou e-mailem dne 9. července 2020 žalovaná nereagovala.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se pořádková pokuta neukládá.4. Odvolatelka argumentuje tím, že soud první stupně při svém rozhodnutí vyšel ze zkreslených tvrzení znaleckého ústavu. Odvolatelka měla se znaleckým ústavem po předchozí domluvě s nájemcem sjednaný termín místního šetření na 12. května 2020 v 11:30 hod., avšak za znalecký ústav se nikdo nedostavil. Odvolatelka sice chápe svou povinnost poskytování součinnosti, nicméně je třeba brát ohled na to, že nemovitosti jsou pronajaty, a je třeba proto postupovat tak, aby byl nájemce co nejméně omezován v právu nemovitosti užívat. Je nepřípustné, aby byl nájemce ve věci místního šetření opakovaně obtěžován, to by ke škodě odvolatelky nepochybně vedlo k žádosti o snížení nájemného za dané období. Odvolatelka znaleckému ústavu poskytla veškeré jí dostupné podklady k daným nemovitostem, v červenci 2020 informovala znalecký ústav o možnosti provést místní šetření, které se nakonec uskutečnilo. Podle odvolatelky není místní šetření účelné, neboť znalecký ústav má vyhotovit znalecký posudek k 21. prosinci 2009, takže znalecký posudek nemůže jakkoli reflektovat stavební a jiné změny provedené v letech 2010 – 2020. Současně odvolatelka odkazuje na § 127 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, majíc za to, že jí nelze ukládat povinnosti, které nemůže reálně splnit, a vymáhat je ukládáním pořádkových pokut. Odvolatelka je jakožto pronajímatel oprávněna do nemovitostí vstoupit výlučně ze zákonných důvodů. Jediným takovým důvodem je podle § 2219 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vstup za účelem provedení potřebné opravy nebo údržby věci, přičemž žádný další důvod vstupu do nemovitostí ze strany pronajímatele zákon nezná. Odvolatelka nesouhlasí s poučením soudu, že nájemce je povinen po předchozí výzvě nemovitosti zpřístupnit, neboť se jedná o stejnou situaci, jako by bylo nutno tam zajistit opravy. Povinnosti nad rámec zákonné úpravy a smluvních ujednání v nájemní smlouvě nájemci ukládat nelze. V nájemní smlouvě s takovou možností nepočítala. Vstup do nemovitostí za účelem místního šetření tak nemůže vynutit pro sebe ani pro další osoby.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť argumentaci odvolatelky lze přisvědčit jen částečně.6. Podle § 53 odst. 1 o. s. ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294 a 295, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.7. Podle § 127 odst. 4 o. s. ř. účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, přadně zkoušce krve, nebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.8. Z předloženého spisu se podávají přípisy soudu prvního stupně adresované odvolatelce tak, jak je rekapituluje soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení, včetně odpovědí odvolatelky, jak je odvolatelka popisuje v odůvodnění odvolání proti napadenému usnesení. Současně se ze spisu podává vyjádření znaleckého ústavu ze dne 24. září 2020, v němž znalecký ústav potvrzuje místní šetření uskutečněné dne 27. srpna 2020 s tím, že proběhla vnější obhlídka nemovitostí, včetně daného rodinného domu, jeho zaměření, přičemž odvolatelka znaleckému ústavu podala informace týkající se provedených změn a úprav domu před a po datu ocenění. Znalecký ústav současně od místního stavebního úřadu získal archivní podklady týkající se nemovitostí.9. Soudní praxe nepochybuje o tom, že hrubé ztěžování postupu řízení nesplněním povinnosti potřebné k podání znaleckého posudku lze postihnout pořádkovou pokutou podle shora citovaného § 53 o. s. ř. (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 28. února 2008, I. ÚS 987/07). Výrokem IV. zmíněného usnesení soudu prvního stupně ze dne 28. února 2020 o ustanovení znaleckého ústavu byla účastníkům řízení uložena obecná povinnost poskytnout znaleckému ústavu potřebnou součinnost s poučením o možnosti udělení pořádkové pokuty. Vedle toho soud prvního stupně jistě mohl s oporou ve výše citovaném § 127 odst. 4 o. s. ř. zcela konkrétně uložit žalované a nájemníkovi povinnost umožnit a strpět prohlídku též vnitřních prostor daného rodinného domu. Každopádně postup soudu prvního stupně by měl být v tomto směru konzistentní.10. V tomto ohledu nelze přehlédnout, že předmětem řízení je nárok žalobkyně na vypořádací podíl. Zmíněné nemovitosti, a především řešený rodinný dům, představují nejvýznamnější majetek společnosti, jak vyplývá ze znaleckého posudku ze dne 18. dubna 2017, č. j. 52-2889/2017, vypracovaného ke stanovení výše vypořádacího podílu znaleckým ústavem , Anonymizováno, Tento znalecký ústav zjevně neprováděl žádné místní šetření a porovnávací metodou s přepočtením na základě HB Indexu stanovil hodnotu nemovitostí v cenové úrovni druhého čtvrtletí roku 2012 ve zcela konkrétní výši 7 789 tis. Kč (viz str. 37 posudku). Odvolací soud nyní nehodnotí, zda tento znalecký ústav postupoval správně či nikoliv, prostor pro případnou obhajobu takového postupu by byl dán především při výslechu znalce, tedy pokud by jej soud prvního stupně provedl. Podstatné nyní je, že soud prvního stupně se s tímto postupem spokojil a ze závěrů tohoto znaleckého posudku bez výhrad vyšel ve (z jiných důvodů) zrušeném rozsudku ze dne 24. ledna 2018, č. j. 47 Cm 148/2016 - 422, 49 Cm 37/2017. Naproti tomu nyní při řešení soudem prvního stupně dovozené předběžné otázky platnosti smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené dne 21. prosince 2009 mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní z pohledu § 196a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku v tehdy platném znění a související judikatury Nejvyššího soudu soud prvního stupně odvolatelku sankcionuje řešenou pořádkovou pokutou v polovině rozpětí vyplývajícího z § 53 o. s. ř. Podle mínění odvolacího soudu by postup soudu prvního stupně měl být i vyvážený.11. Zásadní nyní je, že v průběhu řízení došlo ke změně situace. Odvolací soud při přezkumu odvoláním napadeného usnesení vychází ze zmíněného sdělení znaleckého ústavu ze dne 24. září 2020, podle něhož v mezidobí proběhla dne 27. srpna 2020 za účasti žalobkyně a žalované obhlídka pozemků a vnějšku rodinného domu, jeho zaměření, žalovaná znaleckému ústavu sdělila informace ke změnám a úpravám rodinného domu před a po dni ocenění, žalobkyně se k těmto skutečnostem na místě ani později i přes výzvu znaleckého ústavu nevyjádřila. Znalecký ústav rovněž získal od místního stavebního úřadu projektovou dokumentaci rodinného domu v rozsahu technické zprávy a stavebních výkresů. Nyní situaci znalecký ústav shrnuje ze svého podhledu tak, že „…zpracování znaleckého posudku je možné s několika předpoklady, které by v posudku byly uvedeny. Zejména se jedná o skutečnost, že nám nebyla umožněna obhlídka interiéru RD, takže jsme nemohli provést zaměření užitných ploch v RD. Při