14 Cmo 48/2021-95 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením jmenoval členem dozorčí rady společnosti , Jméno navrhovatelky B, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatelky B, (dále jen „společnost“) , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , bytem , adresa, , a to na dobu do řádného zvolení nového člena dozorčí rady postupem určeným ve stanovách (výrok I.), současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:- navrhovatelka je akcionářkou společnosti, vlastní akcie, jejichž hodnota odpovídá 25% základního kapitálu společnosti,- , Anonymizováno, je držitelem 25 kusů zaknihovaných akcií společnosti, jež představují 50% podíl na základním kapitálu společnosti,- , Anonymizováno, byl (pravomocně) vymazán z obchodního rejstříku coby člen dozorčí rady společnosti se dnem zániku členství 11. června 2020 (uplynutím šestiletého funkčního období),- dozorčí rada společnosti má (dle stanov) jednoho člena, funkční období člena dozorčí rady je 6 let, opětovná volba člena dozorčí rady je přípustná,- na valné hromadě společnosti konané dne 22. června 2020 se nepodařilo zvolit nového člena dozorčí rady z důvodu, že valná hromada nebyla usnášeníschopná,- nový člen dozorčí rady nebyl zvolen,- , Anonymizováno, splňuje veškeré požadavky na výkon funkce člena dozorčí rady.3. Na takto ustanoveném základě soud prvního stupně s odkazem na § 453 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ uzavřel, že navrhovatelka je k podání návrhu aktivně legitimována, nejsou splněny podmínky pro to, aby došlo ke zvolení chybějícího člena dozorčí rady. Roman Diwock je akcionářem společnosti (50%), funkci člena dozorčí rady vykonával po dobu 6 let, je se situací ve společnosti obeznámen, se svým jmenováním souhlasil.4. Uzavřel, že se nezabýval vnitřními spory akcionářů samotných, není totiž zcela vyjasněna akcionářská struktura společnosti.5. O náhradě nákladů řízení rozhod dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).6. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, popř. aby jejímu návrhu v celém rozsahu vyhověl (a členkou dozorčí rady jmenoval , Anonymizováno, ).7. Soudu prvního stupně vytýká, že činil skutková zjištění z listin (konkrétně z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2020, č. j. H 51/RD53/MSPH, Fj 210299/2020/MSPH), jež navrhovatelka nemá k dispozici (nebyla účastnicí uvedeného rejstříkového řízení); má za to, že nedošlo k řádnému jmenování členů představenstva společnosti, zápis z valné hromady společnosti konané dne 22. června 2020 nebyl společností založen do sbírky listin. Představenstvo společnosti neplní své povinnosti, nezakládá příslušné listiny do sbírky listin, poslední řádná valná hromada společnosti se konala dne 4. září 2017. Má za to, že prokázala, že , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, nejednají s péčí řádného hospodáře, způsobují společnosti škodu značeného rozsahu.8. Společnost s odvolání nesouhlasila, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.9. Odmítá tvrzení navrhovatelky, že členové představenstva společnosti nebyli řádně zvoleni, argumentuje dále ve prospěch řádné volby členů představenstva. Společnost řádně (a trpělivě) odpovídá na každý dotaz vznesený navrhovatelkou, její práva poškozena nejsou. Tvrzení navrhovatelky, že členové představenstva s dozorčí rady společnost a akcionáře poškozují, označila za nepravdivá.10. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/), odvolací soud dospěl k následujícím závěrům.11. Z předloženého spisu se podává, že navrhovatelka podala u soudu prvního stupně návrh na jmenování chybějícího člena dozorčí rady soudem, konkrétně navrhla, aby soud členkou dozorčí rady společnosti jmenoval , Anonymizováno, , narozenou , Anonymizováno, .12. Podle § 453 odst. 1 z. o. k. v případě smrti člena dozorčí rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců nového člena dozorčí rady. Nebude-li z tohoto důvodu dozorčí rada schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.13. Předně je třeba připomenout, že řízení o jmenování člena dozorčí rady soudem je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/. Takové soudní řízení se primárně řídí § 3 až § 30 a § 85 až § 93 z. ř. s.14. Podle § 89 odst. 1 z. ř. s. je ve věcech uvedených v § 85 z. ř. s. třeba nařizovat jednání, provádí-li soud dokazování. Pro provádění důkazů se vzhledem k § 1 odst. 2 z. ř. s. uplatní § 122 odst. 1 o. s. ř., dle něhož lze dokazování provádět pouze při jednání, k němuž soud podle § 115 odst. 1 o. s. ř. předvolá účastníky řízení a podle § 123 o. s. ř. mají tito účastníci právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny. Takto provedené dokazování a hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. je zdrojem skutkových zjištění soudu.15. V rozporu s touto právní úpravou soud prvního stupně vyšel nejen z tvrzení navrhovatelky a společnosti, ale rovněž z obsahu rejstříkového spisu společnosti, či ostatních účastníky navržených listin, což o to více vyznívá za situace, kdy navrhovatelka tvrdí (viz podání ze dne 22. října 2020, č. l. 25), že Roman Diwock povinnosti člena dozorčí rady neplnil (o činnost společnost nejevil žádný zájem). Soud prvního stupně tak nepřípustně v rozporu se shora uvedenou právní úpravou ve věci rozhodl, aniž nařídil jednání. Tímto nesprávným postupem soud prvního stupně upřel účastníkům právo účastnit se projednání věci při ústním jednání, vyjadřovat se k důkazním návrhům i provedeným důkazům, v reakci na důkazní situaci navrhovat na podporu svých tvrzení další důkazy atd. Navíc ústní jednání jsou pravidelně veřejná (čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), což je prostředkem veřejné kontroly nad justicí. Soudy jsou povolány k tomu, aby soudní moc vykonávaly demokraticky, transparentně, veřejně a na základě zákonů.16. Odvolací soud dále nepřehlédl, že účastníky předmětného řízení jsou dle § 6 z. ř. s. navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno [k obdobným závěrům dospěla i komentářová literatura viz Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1063]. Do okruhu účastníků řízení, o jejichž právech či povinnostech má být v řízení jednáno, v daném případě patří navrhovatel (navrhovatelka), osoba, která má být jmenována členem dozorčí rady, a společnost (ke shodnému názoru dospěla i komentářová literatura in Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 807 s.). Pak je ale třeba konstatovat, že se z obsahu spisu nepodává, že by soud prvního stupně jednal s osobou, jež má být členem (členkou) dozorčí rady jmenována v průběhu řízení jako s jeho účastníkem.17. Tímto nesprávným postupem soud prvního stupně uvedenému subjektu odňal možnost vyjádřit se v průběhu řízení - ještě před rozhodnutím ve věci samé, argumentovat vůči podanému návrhu a navrhovat důkazy. Tím soud prvního stupně zatížil řízení zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 o. s. ř. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna, byl odvolací soud povinen bez dalšího přihlédnout dle § 212a odst. 5 věty první o. s. ř.18. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť v odvolacím řízení nebylo možné zjednat nápravu shora uvedených pochybení soudu prvního stupně, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 219a odst. 1 písm. a/ a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).19. Soud prvního stupně bude brát zřetel na okruh účastníků řízení ve výše uvedeném smyslu, věc znovu projedná, nařídí za tím účelem jednání, při jednání provede dokazování v rozsahu potřebném ke zjištění skutkového stavu relevantního podle hmotněprávní úpravy dopadající na věc (§ 21 z. ř. s.), umožní účastníkům vyjádřit se (mimo jiné) k důkazním návrhům a ke všem důkazům, které byly provedeny. O věci pak znovu rozhodne.20. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.21. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž bude řízení skončeno (§ 151 odst. 1 o. s. ř).