2 Cmo 389/2020-60 — Vrchní soud v Praze

Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 2 226 000 Kč a náhrady nákladů řízení. Ve věci bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem ze dne 1. 7. 1997, č. j. Sm 376/1997-9 tak, že žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení 2 226 000 Kč a současně byla žalovanému uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyně ve výši 111 840 Kč. Proti směnečnému platebnímu rozkazu brojil žalovaný včasnými a odůvodněnými námitkami. Po projednání námitek rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 5. 11. 1997, č. j. 50 Cm 250/1997-23 tak, že směnečný platební rozkaz Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 1. 7. 1997, č. j. Sm 376/1997-9 ponechal v platnosti v plném rozsahu a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů námitkového řízení (výrok I. a II. rozsudku).Proti rozsudku se žalovaný odvolal.Podáním ze dne 2. 9. 2020 vzala žalobkyně svou žalobu zpět a uvedla, že na žalobě podané dne 3. 1. 1997 netrvá. Učinila tak v reakci na výzvu soudu prvního stupně ze dne 12. 8. 2020, kterou bylo žalobkyni sděleno, že byl zrušen konkurs na majetek žalovaného, a to po splnění rozvrhového usnesení.Usnesením odvolacího soudu ze dne 7. 1. 2021, č. j. 2 Cmo 389/2020-57 byl žalovaný vyzván, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení předmětného usnesení sdělil odvolacímu soudu, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí. Pro případ, že se nevyjádří, byl poučen, že v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř., se bude předpokládat, že se zpětvzetím žaloby souhlasí. K doručení usnesení žalovanému došlo 24. 1. 2021. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil.Podle § 222a odst. 1 o. s. ř. vezme-li žalobce za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví.Z výše citovaného ustanovení občanského soudního řádu se podává, že žalobce může vzít svůj návrh zpět kdykoli za řízení, tedy od jeho podání až do doby, než bude věc pravomocně skončena, tj. dokud nenabude právní moci rozhodnutí, kterým se řízení ve věci končí.Na základě výše uvedeného učinil odvolací soud závěr o tom, že zpětvzetí žaloby učinila žalobkyně v době, kdy rozsudek soudu prvního stupně nenabyl právní moci a postupoval proto podle § 222a odst. 1 o. s. ř., zrušil jak předmětný směnečný platební rozkaz, tak rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil.O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věta první o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, když z obsahu podaného zpětvzetí není zřejmý důvod zpětvzetí žaloby. Zpětvzetí důvodně podané žaloby pro chování žalovaného nelze dovodit pouze z toho, že zpětvzetí bylo učiněno na základě informace soudu o tom, že byl zrušen konkurs na majetek žalovaného a žalobkyně byla dotázána, aby sdělila soudu své aktuální procesní stanovisko.