6 Cmo 204/2019-359 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) návrh, aby soud určil, že rozhodnutí mimořádné členské schůze žalovaného družstva (správně účastníka) ze dne 23. 6. 2005 o vyloučení navrhovatele je neplatné, zamítl (výrokem I.), a navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníku náhradu nákladů řízení v částce 15 004 Kč (výrokem II.).2. Věc posuzoval po právní stránce podle § 231 odst. 4, 5 zákona č. 513/1991 Sb. v posledním platném znění, obchodního zákoníku, a dovodil, že navrhovatel v podstatě od počátku po uzavření smlouvy o nájmu bytu dne 31. 12. 2000 dlouhodobě a opakovaně neplnil své povinnosti k měsíčním úhradám nájemného, pročež mu byla po právu přípisem účastníka (tj. , právnická osoba, ) ze dne 17. 1. 2005 udělena výstraha. Přes její udělení navrhovatel v neplnění povinností nadále pokračoval, neboť neuhradil nájemné ani za leden a únor 2005. V den konání členské schůze dne 10. 3. 2005 navrhovatel uhradil na dluhu za rok 2004 částku 22 091 Kč, dlužil ale na nájemném za leden a únor 2005. Ke dni 12. 3. 2005 účastník provedl zápočet proti nezaplacené pohledávce za rok 2005 s tím, že k úhradě zbývá 2 437 Kč. Rozhodnutí představenstva účastníka o vyloučení navrhovatele z družstva ze dne 11. 4. 2005 (dále též „Předmětné rozhodnutí představenstva“) je zcela přiměřenou sankcí za dlouhodobé závažné porušování členských povinností, neboť nelze opakovaně pod hrozbou sankce vyloučení tolerovat jednorázové platby dlužného nájemného, nabíhají-li další neuhrazené platby a dluh nebyl nikdy zcela vyrovnán. Členská schůze účastníka nepochybila, pokud svým usnesením ze dne 23. 6. 2005 rozhodnutí představenstva o vyloučení navrhovatele potvrdila (dále též „Předmětné rozhodnutí členské schůze“). O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.3. Odvoláním došlým soudu dne 25. 4. 2019 navrhovatel navrhl zrušení předmětného usnesení. Namítl, že se z jednání soudu prvního stupně omluvil kvůli chybějícímu zastoupení, jež mu bylo soudem předtím přiznáno. Odmítnutím této omluvy a nepozváním ustanoveného zástupce na jednání bylo poškozeno právo navrhovatele na právní ochranu. Dále je navrhovatelem namítáno, že dle písemného záznamu byla čtena žaloba, což však není zachyceno na zvukovém záznamu. V odůvodnění usnesení pak soud prvního stupně neúplně cituje z žaloby, závažně zkresluje důvody navrhovatele pro nesouhlas s jeho vyloučením a nezmiňuje rozhodný předpis, na jehož základě bylo rozhodnuto o jeho vyloučení. S vyloučením navrhovatel nesouhlasil především proto, že účastník předložil pro jeho vyloučení důvody neúplné a nedostatečné. Měl přitom uhrazeny veškeré závazky vůči účastníku, což doložil stvrzenkami o zaplacení dluhu z 10. 3. 2005 a 12. 3. 2005. Lživým je pak obvinění učiněné účastníkem, že nebyl ochoten zavázat se k řádnému placení nájemného, o kterém se samostatně na schůzi účastníka nehlasovalo.4. Účastník prostřednictvím vyjádření došlého soudu dne 14. 11. 2019 navrhl potvrzení předmětného usnesení jako věcně správného. Zástupce byl navrhovateli ustanoven v jiném sporu, a pokud soud neodročil nařízené jednání k žádosti navrhovatele a věc rozhodl v jeho nepřítomnosti, postupoval správně. Představenstvo účastníka bylo oprávněno dne 11. 4. 2005 na schůzi přijmout rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z družstva, což bylo na mimořádné členské schůzi svolané na den 23. 6. 2005, kde měl navrhovatel možnost se k věci vyjádřit, následně potvrzeno. Navrhovatel byl vyloučen v souladu se stanovami účastníka, jakož i v souladu se zákonem. K datu podání vyjádření účastník eviduje dluh navrhovatele převyšující 560 000 Kč, jež představuje pohledávku na nájemném a úhradách za služby. Ke dni rozhodování odvolacího soudu pak navrhovatel dluží více než 600 000 Kč a z tohoto důvodu mu byly odpojeny služby. Navíc do bytu začal shromažďovat různý odpad. V právu by se mělo zrcadlit rozumné a spravedlivé řešení dané věci.5. Návrh ve věci samé byl podán dne 27. 