14 Cmo 325/2021-98 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením řízení zastavil (výrok I.) a navrhovatelce uložil povinnost zaplatit společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO, (dále jen „společnost“) k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 57 596 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.).2. Soud prvního stupně výrok I. svého rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zpětvzetím návrhu, výrok o náhradě nákladů řízení s odkazem na § 146 odst. 2 o. s. ř., společnosti přiznal náklady právního zastoupení za 14 úkonů právní služby po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 14 režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH; celkem 57 596 Kč.3. Proti výroku II. podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud odvoláním napadený výrok zrušil a v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně, popř. aby „oprávněné náklady právní služby přepočítal a usnesení změnil tak, aby výše nákladů právní služby odpovídala skutečnosti“.4. Odvolatelka poukázala na délku soudního řízení, má za to, že je „technicky zcela vyloučeno, aby ve věci bylo možno účtovat a přiznat 14 úkonů právní služby“, když ve věci proběhla toliko 3 jednání, k čemuž je možno akceptovat převzetí věci a vyjádření k „žalobě“. Další společností požadované úkony (studium spisu, porady s klientem) není možno považovat s ohledem na obsah spisu (včetně insolvenčního řízení) za účelně vynaložené.5. Společnost s odvoláním nesouhlasila, rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za správné, když ve věci učinil její (současný či předchozí) zástupce celkem 14 úkonů, a to konkrétně: převzetí zastoupení, písemné podání ze dne 21. listopadu 2019, písemné podání ze dne 13. října 2020, účast při jednání soudu dne 15. října 2020, účast při jednání soudu dne 4. února 2021, účast při jednání soudu dne 31. května 2021, prostudování spisu dne 10. září 2021, porada s klientem přesahující hodinu dne 12. října 2020, porada s klientem přesahující hodinu dne 14. října 2020, porada s klientem přesahující hodinu dne 2. února 2021, porada s klientem přesahující hodinu dne 29. května 2021, porada s klientem přesahující hodinu dne 1. července 2021, porada s klientem přesahující hodinu dne 2. srpna 2021, porada s klientem přesahující hodinu dne 12. září 2021.6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním napadeném (§ 212 o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.7. Podle § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.8. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).9. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se k otázce náhrady nákladů řízení při zastavení řízení podává, že:1) Rozhodování o náhradě nákladů řízení obecně ovládá zásada úspěchu ve věci, která je doplněna zásadou zavinění.2) Zásada zavinění se uplatní zejména v případě, kdy je řízení zastaveno. Smyslem využití této zásady je sankční náhrada nákladů řízení, které by při jeho řádném průběhu nevznikly, uložená rozhodnutím soudu tomu, kdo jejich vznik zavinil. Pokud soud zastavuje řízení, zabývá se v souladu s § 146 odst. 2 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení nejprve otázkou, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno.3) Zavinění může spočívat i v tom, že účastník vzal návrh na zahájení řízení zpět.4) Vezme-li navrhovatel návrh na zahájení řízení zpět, aniž by byly splněny předpoklady uvedené v § 146 odst. 2 větě druhé o. s. ř., je povinen nahradit dalšímu účastníku řízení náklady řízení.Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2018, sp. zn. 29 Cdo 1668/2016, uveřejněné pod číslem 44/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 44/2019“).5) I při rozhodování o náhradě nákladů řízení je nutné vycházet z principů spravedlnosti (rozhodnutí nesmí být s ohledem na okolnosti konkrétní věci zjevně nespravedlivé).Srov. např. R 44/2019 či nález Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2015 sp. zn. II. ÚS 3070/14.6) Za účelně vynaložené náklady lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Jakkoli náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat, nelze dané pravidlo vnímat jako absolutní; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu.10. Srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2018, sp. zn. 32 Cdo 3868/2017, ze dne 11. