2 Cmo 373/2020-131 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 5. 3. 2019 se žalobce domáhal proti žalovaným zaplacení částky 550 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 6. 5. 2019 do zaplacení a s odměnou ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze. Jak žalobce uvedl, žalovaná 1. vystavila dne 13. 10. 2017 směnku vlastní, ve které vyjádřila svůj bezpodmínečný slib zaplatit žalobci směnečnou sumu ve výši 550 000 Kč. Splatnost směnky nastala dne 5. 2. 2019, žalovaní však směnečnou sumu nezaplatili, třebaže k její úhradě byli žalobcem vyzváni doporučeným dopisem ze dne 15. 2. 2019.2. Soud prvního stupně vydal dne 28. 3. 2019 směnečný platební rozkaz č. j. 49 Cm 29/2019-13, jímž žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 550 000 Kč, 6 % úrok z částky 550 000 Kč od 6. 2. 2019 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1 833 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 27 592 Kč.3. Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podali žalovaní včasné námitky, ve kterých namítli neexistenci zajištěné pohledávky s tím, že směnka byla uplatněna v rozporu s mimosměnečným ujednáním.4. V námitkách zejména uvedli, že mezi žalobcem a žalovanou 1. byla uzavřena smlouva o zápůjčce částky 400 000 Kč, jež byla žalobcem poskytnuta ve dvou platbách a to v částce 300 000 Kč ke dni 16. 10. 2017 a v částce 100 000 Kč ke dni 17. 10. 2017 se sjednaným úrokem v nominální výši 150 000 Kč, jež byla zajištěna předmětnou směnkou.5. Dne 8. 12. 2017 byla mezi žalobcem a žalovanou 1. uzavřena další smlouva o zápůjčce částky 550 000 Kč se sjednaným úrokem 50 000 Kč. Žalobce požádal žalovanou 1. o provedení stavebních prací na objektu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , jež byl ve vlastnictví jeho dcery a zetě s tím, že by těmito pracemi došlo k umoření zbytku dluhu ze zápůjček. Na základě tohoto návrhu došlo v květnu 2018 k uzavření smlouvy o dílo v ústní formě. Dopisem ze dne 31. 8. 2018 došlo k započtení vzájemných pohledávek včetně částek, které byly již uhrazeny na zápůjčku s tím, že poskytnutá zápůjčka ze dne 8. 12. 2017 byla zcela umořena s tím, že zbývající část nároku žalované 1. z fa 2.018048 ve výši 181 848 se započítává na zápůjčku ze smlouvy ze dne 13. 10. 2017. Před tímto zápočtem byl zůstatek pohledávky žalobce 415 000 Kč, po uvedeném zápočtu představoval částku 233 152 Kč. Žalovaná 1. následně dopisem ze dne 21. 1. 2019 uskutečnila jednostranný zápočet na částku 224 928 Kč vycházeje z fa 2.019001. V důsledku tohoto zápočtu evidovala žalovaná 1. svůj dluh ve výši 8 232 Kč (správně 8 224 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná 1. plnila žalobci v rozporu s dobrými mravy nároky z neplatného ujednání týkající se úroku v rozsahu 109% p. a. ze zápůjčky (ve výši 50 000 Kč) sjednané dne 8. 12. 2017, pak na straně žalobce v důsledku realizované platby došlo k získání bezdůvodného obohacení. Na tuto platbu učinila žalovaná 1. jednostranný zápočet ohledně zůstatku dluhu ze zápůjčky ve výši 8 224 Kč. Tím došlo ke konzumaci veškerých nároků žalobce zajištěné předmětnou směnkou.6. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 30. 7. 2019 k námitkám žalovaných uvedl, že pohledávka stále existuje s tím, že žalovaná 1. má k dispozici smlouvu o zápůjčce, dle které měla plnit, což neučinila. Dopis o započtení pohledávek se týká zcela jiné smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 12. 2017, jež je zcela uhrazena. Žalobce omylem na tuto zápůjčku započetl částku 220 000 Kč, která se této věci vůbec netýkala. Žalobce dále uvedl, že žádnou smlouvu o dílo ohledně stavebních prací na objektu v , adresa, neuzavřel, neboť ten je ve vlastnictví manželů Forsterových (jeho dcery a zetě). Za žalovanou 1. ohledně úhrady dluhů jednal p. , adresa, , který žalobci sdělil, že žalovaná 1. není schopna dluhy zaplatit. Z tohoto důvodu za přítomnosti p. , Anonymizováno, bylo dohodnuto, že žalovaná 1. bude plnit pro manžele , Anonymizováno, a žalobce následně převezme závazek a započte část svých pohledávek. K tomu však nedošlo v důsledku neuzavření smlouvy o dílo, jelikož nebyl sjednán předmět a cena plnění. Žalovaná 1. nedodala smlouvu o dílo, soupis provedených prací s položkovým rozpočtem a část prováděných prací nedokončila a nepředala. Z tohoto důvodu nebylo možné započítat faktury uváděné žalovanou 1.7. Žalobce v doplňujícím vyjádření ze dne 11. 10. 2019 uvedl, že žalovaná 1. zastoupená p. Lískovcem žádala po žalobci poskytnutí zápůjčky s vysokým úročením. Ohledně nesprávného tvrzení, že žalovaná 1. zaplatila na zápůjčku částku 220 000 Kč, upřesnil, že tato platba byla připsána na účet žalobce již 7. 