2 Cmo 378/2020-134 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2020, č. j. 13 Cm 154/2019-61, byl směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019, č. j. 13 Cm 154/2019-23, ponechán v platnosti (výrok I.). Ve výroku II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů námitkového řízení.2. Uvedený rozsudek napadl žalovaný 1. včasným odvoláním. Usnesením ze dne 7. 8. 2020, č. j. 13 Cm 154/2019-76, vyzval soud žalovaného 1. k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 60 200 Kč, načež žalovaný 1. svým podáním ze dne 3. 9. 2020 požádal o osvobození od soudních poplatků. Žalovaný 1. uvedl, že jeho čistý příjem činí 10 861 Kč. K tomu žalovaný 1. doložil výplatní list společnosti , Anonymizováno, ze dne 4. 9. 2020. Veškeré finanční problémy žalovaného 1. jsou spjaty s obdobím, kdy byl jednatelem společnosti , Anonymizováno, , která je od ledna 2016 v konkurzu. Veškeré finanční prostředky proinvestoval v rekonstrukci zemědělské firmy.3. Podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.4. Z citovaného ustanovení vyplývá, uvedl soud prvního stupně v odůvodnění usnesení, aby mohl soud účastníka řízení osvobodit od soudních poplatků, musí být kumulativně splněny dvě podmínky. První podmínkou je skutečnost, že se ze strany účastníka nesmí jednat o bezúspěšné či svévolné uplatňování práva nebo že jím uplatněný nárok nesmí být zjevně bezdůvodný či neopodstatněný. Nesmí se tedy jednat o takový nárok, u kterého by soud mohl s ohledem na uplatněná skutková tvrzení již dopředu předjímat, jak o něm bude rozhodnuto. Zadruhé musejí být osobní, majetkové a výdělkové poměry účastníka natolik špatné, že není schopen vyměřený soudní poplatek uhradit, čímž by mu bylo odepřeno jedno ze základních práv garantovaných ústavním pořádkem České republiky, totiž domáhat se ochrany svých práv u nezávislého a nestranného soudu.5. Pokud jde o úspěšnost či důvodnost odvolání podaného proti shora citovanému rozsudku, nelze ji v daném stádiu řízení předjímat, nelze ji tedy ani vyloučit. Nelze předem konstatovat, že podané odvolání je svévolným a zřejmě bezúspěšným bráněním práva. Pro posouzení žádosti žalovaného 1. je tedy rozhodné, zda je současně naplněna i druhá podmínka, tedy zda osvobození od soudních poplatků odůvodňují jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry.6. Soud proto žalovaného 1. vyzval usnesením ze dne 24. 9. 2020, č. j. 13 Cm 154/2019-99, aby ve lhůtě k tomu dané uvedl skutečnosti a předložil listiny potvrzující, zda jeho aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků dle ustanovení § 138 o. s. ř.7. Žalovaný 1. svou žádost o osvobození od soudních poplatků v reakci na výzvu soudu doplnil svým podáním doručeným soudu dne 27. 10. 2020. Žalovaný 1. doložil strojově vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, ve kterém uvedl, že je svobodný a v domácnosti žije sám. Žalovaný 1. soudu sdělil, že je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, jako jednatel s průměrným měsíčním čistým výdělkem za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2020 ve výši 12 424 Kč. K tomu žalovaný 1. doložil mzdový list ze dne 27. 10. 2020 a doklad o výši čtvrtletního příjmu ze dne 27. 10. 2020. Žalovaný 1. uvedl, že nevlastní žádný majetek větší hodnoty. Dále uvedl, že má dluh ve výši 2 556 836 Kč s měsíční splátkou ve výši 1 564 Kč. Své měsíční výdaje žalovaný 1. žádným způsobem nevyčíslil. Žádné další skutečnosti žalovaný 1. neuvedl.8. Soud prvního stupně dále uvedl, že z výpisu z obchodního rejstříku, který si soud prvního stupně opatřil v rámci své vlastní činnosti, bylo zjištěno, že žalovaný 1. je kromě společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , dále jednatelem ve společnostech , Anonymizováno, , IČO , IČO, , , právnická osoba, , IČO , IČO, , a , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Tato angažmá žalovaný 1. soudu zamlčel, přestože se může jednat o důležitý zdroj jeho příjmů, uvedl soud prvního stupně.9. Účelem procesní úpravy umožňující soudu moderovat k žádosti účastníka jeho poplatkovou povinnost je umožnit účasti na řízení i tomu účastníku, jehož materiální podmínky by jej mohly pro jeho nemožnost zaplatit soudní poplatek ze soudního řízení vyloučit. Přitom je třeba zdůraznit, že postup soudu dle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. má být v tomto smyslu využit jako mezní nástroj, jako jeden z instrumentů k