2 Cmo 229/2021-563 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením rozhodl soud prvního stupně tak, že v řízení se bude pokračovat místo s dosavadní žalovanou s jejím právním nástupcem , tituly před jménem, , nakolik ten odpovídá za závazky žalované do výše ceny nabytého dědictví 337,52 EUR.2. Ze sdělení Okresního soudu v , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná dne 21. 10. 2019 zemřela. Podle usnesení stejného okresního soudu ze dne 19. 6. 2019, sp. zn. 5 D 697/2019 činila čistá hodnota dědictví po zemřelé žalované 337,52 EUR. Veškerý majetek po zůstavitelce nabyl její manžel , Anonymizováno, , a to na základě dohody dědiců.3. Soud vyšel z Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 650/2012 ze dne 4. 7. 2012. Podle čl. 4 tohoto Nařízení jsou příslušné rozhodovat o dědictví soudy toho členského státu EU, kde měl zůstavitel v době úmrtí obvyklý pobyt. Dovodil, že žalovaná měla obvyklé bydliště na Slovensku. Podle čl. 21 odst. 1 stejného Nařízení se totožnými principy řídí i určení rozhodného práva, kterým je právo Slovenské republiky, podle kterého rozhodl také Okresní soud v , adresa, . Potom podle § 470 zákona č. 40/1964 Z. z., občanský zákoník, jak platí na území Slovenska, odpovídá dědic do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něho přecházejí smrtí zůstavitele. Proto bude v řízení pokračováno s , Anonymizováno, jako právním nástupcem žalované. Protože na majetek jmenovaného byl prohlášen konkurz, je toto řízení přerušeno podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona o konkurzu a vyrovnání. Po té bude pokračováno v řízení doručením rozsudku odvolacího soudu ze dne 29. 5. 2020, č. j. 2 Cmo 256/2019-188.4. Proti tomuto usnesení se včas odvolal , Anonymizováno, a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Tvrdí, že soudní řízení v této věci je pravomocně skončené rozsudkem odvolacího soudu, kterým žalobce v tomto řízení neuspěl. Přesto soud prvního stupně dosud nezrušil nesprávně vyznačenou doložku právní moci na směnečném platebním rozkazu. O smrti manželky informoval její manžel a zástupce v řízení dne 30. 9. 2020 a soud to ignoroval, když uvádí, že se to dozvěděl až z usnesení Okresního soudu v , adresa, . Dále pokazuje na to, že soud sice správně zjistil, že čistá hodnota dědictví je 337,52 EUR, ale nevzal v úvahu, že soud při tom vycházel z toho, že nejsou žádné dluhy. To je dáno tím, že odvolatel neuplatnil v odvolacím řízení náklady, které již v souvislosti s pohřbem vynaložil (kremace, rakev) a kterému ještě vzniknou, když dosud neopatřil hrobové místo. Jen dosavadní náklady přesáhly hodnotu čistého dědictví, která je přibližně 8 600 Kč. Proto na něj žádné závazky zůstavitelky nepřešly a řízení je nutno zcela zastavit.5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel při tom z okolností, ze kterých vyšel i soud prvního stupně.6. Je však nutno zrekapitulovat, že soud prvního stupně rozsudkem ze dne 22. 7. 2019 ponechal v platnosti před tím vydaný směnečný platební rozkaz. Dne 21. 10. 2019 žalovaná zemřela. Odvolací soud vyhlásil rozsudek, kterým přezkoumal uvedený rozsudek soudu prvního stupně dne 29. 5. 2020. Teprve následně dne 30. 9. 2020 , Anonymizováno, sděluje Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, že jeho manželka, to znamená žalovaná, zemřela.7. Procesní situace je taková, že soud prvního stupně mohl rozhodnout o tom, kdo je procesním nástupcem žalované a v jakém rozsahu, nemohl však řízení ani zčásti zastavit, protože to by znamenalo, že by musel zrušit svá v tomto řízení doposud vydaná meritorní rozhodnutí, to znamená směnečný platební rozkaz a rozsudek ze dne 22. 7. 2019. Těmito rozhodnutími je vázán, protože směnečný platební rozkaz byl řádně doručen a rozsudek vyhlášen. Okolnost, že rozkaz není pravomocný, protože byl napaden námitkami, a rozsudek není pravomocný, protože byl napaden odvoláním, na tom nic nemůže změnit. Navíc by soud prvního stupně musel zrušit i rozsudek odvolacího soudu ze dne 29. 5. 2020. Je zjevně zcela nepřípustné, aby soudy nižších stupňů rušily rozhodnutí soudů vyšších stupňů. Rozhodnutí soudu prvního stupně by mohl zrušit soud odvolací, ale ani ten by nemohl zrušit svůj již vyhlášený rozsudek. Ani ten není pravomocný, jak se odvolatel mylně domnívá, protože nebyl doposud řádně doručen žalované straně. Všechna tato rozhodnutí bude možné zrušit až dovolacím soudem. Soud prvního stupně se tedy správně zaměřil v souladu s pokynem Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2021 výlučně na otázku, zda vůbec a případně kdo je procesním nástupcem žalované.8. V této souvislosti soud zcela správně vyšel z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 19. 6. 2020. Z něho zjistil, kdo je dědicem žalované a jaká je čistá hodnota dědictví. Není pravdou, že až z tohoto usnesení zjistil, že žalovaná zemřela a kdy se tak stalo. Je dosti podivné, že se odvolatel dovolává svého podání ze dne 30. 9. 2020, když jím oznamuje soudům smrt své manželky s téměř ročním zpožděním. Je to o to podivnější, že o tomto řízení bezpečně věděl, když v něm žalovanou jako obecný zmocněnec zastupoval.9. Nutné náklady pohřbu zůstavitelky, kdyby je , Anonymizováno, vynaložil, by samozřejmě snižovaly výši čisté hodnoty dědictví. Není při tom významné, že odvolatel neuplatnil tyto náklady, které by mu byly bývaly musely vzniknout ještě před projednáním dědictví, v rámci dědického řízení. Podstatné je, že tyto výdaje doposud nedoložil ani jinak, dokonce ani doposud netvrdil, v jaké výši mu údajně vznikly. Proto nelze než vycházet z toho, že dluhy zůstavitelky na něho přešly ve výši odpovídající částce 337,52 EUR, to znamená do výše čisté hodnoty jím nabytého dědictví. Potom ovšem v tomto rozsahu je procesním nástupcem žalované podle § 470 na Slovensku platného občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Z. z.10. Proto je správný i závěr soudu prvního stupně, že v rozsahu, nakolik , Anonymizováno, nabyl dědictví po žalované, je jmenovaný podle § 107 o. s. ř. jejím procesním nástupcem v tomto řízení. Tím není nijak prejudikováno, zda žalovaná byla žalobci skutečně zavázána, a tedy ani to, zda je nově skutečným dlužníkem žalobce odvolatel. To posoudí až Nejvyšší soud k rámci projednání dovolání podaného v této věci.11. Se soudem prvního stupně je nutno souhlasit také potud, nakolik se zabýval účinky konkurzu prohlášeného na majetek , Anonymizováno, . Konkurz na majetek , Anonymizováno, byl ovšem prohlášen již před delším časem. Proto samo prohlášení tohoto konkurzu nemohlo mít ještě účinky na toto řízení, když na majetek žalované stejný konkurz prohlášen nebyl. Při tom ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 94/1996 Sb., spojuje účinek přerušení řízení právě s okamžikem prohlášení konkurzu. Posledně uvedený zákon žádným způsobem neřešil otázku, jak je tomu s řízeními, která se týkají pohledávek, jež ve smyslu posledně uvedeného ustanovení bylo nutno v konkurzu přihlásit, a která byla zahájena až po té, co již účinky prohlášení konkurzu nastaly. Literatura k tomu zaujala stanovisko, že taková řízení se přerušují již v okamžiku jejich zahájení (Zoulík, F.: Zákon o konkursu a vyrovnání. – Komentář. 2. vydání. Praha, C. H. Beck 1994, s. 87). Proto i v tomto případě bude nutno považovat toto řízení ve vztahu k , Anonymizováno, za přerušené okamžikem, kdy se stane účastníkem tohoto řízení v postavení žalovaného. Stane se tak až v okamžiku, kdy nabude právní moci napadené usnesení soudu prvního stupně o vstupu , Anonymizováno, do tohoto řízení. Proto důsledně vzato k přerušení tohoto řízení doposud nedošlo.12. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.