6 Cmo 103/2021-35 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem na zahájení řízení doručenou Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 14. srpna 2020 se navrhovatelka domáhala vydání usnesení, kterým soud určí, že je neplatné- I. rozhodnutí spolku (valné hromady) účastníka ze dne 13. května 2020 o vyloučení navrhovatelky ze spolku,- II. usnesení valné hromady (členské schůze) účastníka ze dne 13. května 2020 o návrhu na přezkoumání rozhodnutí výboru o vyloučení navrhovatelky ze spolku.2. Podáním ze dne 15. února 2021 navrhovatelka vzala žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu jejího doručení soudu I. stupně po uplynutí zákonné lhůty k jejímu podání a navrhla zastavení řízení s tím, aby soud I. stupně rozhodl o vrácení poměrné části uhrazeného soudního poplatku a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.3. Soud I. stupně usnesením ze dne 17. února 2021, č. j. 78 Cm 79/2020-26- I. zastavil řízení podle ustanovení § 96 odst. 1 a 4 o. s. ř.,- II. rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč navrhovateli podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,- III. žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.a upustil od odůvodnění usnesení odkazem na ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř.4. Ve včas podaném odvolání ze dne 4. března 2021 proti výroku III. uvedeného usnesení soudu I. stupně účastník (odvolatel) navrhl, aby odvolací soud změnil napadený výrok tak, že uloží navrhovatelce povinnost náhrady nákladů řízení k rukám jeho zástupkyně včetně přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.5. Účastník uvedl, že podání navrhovatelky ze dne 15. února 2021 na zpětvzetí návrhu v celém rozsahu a zastavení řízení předcházela námitka účastníka při jednání před soudem I. stupně dne 2. února 2021 o opožděném podání návrhu na zahájení řízení po uplynutí 3 měsíců od konání valné hromady účastníka s možností zvážení zpětvzetí návrhu, i požadavek soudu na řádnou přípravu navrhovatelky k příštímu jednání uvedením všech konkrétních rozhodných skutečností, o které svůj návrh opírá a s předložením odpovídajících důkazů prokazujících její tvrzení. Ke zpětvzetí návrhu navrhovatelkou nedošlo z důvodů na straně účastníka, ale pouze v důsledku jejího jednání opožděným doručením návrhu soudu I. stupně po zákonem stanovené lhůtě, kterému účastník nemohl nijak zabránit a navrhovatelku na tuto skutečnost při zmíněném jednání upozornil. Navrhovatelce by tudíž měla být uložena povinnost náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 147 odst. 1 o. s. ř. dle předložené specifikace vzniklých nákladů právního zastoupení.6. Navrhovatelka se k podanému odvolání nevyjádřila.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací bez nařízení jednání přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v mezích podaného odvolání, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání účastníka je důvodné.8. Podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř. žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.9. Podle ustanovení § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., jestliže některý z účastníků řízení zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady; podle věty druhé, byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).10. Podle ustanovení § 147 odst. 1 o. s. ř. účastníkovi řízení nebo jeho zástupci může soud uložit náhradu nákladů řízení, které by jinak nevznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.11. V dané věci navrhovatelka vzala návrh na zahájení řízení zpět v celém rozsahu a bylo důvodné řízení zastavit podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 (nikoliv podle odst. 3 a 4) o. s. ř. Návrh nebyl podán důvodně, neboť byl podán opožděně po uplynutí zákonné lhůty. Zastavení řízení zavinila navrhovatelka, která je proto povinna k náhradě nákladů řízení ve prospěch účastníka podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) v rozsahu nákladů právního zastoupení, a to- mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení) podle ustanovení § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a) AT v částce 2 500 Kč,- paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 AT,- náhrada za promeškaný čas za účast při jednání před soudem I. stupně dne 2. února 2021, které bylo odročeno bez projednání věci, podle ustanovení § 14 odst. 2 a 3 AT v částce 100 Kč,- náhrada za promeškaný čas za cestu strávenou do místa, které není sídlem advokáta (, Anonymizováno, - k budově soudu I. stupně v Praze a zpět) podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) AT v částce 600 Kč,- cestovné za cestu vlakem , Anonymizováno, a zpět podle ustanovení § 13 odst. 1 AT v celkové částce 108 Kč,- 21 % DPH ze souhrnné částky 3 500 Kč v částce 735 Kč, celkem 4 235 Kč.12. Odvolací soud odkazem na ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil napadený výrok III. usnesení soudu I. stupně tak, že uložil navrhovatelce povinnost náhrady nákladů řízení před soudem I. stupně účastníkovi v částce 4 235 Kč.13. Při rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. přihlédl odvolací soud ke skutečnosti, že účastník byl v odvolacím řízení úspěšný a uložil navrhovatelce povinnost náhrady nákladů odvolacího řízení ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (písemné odvolání ze dne 4. března 2021 proti usnesení soudu I. stupně) podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) AT v částce 1 250 Kč, paušální náhradu hotových výdajů v částce 300 Kč a 21% DPH z částky 1 550 Kč v částce 325,50 Kč, celkem 1 875,50 Kč.