6 Cmo 196/2021-509 — Vrchní soud v Praze

1. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) ve věci nařízení exekuce pro pohledávku oprávněné v částce 1 188 850 Kč s příslušenstvím, k odvolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „soud I. stupně“) ze dne 11. září 2019, č. j. 25 Co 493/2012-386, kterým bylo zastaveno řízení o dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu ze dne 29. března 2016, č. j. 4 Co 128/2015-270 pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání povinnou, usnesením ze dne 20. července 2020, č. j. 4 Co 302/2019-394 potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne 11. září 2019, č. j. 25 Co 493/2012-386 (výrok I.) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).2. Usnesení odvolacího soudu ze dne 20. července 2020, č. j. 4 Co 302/2019-394 povinná napadla včas podaným dovoláním ze dne 18. srpna 2020 a současně podala žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost.3. Jelikož povinná neuhradila soudní poplatek za podané dovolání splatný jeho podáním v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. c/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SoP“), byla usnesením soudu I. stupně ze dne 20. srpna 2020, č. j. 25 Co 493/2012-412 ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyzvána k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání ve vyměřené výši 4 000 Kč s poučením o zastavení dovolacího řízení při nesplnění poplatkové povinnosti ve stanovené lhůtě. Platební povinnost uloženou usnesením doručeným dne 31. srpna 2020 povinná nesplnila a požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků, které žádným konkrétním způsobem neodůvodnila, a o ustanovení zástupce z řad advokátů, se současně vznesenou námitkou podjatosti jednající a rozhodující soudkyně , Anonymizováno, . Soud I. stupně usnesením ze dne 24. září 2020, č. j. 25 Co 493/2012-420 žádost povinné o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl (výrok I.) a vyzval povinnou ve lhůtě 15 dnů od právní moci výroku I. k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání ve vyměřené výši 4 000 Kč (výrok II.). Platební povinnost povinná nesplnila, proto ji soud I. stupně usnesením ze dne 19. ledna 2021, č. j. 25 Co 493/2012-459, doručeným dne 25. ledna 2021, opětovně vyzval ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání ve vyměřené výši 4 000 Kč s poučením o zastavení dovolacího řízení v případě nesplnění poplatkové povinnosti ve stanovené lhůtě. V této lhůtě povinná platební povinnost nesplnila a podáním ze dne 9. února 2021 opětovně požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů se současně vznesenou námitkou podjatosti všech soudců. Soud I. stupně usnesením ze dne 25. února 2021, č. j. 25 Co 493/2012-474 odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona o SoP pro nezaplacení soudního poplatku za podané dovolání povinnou dovolací řízení proti usnesení odvolacího soudu ze dne 20. července 2020, č. j. 4 Co 302/2019-394 zastavil (výrok I.) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II.) s odůvodněním, že povinná neuvedla žádné nové skutečnosti odůvodňující její osvobození od placení soudních poplatků, a proto již nebylo nutno o uvedené žádosti opětovně rozhodovat. Povinná opětovně ve všech svých podáních vznáší námitku podjatosti soudců, jež slouží toliko k obstrukcím v probíhajících řízeních, proto k ní soud I. stupně nepřihlédl.4. Včas podaným odvoláním ze dne 24. března 2021 povinná (odvolatel) napadla výroky I. a II. uvedeného usnesení soudu I. stupně odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. a/ až g/ a odst. 3 o. s. ř. a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc přikázal k dalšímu řízení a rozhodnutí odkazem na ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. jiným soudům prvního a druhého stupně (např. Okresní soud v , Anonymizováno, resp. Krajský soud v , adresa, ). V odůvodnění vznesla námitku podjatosti ve věci rozhodující soudkyně , Anonymizováno, i všech soudců soudu I. stupně, odvolacího soudu a Okresního soudu v , Anonymizováno, a rozsáhle odůvodnila své osobní, pracovní a zdravotní problémy v souvislosti s nepříznivou koronavirovou situací.5. Odvolání nebylo oprávněné doručováno, tudíž se k němu nevyjádřila.6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (ustanovení § 212, § 212a odst. 1, 6 a § 205 o. s. ř.), když přihlédl k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ustanovení § 212a odst. 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání povinné není důvodné.7. Pokud ohledně opakované žádosti povinné o přiznání osvobození od placení soudního poplatku za podané dovolání proti zmíněnému usnesení odvolacího soudu a ustanovení zástupce z řad advokátů i opakovaně vznesené námitce podjatosti soudců soud I. stupně již dříve dospěl k závěru, že tato žaloba je v dané věci zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, což bylo rozhodné pro nepřiznání osvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce, není nutné se zabývat otázkou, zda v mezidobí došlo ke změně poměrů povinné. K opakovanému návrhu povinné na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce není nutné přihlížet, neboť ani případná příznivá změna poměrů by nemohla pro povinnou přivodit příznivější rozhodnutí o jejím dalším návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k nezaplacení vyměřeného soudního poplatku za podané dovolání ve stanovené lhůtě soud I. stupně postupoval zcela správně, když dovolací řízení zastavil a již se nezabýval další žádostí povinné o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, neboť povinná neuvedla žádné nové skutečnosti, jež by přiznání osvobození odůvodňovaly.8. Odvolací soud k opakující se námitce podjatosti rozhodující soudkyně soudu I. stupně , Anonymizováno, i všech soudců tohoto soudu a odvolacího soudu, jež představuje odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., uvádí, že z jeho dřívější úřední činnosti je mu známo opakované uplatňování námitky podjatosti soudců povinnou bez uvádění konkrétních a relevantních skutečnosti, které by mohly zakládat důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců I. stupně i odvolacího soudu, proto je uplatněná námitka podjatosti nedůvodná. Na další stále se opakující, ale nijak nezdůvodněné námitky podjatosti soudců uvedených soudů je pak třeba nahlížet jako na zjevné zneužívání práva povinnou, které nepožívá právní ochrany a z tohoto důvodu není nutné se těmito námitkami zabývat, když jimi povinná nepochybně sleduje jediný cíl a to zablokování celého řízení (viz nález Ústavního soudu ze dne 24. srpna 2016, sp. zn. II. ÚS 1138/15, bod 33. a 37).9. Odvolací soud neshledal pochybení na posouzení skutkového a právního stavu věci soudem I. stupně, a proto odkazem na výše uvedené skutečnosti a závěry usnesení soudu I. stupně v napadeném rozsahu ve výrocích I. a II. podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.10. O nákladech řízení o žalobě pro zmatečnost, podané proti rozhodnutí vydanému v dosud neskončeném exekučním řízení, rozhoduje pověřený exekutor podle ustanovení § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. února 2014, sp. zn 21 Cdo 1336/2013), proto odvolací soud nerozhodoval o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení a změnil výrok II. napadeného usnesení.11. Odvolací soud poznamenává, že povinnou navrhované přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. (delegace) přichází v úvahu pouze tehdy, nemůže-li příslušný soud o věci jednat z důvodu vyloučení jeho soudců. O takovou situaci se však v dané věci evidentně nejedná, neboť žádná z námitek podjatosti soudců vznesená povinnou nebyla shledána důvodnou, tudíž žádný ze soudců uvedených soudů nebyl z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen.