2 Cmo 116/2021-55 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalovaného 1. a žalované 2. proti směnečnému platebnímu rozkazu stejného soudu ze dne 1. 2. 2021, č. j. 7 Cm 4/2021-31. Soud konstatoval, že žalované podaly proti uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu včas námitky, kde shodně uvedly, že první žalovaná uzavřela se žalobkyní smluvní vztah za situace, kdy oběma účastníkům bylo zřejmé, že první žalovaná má s pronajímatelem , Anonymizováno, . uzavřený nájemní vztah na 10 let na provozování restauračního zařízení. Žalovaná 1. závazek, jehož nedoplatek je předmětem tohoto řízení, žalobkyni splácela. Počátkem března 2020 došlo na základě vládních opatření k podstatnému omezení provozu a dnem 14.3.2020 byla restaurace uzavřena z důvodu pandemie Covid-19. V té době došlo u pronajímatele ke změně vlastnických poměrů a jeho nové vedení se rozhodlo provozovat nadále podnik ve vlastní režii. Žalovaná 2. byla od 20.3.2020 v dlouhodobé pracovní neschopnosti, bez ohledu na to však pronajímatel donutil první žalovanou podnik opustit. Možnosti obrany žalovaných před protiprávním jednáním byly po absolutním výpadku příjmů,vzhledem k původně omezené činnosti a k jejímu následnému ukončení, nulové. Žalovaná 1. byla bez příjmu zcela a druhá žalovaná byla v pracovní neschopnosti. Z tohoto důvodu se nepodařilo zajistit jiný vhodný prostor pro podnikání, jehož provozem by první žalovaná hradila závazek, který je předmětem tohoto řízení. Druhá žalovaná je v současné době na mateřské dovolené. Základními postuláty platného občanského zákoníku je, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu. Žalovaná 1. i druhá žalovaná jako její jednatelka jednaly se žalobkyní poctivě a v dobré víře, přičemž v žádném případě nemohly spravedlivě předpokládat vznik pandemie, jejímž důsledkem bude uzavření provozovny. Stejně tak nemohly předpokládat způsob jednání pronajímatele nebytových prostor. Obě žalované jsou toho názoru, že v daném případě by bez podstatné změny okolností k výše uvedeným skutečnostem nemohlo dojít, první žalovaná by žádný úvěr nečerpala a druhá žalovaná nepřijala směnečné rukojemství vedle první žalované.2. Soud dále v odůvodnění napadeného usnesení obsáhle objasnil, proč je nutné, aby námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu byly, jak stanoví § 175 odst. 1 o. s. ř., odůvodněné. Dále dovodil, že námitky, aby byly odůvodněné, nemusí být nutně obsáhlé, je však nezbytné, aby zcela konkrétně, jednoznačně a nezaměnitelně definovaly skutek, o který hodlá namítající žalovaná strana opírat svoji další obranu. Uzavřel pak, že předmětné námitky žalovaných neuvádějí žádným způsobem, k jaké smlouvě se předmětná směnka vztahuje a jaká byla její podstatmá ujednání. Není ani zřejmé, když žalované namítaly, že závazek splácely, jaká byla jeho výše a kolik bylo zaplaceno.3. Proti tomuto usnesení se samostatnými odvoláními odvolaly obě žalované. Shodně navrhjí zrušení napadeného usnesení. Totožné jsou i důvody obou odvolání, které akcentují, že usnesení je zcela překvapivé a nepředvídatelné. Tento závěr opírají o to, že v řízení, které je u Městského soudu v Praze vedeno pod spisovou značkou 49 Cm 6/2021, byly podány identické námitky a soud nařídil k jejich projednání jednání.