2 Cmo 379/2020-138 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2020, č. j. 13 Cm 154/2019-61, byl směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019, č. j. 13 Cm 154/2019-23, ponechán v platnosti (výrok I.). Ve výroku II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů námitkového řízení.2. Uvedený rozsudek napadl žalovaný 2. včasným odvoláním. Usnesením ze dne 7. 8. 2020, č. j. 13 Cm 154/2019-76, vyzval soud žalovaného 2. k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 60 200 Kč, načež žalovaný 2. svým podáním ze dne 3. 9. 2020 požádal o osvobození od soudních poplatků. Žalovaný 2. uvedl, že je mu 73 let a od 1. 7. 2009 je v důchodu. V současné době pobírá důchod ve výši 11 520 Kč, ze kterého je mu sráženo 1 537 Kč; čistý důchod tedy činí 9 983 Kč. K tomu žalovaný 2. doložil oznámení , Anonymizováno, o zvýšení vypláceného důchodu ze dne 11. 12. 2019, oznámení o změně srážek ze dne 14. 3. 2020 a ústřižek poštovní poukázky ze dne 7. 7. 2020. Jiný příjem žalovaný 2. nemá. Žalovaný 2. nevlastní žádný movitý ani nemovitý majetek. Žalovaný 2. má vážné zdravotní problémy, je po dvou operacích rakoviny, byla mu odejmuta pravá ledvina, je připravován na dialýzu a trpí cukrovkou a vysokým krevním tlakem. Ze zdravotních důvodů je proto nemožné, aby jej někdo zaměstnal. K tomu žalovaný 2. doložil ambulantní lékařskou zprávu ze dne 17. 7. 2020.3. Podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.4. Z citovaného ustanovení vyplývá, uvedl soud prvního stupně v odůvodnění usnesení, aby mohl soud účastníka řízení osvobodit od soudních poplatků, musí být kumulativně splněny dvě podmínky. První podmínkou je skutečnost, že se ze strany účastníka nesmí jednat o bezúspěšné či svévolné uplatňování práva nebo že jím uplatněný nárok nesmí být zjevně bezdůvodný či neopodstatněný. Nesmí se tedy jednat o takový nárok, u kterého by soud mohl s ohledem na uplatněná skutková tvrzení již dopředu předjímat, jak o něm bude rozhodnuto. Zadruhé musejí být osobní, majetkové a výdělkové poměry účastníka natolik špatné, že není schopen vyměřený soudní poplatek uhradit, čímž by mu bylo odepřeno jedno ze základních práv garantovaných ústavním pořádkem České republiky, totiž domáhat se ochrany svých práv u nezávislého a nestranného soudu.5. Pokud jde o úspěšnost či důvodnost odvolání podaného proti shora citovanému rozsudku, nelze ji v daném stádiu řízení předjímat, nelze ji tedy ani vyloučit. Nelze předem konstatovat, že podané odvolání je svévolným a zřejmě bezúspěšným bráněním práva. Pro posouzení žádosti žalovaného 1. je tedy rozhodné, zda je současně naplněna i druhá podmínka, tedy zda osvobození od soudních poplatků odůvodňují jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry.6. Soud ke zjištění aktuálních poměrů žalovaného 2. vyzval usnesením ze dne 24. 9. 2020, č. j. 13 Cm 154/2019-100, aby ve lhůtě k tomu dané uvedl skutečnosti a předložil listiny potvrzující, zda jeho aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků dle ust. § 138 o. s. ř.7. Žalovaný 2. svou žádost o osvobození od soudních poplatků v reakci na výzvu soudu prvního stupně doplnil svým podáním doručeným soudu dne 27. 10. 2020. Žalovaný 2. předložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, ve kterém uvedl, že je ženatý a v domácnosti žije se svojí manželkou. Žalovaný 2. pobírá starobní důchod ve výši 11 520 Kč měsíčně (10 271 Kč po srážkách). Žalovaný 2. uvedl, že nevlastní žádný majetek větší hodnoty. Manželka žalovaného 2. pobírá starobní důchod ve výši 10 592 Kč (8 712 Kč po srážkách). Žalovaný 2. dále uvedl, že má dluhy v celkové výši 26 892 473 Kč s měsíční splátkou ve výši 1 249 Kč. Své měsíční výdaje žalovaný 2. žádným způsobem nevyčíslil. Závěrem svého prohlášení žalovaný 2. opětovně odkázal na svůj zdravotní stav.8. Z výpisu z obchodního rejstříku, který si soud prvního stupně opatřil v rámci své vlastní činnosti, bylo zjištěno, že žalovaný 2. je jednatelem ve společnostech , Anonymizováno, , IČO , IČO, , , Anonymizováno, , IČO , IČO, , , právnická osoba, , IČO , IČO, , , právnická osoba, , IČO , IČO, , , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , právnická osoba, , IČO , IČO, , , právnická osoba, , IČO , IČO, , , právnická osoba, , IČO , IČO, , a , právnická osoba, , IČO , IČO, . Tato angažmá žalovaný 2. soudu zamlčel, přestože se může jednat o důležitý zdroj jeho