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 3190/2014, ze dne 10. února 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014, ze dne 22. března 2016, sp. zn. 20 Cdo 2129/2015, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. července 2018, sp. zn. 28 Cdo 5099/2017.11. Převedeno do poměrů projednávané věci soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že to byla navrhovatelka, jež zpětvzetím návrhu zavinila, že řízení bylo zastaveno; ostatně tato skutečnost nebyla sporována. Navrhovatelku tak tíží povinnost zaplatit společnosti náhradu nákladů řízení (§ 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). Společnost byla v řízení zastoupena advokátem, má proto právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně spočívající v odměně za právní zastoupení (§ 151 odst. 2 o. s. ř.) dle § 9 odst. 4 písm. c), ve spojení s § 7, § 11 advokátního tarifu po 3 100 Kč, tato skutečnost rovněž sporována nebyla; sporným byl počet úkonů právní služby.12. Z obsahu spisu se podává, že právním zástupcem společnosti (či předchozími zástupci) byly učiněny následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu ze dne 21. listopadu 2019, písemné podání ze dne 13. října 2020, účast při jednání před soudem prvního stupně konaném dne 15. října 2020, prostudování spisu dne 10. září 2021 a účast při jednání soudu prvního stupně konaném dne 13. září 2021. Právnímu zástupci tak náleží odměna za právní zastoupení za (citovaných) 6 úkonů právní služby po 3 100 Kč, 6 režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH (tj. 4 284 Kč); celkem částka 24 684 Kč.13. Odvolací soud se neztotožnil se soudem prvního stupně v otázce (společností požadovaných) 7 úkonů za porady s klientem přesahující hodinu. Není pochyb, že součástí zastupování účastníka advokátem jsou též porady advokáta s účastníkem, jejichž účelem je zejména, aby advokát byl od účastníka vybaven skutkovými poznatky potřebnými k jeho řádnému zastupování, aby účastník byl od advokáta informován o výsledcích řízení v jeho jednotlivých stadiích a aby s touto znalostí věci mohl vydat advokátu pokyny k dalšímu zastupování. Judikatura Nejvyššího soudu je však ustálena v závěru, že za úkon právní služby se další porada s klientem považuje jen tehdy, trvala-li tato porada déle než jednu hodinu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 2736/99). Soudy jsou pak oprávněny i povinny posuzovat, zda v daném případě došlo k uskutečnění porady a zda bylo hodnověrným způsobem doloženo, že uvedená další porada advokáta s klientem přesahovala délku jedné hodiny; stejně tak mohou i musí zvažovat, zda bylo uskutečnění takové porady účelné (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. září 2017, sp. zn. I. ÚS 2693/17, nález Ústavního soudu ze dne 31. srpna 2020, sp. zn. I. ÚS 1232/20, usnesení Ústavního soudu ze dne 11. února 2020, sp. zn. II. ÚS 204/20), za úkon další porady s klientem nelze považovat několik porad trvajících kratší dobu, časy jednotlivých porad nelze sčítat, musí jít vždy o jedinou souvislou poradu trvající déle než 60 minut (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 2736/99). V daném případě se z obsahu spisu nepodává, že by k uskutečnění požadovaných porad (v uvedeném rozsahu) skutečně došlo (tato skutečnost nebyla společností žádným způsobem doložena), nadto nebyly (ani) tvrzeny skutečnosti rozhodné pro posouzení účelnosti těchto porad. Za popsané situace nebylo možno požadované úkony právního zastoupení přiznat.14. Požadoval-li zástupce společnosti přiznat úkony právní služby spočívající v účasti při jednání soudu prvního stupně ve dnech 4. února 2021 a 31. května 2021, pak přehlíží, že jednání dne 4. února 2021 se před soudem prvního stupně vůbec nekonalo, zástupce společnosti se k němu nedostavil (viz protokol na č. l. 62), k jednání nařízenému soudem prvního stupně na den 31. května 2021 se (v té době nezastoupená) společnost nedostavila (viz protokol na č. l. 66).15. Zbývá dodat, že z obsahu spisu se nepodávají žádné okolnosti, pro které by bylo namístě aplikovat § 150 o. s. ř. (k výkladu ozn