provedení Ústavou garantovaného principu, totiž moci domáhat se ochrany svých práv u nezávislého a nestranného soudu.10. Při hodnocení majetkových poměrů žadatele je třeba přihlédnout nejen k výši jeho příjmů a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit a k jeho celkové majetkové situaci, a to včetně zkoumání příčin, které k této majetkové situaci vedly. Je totiž třeba rozlišovat situace, zda se osoba nachází v nepříznivé majetkové situaci v důsledku vlastních svobodných rozhodnutí nebo z objektivních důvodů nezávislých na její vůli (např. ztráta majetku zásahem vyšší moci či trestným činem třetí osoby). Také je nutné zdůraznit, že nelze zohledňovat skutečnost, že žadatel je zároveň povinen hradit jiné závazky vůči dalším věřitelům. Z žádného zákonného ustanovení nelze totiž dovodit, že úhrada jakýchkoli jiných závazků má přednost před zaplacením soudního poplatku a že o splnění poplatkové povinnosti vůči státu lze uvažovat až poté, co budou veškeré ostatní platební povinnosti žadatele zcela či alespoň zčásti splněny.11. Dále je nutno si uvědomit, že soudní poplatek má ve smyslu daňového řádu (zákona 2.80/2009 Sb.) povahu daňového příjmu státního rozpočtu. Jak plyne ze zákona, má-li někdo (poplatkovou) povinnost, je povinen ji splnit, i když žádné prostředky nemá. Poplatník má vždy povinnost soudní poplatek zaplatit. Smyslem ust. § 138 o. s. ř. není řešit sociální situaci účastníka řízení, nýbrž toto ustanovení má umožnit osobám, které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručeného Listinou základních práv a svobod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit se u soudu.12. Úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů je jedním ze základních předpokladů pro osvobození účastníka soudního řízení od placení soudních poplatků. Tento předpoklad však žalovaný 1. nesplnil, neboť neuvedl všechny rozhodné skutečnosti a nepředložil všechny potřebné listiny. Ač k tomu byl výslovně vyzván, žalovaný 1. soudu zejména nedoložil výpisy ze svých bankovních účtů, aniž by tvrdil, že žádný účet nevlastní, přičemž si lze v dnešní době jen těžko představit, že by osoba, která je jednatelem v několika obchodních společnostech a která má dle svého prohlášení dluh v řádu milionů korun, žádný účet nevlastnila a všechny transakce prováděla v hotovosti. Žalovaný 1. dále nedoložil ani výpis z katastru nemovitostí, ani výpis z registru vozidel, ačkoli se může jednat o majetek značné hodnoty. Soud si tak nemůže udělat žádnou ucelenou představu o majetkové situaci žalovaného 1.13. Žalovaný 1. dále velice nejasně popsal situaci ohledně svých měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný 1. sdělil, že je zaměstnán jako jednatel s měsíčním příjmem ve výši 12 424 Kč. Své pravidelné výdaje pak žalovaný 1. vůbec nevyčíslil. Žalovaný 1. rovněž zamlčel své angažmá ve shora vypsaných společnostech a neuvedl, jaké mu z něj plynou příjmy, tzn. příjmy z funkce jednatele, se kterou je spojena zvýšená odpovědnost, na kterou jsou kladeny vyšší nároky, než u řadových zaměstnanců, a která je pojmově funkcí úplatnou. Je tedy s podivem, že by příjem žalovaného 1. z jeho účasti v těchto společnostech činil pouze částku ve výši 12 424 Kč měsíčně v rámci pracovní smlouvy. Pokud žalovaný 1., tedy osoba v produktivním věku, která vykonává odpovědnou funkci jednatele, pobírá pouze odměnu v rámci pracovního poměru na hranici minimální mzdy, přičemž žádným způsobem o zvýšení příjmů ani neusiluje, není na místě uvažovat o úlevě v podobě osvobození od soudních poplatků. Žalovaný 1. rovněž neprokázal, že by se do situace, kdy údajně není schopen uhradit soudní poplatek, dostal z důvodů nezávislých na jeho jednání. Je na žalovaném 1., aby usměrnil své výdaje tak, aby byl schopen dostát svým závazkům, a to i cestou zajištění finančních prostředků k zaplacení soudního poplatku z jiných zdrojů.14. Vzhledem ke všemu shora uvedenému dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovanému 1. nepřísluší přiznat dobrodiní dle ust. § 138 o. s. ř. a zprostit jej povinnosti zaplatit soudní poplatek za podané odvolání, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.15. Proti usnesení soudu prvního stupně se odvolal žalovaný 1. Žalovaný 1. je přesvědčen, že splnil podmínky pro osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek nebo minimálně, aby mu byl soudní poplatek snížen. Při posuzování, zda jsou dány před