příjmů, uzavřel soud prvního stupně.9. Účelem procesní úpravy umožňující soudu moderovat k žádosti účastníka jeho poplatkovou povinnost je podle odůvodnění usnesení umožnit účastnit se na řízení i tomu účastníku, jehož materiální podmínky by jej mohly pro jeho nemožnost zaplatit soudní poplatek ze soudního řízení vyloučit. Přitom je třeba zdůraznit, že postup soudu dle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. má být v tomto smyslu využit jako mezní nástroj, jako jeden z instrumentů k provedení Ústavou garantovaného principu, totiž moci domáhat se ochrany svých práv u nezávislého a nestranného soudu.10. Při hodnocení majetkových poměrů žadatele, uvedl soud prvního stupně, je třeba přihlédnout nejen k výši jeho příjmů a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit a k jeho celkové majetkové situaci, a to včetně zkoumání příčin, které k této majetkové situaci vedly. Je totiž třeba rozlišovat situace, zda se osoba nachází v nepříznivé majetkové situaci v důsledku vlastních svobodných rozhodnutí nebo z objektivních důvodů nezávislých na její vůli (např. ztráta majetku zásahem vyšší moci či trestným činem třetí osoby). Je třeba zdůraznit, že nelze zohledňovat skutečnost, že žadatel je zároveň povinen hradit jiné závazky vůči dalším věřitelům. Z žádného zákonného ustanovení nelze totiž dovodit, že úhrada jakýchkoli jiných závazků má přednost před zaplacením soudního poplatku a že o splnění poplatkové povinnosti vůči státu lze uvažovat až poté, co budou veškeré ostatní platební povinnosti žadatele zcela či alespoň zčásti splněny.11. Dále soud prvního stupně uvedl, že je nutno si uvědomit, že soudní poplatek má ve smyslu daňového řádu (zákona 2.80/2009 Sb.) povahu daňového příjmu státního rozpočtu. Jak plyne ze zákona, má-li někdo (poplatkovou) povinnost, je povinen ji splnit, i když žádné prostředky nemá. Poplatník má vždy povinnost soudní poplatek zaplatit. Smyslem ust. § 138 o. s. ř. není řešit sociální situaci účastníka řízení, nýbrž toto ustanovení má umožnit osobám, které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručeného Listinou základních práv a svobod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit se u soudu.12. Úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů je jedním ze základních předpokladů pro osvobození účastníka soudního řízení od placení soudních poplatků. Tento předpoklad však žalovaný 2. nesplnil, neboť neuvedl všechny rozhodné skutečnosti a nepředložil všechny potřebné listiny. Ač k tomu byl výslovně vyzván, žalovaný 2. soudu zejména nedoložil výpisy ze svých bankovních účtů, aniž by tvrdil, že žádný účet nevlastní, přičemž si lze v dnešní době jen těžko představit, že by osoba, která je jednatelem v několika obchodních společnostech a která má dle svého prohlášení dluhy v řádu desítek milionů korun, žádný účet nevlastnila a všechny transakce prováděla v hotovosti. Žalovaný 2. dále nedoložil ani výpis z katastru nemovitostí, ani výpis z registru vozidel, ačkoli se může jednat o majetek značné hodnoty. Soud si tak nemůže udělat žádnou ucelenou představu o majetkové situaci žalovaného 2. Žalovaný 2. rovněž velice nejasně popsal situaci ohledně svých měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný 2. sdělil, že pobírá starobní důchod ve výši 11 520 Kč. Své pravidelné výdaje pak žalovaný 2. vůbec nevyčíslil. Žalovaný 2. rovněž zamlčel své angažmá ve shora vypsaných společnostech a neuvedl, jaké mu z něj plynou příjmy, tzn. příjmy z funkce jednatele, se kterou je spojena zvýšená odpovědnost, na kterou jsou kladeny vyšší nároky, než u řadových zaměstnanců, a která je pojmově funkcí úplatnou. Je tedy s podivem, že by žalovaný 2. neměl z jeho účasti v těchto společnostech žádné příjmy. Pokud žalovaný 2., tedy osoba, která vykonává odpovědnou funkci jednatele, za tuto činnost nepobírá vůbec žádnou odměnu, přičemž žádným způsobem o zvýšení příjmů ani neusiluje, není na místě uvažovat o úlevě v podobě osvobození od soudních poplatků.13. Žalovaný 2. rovněž neprokázal, že by se do situace, kdy údajně není schopen uhradit soudní poplatek, dostal z důvodů nezávislých na jeho jednání. Je na žalovaném 2., aby usměrnil své výdaje tak, aby byl schopen dostát svým závazkům, a to i cestou zajištění finančních prostředků k zaplacení soudního poplatku z jiných zdrojů.14. Vzhledem ke všemu shora uvedenému dospěl soud k závěru, že ž