12. 2017, tedy před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 12. 2017 a před jejím poskytnutím. Smlouvu o dílo týkající se objektu 3.3 v , adresa, měli uzavřít manželé , Anonymizováno, s tím, že žalobce měl pouze hradit faktury za provedené práce dle uzavřené smlouvy. Žalobce smlouvu neuzavřel, neboť k tomu nebyl oprávněn a ani neznal rozsah požadovaných prací. Žalobce odmítl hradit vystavené faktury, neboť práce nebyly dokončeny, případně byly provedeny vadně, žalovaná 1. odešla ze stavby. Žalovaná 1. uvedla žalobce v omyl a ten odstoupil od právního jednání ze dne 31. 8. 2018. Pokud žalovaná 1. uplatňuje nároky ze smlouvy o dílo, může tak učinit v jiném řízení.8. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti co do částky 233 152 s 6% úrokem z této částky od 6. 2. 2019 do zaplacení a v rozsahu směnečné odměny 777 Kč, ve zbývajícím rozsahu jej zrušil a o nákladech námitkového řízení rozhodl dle úspěchu stran ve věci s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. V odůvodnění rozsudku spornou směnku vyhodnotil jako řádnou směnku vlastní, jež zajišťovala závazek ve výši 550 000 ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 10. 2017 s tím, že účastnící se shodli na vzájemném zápočtu pohledávek ve vztahu k závazkům ze smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 12. 2017. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný 1. neprokázal, že by mezi žalobcem a žalovanou 1. došlo k uzavření smlouvy o dílo, jejíž existenci zpochybnil rovněž žalobce. Žalovaný 1. dále neprokázal, že by mezi účastníky došlo k dohodě ohledně přesného předmětu a ceny prací, že by dílo bylo řádně a včas splněno a předáno objednateli s oprávněním vystavit fa 2.018048 a 2019001, přičemž vztahy mezi účastníky byly chaotické. Soud prvního stupně dále uvedl, že fa 2.018048 se stala předmětem zápočtu žalobce, byla jím uznána a závazek z ní proti pohledávce žalobce zanikl ze smluv o zápůjčce v rozsahu 316 848 Kč s tím, že pohledávka ve výši 233 152 Kč zůstala neuhrazena. Soud prvního stupně přitom vycházel ze svědecké výpovědi p. , Anonymizováno, , který potvrdil, že objednávka prací se uskutečnila v ústní formě, svědek jednal jak s žalobcem, tak i s jeho dcerou bez zvláštního zmocnění, neexistoval harmonogram prací, k předání prací došlo bez předávacího protokolu a jeho výpověď vyhodnotil soud za málo přesvědčivou. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že fa 2.018048 vystavená žalovanou 1. byla žalobcem uznána a započtena do výše 316 848 Kč, a proto v této výši také zanikl závazek ze smlouvy o zápůjčce, a tím i zajištění směnkou. Ohledně částečného zaplacení dluhu třemi splátkami po 45 000 Kč v celkové výši 135 000 Kč vyšel soud prvního stupně ze „zápočtu pohledávek“ ze dne 31. 8. 2018, z písemného „odstoupení od právního jednání“ ze dne 16. 10. 2018 i z vyjádření žalobce na jednání dne 16. 10. 2019, na kterém uvedl, že na zápůjčku ze dne 13. 10. 2017 „byly zaplaceny jedna nebo dvě splátky“. Vzhledem k tomu, že ve zbývajícím rozsahu nebyl prokázán zánik zajištěného závazku, byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti v rozsahu 233 152 Kč s tomu odpovídajícím úrokem a směnečnou odměnou, ve zbývajícím rozsahu byl platební rozkaz zrušen.9. Žalobce napadl rozsudek včasným odvoláním, ve kterém navrhl jeho zrušení a ponechání směnečného platebního rozkazu v plném rozsahu v platnosti. Žalobce považuje vydané rozhodnutí za nepřehledné, nesprávné a nepřezkoumatelné. Vytkl soudu prvního stupně, že se nezabýval, zda došlo k řádnému zápočtu pohledávek, zda nejisté a neurčité pohledávky existovaly a byly vůbec způsobilé započtení, když dle závěru soudu nedošlo k uzavření smlouvy o dílo a faktury směřovaly vůči třetí osobě, nikoliv objednateli stavebních prací, kterými byla , Anonymizováno, a následně manželé , Anonymizováno, . Jelikož manželé , Anonymizováno, neobdrželi žádné faktury, nevznikla jim povinnost plnit, v daném případě nevznikla ani splatná pohledávka způsobilá k započtení. Žalovaná 1. dílo nedokončila, manželům , Anonymizováno, ani nenabídla dílo k převzetí, z tohoto důvodu nevznikl ani nárok na zaplacení ceny díla. Rovněž soud prvního stupně dospěl k závěru, že nedošlo k předání a k převzetí předmětu díla. Z hlediska posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení by bylo nezbytné zjistit cenu provedených prací ze znaleckého posudku. Zápočet zmíněný v dopise ze dne 31. 8. 2018 se týkal jiné zápůjčky a to závazku založeného smlouvou ze dne 8. 12. 2017, navíc závěr soudu o zaplacení 520 000