6. 2005, což znamená, že řízení se vede podle zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jak vyplývá z aplikace čl. II odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., jímž byl s účinností k 1. 1. 2014 zákon č. 99/1963 Sb. novelizován.6. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř.], a odvolání shledal opodstatněným. Odvolání je důvodné v části, v níž odvolatel poukazuje na neurčité důvody pro jeho vyloučení, jež byly předloženy jako neúplné.7. Podle § 231 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 (dále jen „obch. zák.“), člen může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Podle § 231 odst. 5 obch. zák. soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do 3 měsíců ode dne konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději ale do jednoho roku od jejího konání, zaniká.8. Podle § 1 odst. 1 obch. zák. tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Podle § 1 odst. 2 obch. zák. právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. v posledním platném znění, občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), právní úkon musí být učiněn svobodě a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.9. Odvolací soud částečně zopakoval dokazování čtením rozhodných listinných důkazů (§ 213 odst. 3 o. s. ř.) a takto má za zjištěné tyto dílčí, rozhodné skutečnosti: z dopisu datovaného dnem 11. dubna 2005, vyhotoveného účastníkem (a takto podepsaného předsedou jeho představenstva , Anonymizováno, , , Anonymizováno, jako 1. místopředsedou a , Anonymizováno, jako 2. místopředsedou) a adresovaného navrhovateli (tj. z Předmětného rozhodnutí představenstva), má soud za zjištěné, že navrhovateli je sdělováno následující: Představenstvo , Anonymizováno, rozhodlo na základě čl. 13 odst. 4/a) a čl. 18 odst. 5 odsek pátý Stanov, že jste dnešním dnem vyloučen z našeho družstva pro dlouhodobé a opakované neplnění základní povinnosti člena družstva, kterou každému členu Stanovy ukládají v čl. 12 odst. 2/h) a i). Představenstvo přihlédlo při tom k souhlasu výroční členské schůze a k návrhu kontrolní komise obsaženému v její kontrolní zprávě za rok 2004, kdy jste neplatil nájemné po deset měsíců. Proti tomuto rozhodnutí se můžete odvolat na základě ustanovení čl. 13 odst. 4/c) do 3 měsíců od dne konání členské schůze konané dne 10. března 2005, která s vyloučením souhlasila. Mimořádná členská schůze k projednání Vašeho příp. odvolání bude svolána na návrh nejméně 1/3 členů družstva. Z usnesení mimořádné členské schůze účastníka konané dne 23. 6. 2005 má soud za zjištěné, že jejím programem bylo odvolání navrhovatele proti Předmětnému rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení z družstva, jakož i to, že na ní bylo přijato usnesení (tj. Předmětné rozhodnutí členské schůze), dle něhož členská schůze po slyšení navrhovatele a po projednání jeho odvolání proti rozhodnutí představenstva považuje toto odvolání za neoprávněné a potvrzuje platnost rozhodnutí představenstva z 11. dubna 2005 v plné šíří, s tím, že přítomno bylo 12 členů a hlasování proběhlo tak, že pro bylo 10 členů, zdržel se člen jeden a proti byl toliko navrhovatel. Ze stanov účastníka, schválených dne 18. 12. 2001 (zjištěno z jejich článku 28, odst. 4; dále též „Předmětné stanovy“), má soud za zjištěné, že člen družstva je povinen zejména (mimo jiné) přispívat na údržbu a opravy domu ve výši a způsobem určeným členskou schůzí [čl. 12 odst. 2 písm. h)] a platit řádně a včas úhrady za bydlení či nájem nebytových prostor, popř. za služby, poskytované při užívání bytu či nebytových prostor nebo zálohy na ně ve výši a v termínech určených příslušným orgánem družstva schůzí [čl. 12 odst. 2 písm. i)], to, že č