2 Cmo 157/2020-150 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 21. 4. 2016 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 48 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 10. 8. 2014 do zaplacení. Jak žalobkyně uvedla, žalovaná vystavila dne 9. 11. 2009 směnku vlastní, kterou se zavázala zaplatit dne 9. 8. 2014 , Anonymizováno, směnečnou sumu ve výši 100 000 Kč s tím, že směnka byla v mezidobí převedena několika indosamenty na žalobkyni.2. Soud prvního stupně vydal dne 26. 5. 2016 směnečný platební rozkaz č. j. 47 Cm 96/2016-11, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 48 000 Kč a 6% úrok z částky 48 000 Kč od 10. 8. 2014 do zaplacení. Jelikož se nepodařilo doručit směnečný platební rozkaz žalované, byl ve vztahu k ní zrušen usnesením ze dne 21. 6. 2016 č. j. 47 Cm 96/2016-17 a řízení ve vztahu k žalované bylo vyloučeno k samostatnému řízení.3. Soud prvního stupně následně vydal rozsudek pro zmeškání ze dne 1. 12. 2016 č. j. 47 Cm 188/2016-13, který byl k odvolání žalované zrušen usnesením Vrchního soudu Praze ze dne 24. 8. 2017 č. j. 5 Cmo 96/2017-47.4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 2. 1. 2017 zejména uvedla, že- směnka byla vystavena v rozporu s dobrými mravy a je od samého počátku neplatná, když vznikla z podvodného jednání společnosti , Anonymizováno, ,- samotná kauza směnky je neplatná, když směnka na částku 100 000 Kč byla vystavena jako zajišťovací za účelem poskytnutí půjčky 48 000 Kč,- na základě smlouvy uzavřené s , Anonymizováno, , a pojistné smlouvy uzavřené s , Anonymizováno, se finanční prostředky z poskytnuté půjčky ve výši 2 000 Kč měsíčně zasílaly do pojišťovny po dobu 24 měsíců jako plnění za účelem nabytí členství v „, Anonymizováno, “ včetně zisku bonusů za další klienty,- na základě rozhodnutí , Anonymizováno, používala společnost , Anonymizováno, nekalé obchodní praktiky a byla ji udělena pokuta ve výši 6 000 000 Kč,- ze sjednané půjčky jí fakticky nebyly poskytnuty žádné finanční prostředky,- směnka byla vyplněna v rozporu se směnečným ujednáním, když datum splatnosti měl být stanoven na 10. 1. 2010 a směnečná suma max. 48 000 Kč,- nárok ze směnky je promlčen,- žalobkyně při indosaci směnky nemohla být v dobré víře s odkazem na výsledky trestního řízení,- žalobkyně nemá aktivní legitimaci ve sporu s ohledem na chybějící nepřetržitou řadu indosamentů,- směnka je neplatná také z důvodu vícejazyčného textu, dvojího místa placení a skutečnosti, že nebyla předložena k placení.5. Soud I. stupně provedl dokazování listinnými důkazy a to originálem směnky ze dne 9. 11. 2009, smlouvou o půjčce ze dne 9. 11. 2009, pojistnou smlouvou investičního životního pojištění ze dne 8. 11. 2009, notářským zápisem , Anonymizováno, ze dne 15. 4. 2013 obsahující prohlášení , Anonymizováno, , rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. 6 Cm 601/2011, svědeckou výpovědí p. , Anonymizováno, .6. Na základě výsledků dokazování soud I. stupně vyšel z nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 9. 2015 sp. zn. I. ÚS 290/15, dle něhož nelze odhlížet od specifických zájmů spotřebitelů včetně jejich postavení a je třeba respektovat, že zákaz zneužití práva ve vztahu k poškození spotřebitele je silnější než dovolení obsažené v ust. § 17 zákona směnečného a šekového 1.91/1950 Sb. (dále jen ZSŠ) upravující omezenou možnost k uplatnění námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu v případě indosované směnky. Soud prvního stupně dovodil, že směnka obsahuje veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 ZSŠ pro platnou směnku vlastní. Žalované jako výstavci směnky bylo přiznáno právo k uplatnění kauzálních námitek, neboť součástí námitek se stalo i tvrzení o spotřebitelském charakteru kauzy směnky. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. 6 Cm 601/2011 vyplynulo, že žalobkyně nabyla vícero směnek vystavených na řad , Anonymizováno, , žalobkyni byly známy okolnosti kauzy včetně skutečnosti, že kauza směnky nebyla nikdy splněna, půjčka jako reálný kontrakt nebyla nikdy uzavřena, čímž indosací směnek jednala ke škodě dlužníka a z tohoto důvodu svědčí žalované uplatnění kauzálních námitek. Soud prvního stupně dovodil, že směnka byla vystavena k zajištění spotřebitelského vztahu, kdy její výstavce byl spotřebitelem a po jejím vystavení nebyla předána , Anonymizováno, , jež jako fyzická osoba „maskovala“ daný vztah, nýbrž společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, Sjednaná půjčka pak fakticky představovala spotřebitelský úvěr k úhradě lhůtního pojistného ze smlouvy o životním pojištění uzavřený mezi žalovanou a , Anonymizováno, zprostředkovanou , Anonymizováno, .7. Soud prvního stupně proto přisvědčil kauzální námitce žalované o neexistující kauze směnky, když se prokázalo, že půjčka nebyla žalované poskytnuta, čímž samotná smlouva ani platně nevznikla s tím, že směnka byla následně vyplněna excesivně, neboť nebyla vyplněna , Anonymizováno, a navíc na částku 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná prokázala, že nárok žalobkyně ze směnky není po právu, byla žaloba zamítnuta.8. Žalobkyně napadla rozsudek včas podaným odvoláním ze dne 6. 3. 2019, ve kterém navrhla zrušení napadaného rozsudku a vrácení věci k novému projednání. Soudu prvního stupně vytýká, že nevyhověl procesnímu návrhu žalobkyně a řízení nepřerušil s tím, že předmětná směnka se liší a je typově odlišná od směnky, jejíž zaplacení bylo předmětem sporu ve věci č. j. 6 Cm 601/2011. Rovněž dovodil, že firma , Anonymizováno, byla v dobré víře a jednání ke škodě dlužníka by žalovaná musela prokázat ve vztahu ke všem indosatářům. Žalovaná v daném vztahu nevystupovala jako spotřebitel, nýbrž opakovaně jako obchodní zprostředkovatel v úmyslu získat finanční odměnu. Vystavení směnky iniciovala , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, (původně žalovaná 2.), a pokud porušila smlouvu nebo zákon, nelze se domáhat důvodů neplatnosti. Soud prvního stupně se rovněž nevypořádal s námitkami žalované v postavení avalisty, které jsou založeny na jeho vlastních vztazích k remitentu směnky. Aby směnečnému rukojmímu náleželo oprávnění ke kauzálním námitkám jako výstavci s odkazem na nález Ústavního soudu, musel by podepisovat shodné dokumenty jako výstavce směnky.9. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že výše uvedená zjištění musejí být žalobkyni známy z jiných obdobných řízení s tím, že v dané věci vystupuje jako výstavce a nikoli jako směnečný rukojmí.10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a a § 220 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.11. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě výsledků dokazování a dospěl k následujícímu závěru:12. Ve shodě se soudem prvního stupně není pochyb o tom, že se žalobkyně domáhá svého nároku z platné směnky vlastní splňující veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 ZSŠ, ve které vystupuje žalovaná jako výstavce s tím, že listina byla původně blankosměnkou s nevyplněnými údaji směnečné sumy a data splatnosti. Žalovaná je ze směnky zavázána dle čl. I § 78 odst. 1 ZSŠ ve spojení s čl. I § 28 odst. 2 ZSŠ. Vzhledem k tomu, že , Anonymizováno, jako remitent směnku indosovala na společnost , Anonymizováno, , která ji převedla indosamentem na společnost , Anonymizováno, a ta následně na žalobce, pak tento je subjektem ze směnky oprávněným dle čl. I § 16 ZSŠ, neboť mu svědčí nepřetržitá řada indosamentů. Rub směnky vedle výše uvedených nedatovaných indosamentů obsahuje i směnečné prohlášení ke směnce, podle kterého byla směnka vystavena k zajištění peněžitého závazku žalované podle smlouvy o půjčce ze dne 9. 11. 2009 s tím, že uvedené prohlášení je podepsáno žalovanou. Soudem prvního stupně bylo prokázáno, že směnka plnila zajišťující funkci k závazkovému vztahu založeného smlouvou o půjčce mezi výstavcem a remitentem. Dle č. I § 17 ZSŠ kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.13. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že směnka byla vystavena k zajištění spotřebitelského vztahu a to závazku ze smlouvy o pojištění, kde žalovaná jako výstavce směnky měla postavení spotřebitele. K zajištění této pojistné smlouvy byla vystavena předmětná směnka s fiktivní kauzou – půjčkou. Rub směnky navíc obsahuje směnečné prohlášení, jehož podpisem žalovaná potvrdila, že směnka zajišťuje právě nároky z uvedené smlouvy o půjčce ze dne 9. 11. 2009 a prohlášení žalované o tom, že chybějící splatnost směnky a směnečnou sumu je oprávněna do blankosměnky vyplnit , adresa, jako remitent směnky způsobem uvedeným v tomto prohlášení. Již v okamžiku nabytí směnky byla žalobkyně jako indosatář srozuměna o tom, že nabývá směnku zajišťovací a musela znát okolnosti zajištěného kauzálního vztahu, případně bylo na ní se s těmito okolnostmi seznámit, neboť směnečná smlouva připojená na směnce dostatečně určitým a nezaměnitelným způsobem konkretizuje kauzální vztah. Sam