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].5. Z obsahu spisu vyplývá, že obsah námitek, jak je uveden shora, vystihl soud prvního stupně přesně a dostatečně podrobně.6. Z internetové aplikace InfoSoud je patrné, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou 49 Cm 6/2021 byly podány námitky, k jejichž projednání bylo soudem opakovaně svoláno jednání. Věc není dosud skončena. Obsah námitek uplatněných v tomto řízení ovšem znám není. Pro zjednodušení však bude odvolací soud nadále vycházet z toho, že odvolací tvrzení, že v onom označeném a v tomto projednávaném řízení se jedná o námitky obsahově totožné, je pravdivé.7. Předně je nutno konstatovat, že soud prvního stupně velmi podrobně a velmi správně vysvětlil, proč občanský soudní řád pod sankcí odmítnutí námitek předepisuje, aby šlo o námitky odůvodněné. V dostatečné šíři také soud prvního stupně rozebral, co v procesní praxi znamená odůvodněnost námitek. Zejména, že jde o otázku skutkovou, tedy popis toho co se mezi účastníky řízení událo a co z tohoto pohledu považuje namítající žalovaný za významné pro dané směnečné rozkazní a následné námitkové řízení. Nejedná se tedy o žádné právní rozbory, nýbrž o popis děje, který musí být účastníkům řízení znám.8. Námitky žalovaných se koncentrují do vylíčení okolností, pro které žalované nemohly pokračovat v podnikání a tím ztratily zdroj příjmů pro plnění přijatých závazků. Jako hlavní jsou uváděny tři okolnosti. Předně je to pandemie koronaviru, dále postup třetí osoby, od které měly pronajatu provozovnu, ve které se podnikání uskutečňovalo, a která neoprávněně ukončila nájemní vztah, a konečně zdravotní stav a mateřství druhé žalované. Není sice zřejmé, jaký význam mají tyto okolnosti pro vztah mezi žalobkyní a žalovanými, když žádná (a tím méně nepoctivá) účast žalobkyně na výše uvedených okolnostech není tvrzena, nicméně je nutno uzavřít, že v tomto směru se jedná o námitky odůvodněné. Otázkou je pouze jejich důvodnost. To znamená, zda mohou mít tyto okolnosti jakýkoliv vliv na povinnosti žalovaných vůči žalobkyni. Tyto povinnosti ostatně nejsou žalovanými v námitkách zpochybňovány; s výjimkou předmětného směnečného závazku je však jejich povaha nejasná. Důvodnost námitek je ovšem jiná kategorie než je jejich odůvodněnost. Konec konců ani námitky, které přesně označí obranné skutky, které však zcela zjevně nemohou soudem vydaný směnečný platební rozkaz zvrátit, nejsou neodůvodněné, i když jsou bez jakékoliv pochyby nedůvodné.9. Soud prvního stupně má však pravdu v tom, že námitky zmiňují smluvní vztah k žalobkyni, aniž by ovšem bylo možné jakkoliv rozpoznat, o jaký smluvní vztah se mělo jednat a jaké byly alespoň jeho základní rysy. Stejně tak je pravdivý závěr soudu, že zcela nedostatečně námitky popisují dílčí úhrady. Není-li tvrzena ani jejich výše, je dokonce naprosto nejasné, v jakém rozsahu je vůbec směnečný platební rozkaz napaden. Tyto námitky jsou vskutku neodůvodněnými a tedy neprojednatelnými.10. Protože námitky žalovaných obsahují, jak je z výše provedeného rozboru patrné, vedle okolností, které pro nedostatečnou odůvodněnost nejsou projednatelné, také okolnosti, které jsou tvrzeny s dostatečnou podrobností a které tedy lze projednat a posoudit tak jejich důvodnost a protože k tomu, aby bylo možné se obranou žalovaných ve směnečném rozkazním řízení zabývat, postačuje i jen jediná řádná námitka, nejsou podmínky pro odmítnutí předmětných námitek žalovaných. Vycházeje z výše uvedeného soud námitky, nakolik jsou odůvodněné, projedná. Námitky, nakolik projednatelné nejsou, pomine, což jen stručně vysvětlí v odůvodnění rozhodnutí, kterým o námitkách rozhodne.11. Napadené usnesení soudu prvního stupně a proto bylo odvolacím soudem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. při současném použití § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. změněno, tak že námitky žalovaných se neodmítají.12. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně při skončení věci podle jejího výsledku.