6 Cmo 273/2020-34 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným rozhodnutí soud prvního stupně rozhodl tak, že „Společnost , Anonymizováno, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, (dále jen „společnost“) se zrušuje a nařizuje se její likvidace.“ (výrok I.), „Likvidátorem společnosti se jmenuje , Anonymizováno, , , adresa, , IČ , IČO, .“ (výrok II.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.“ (výrok III.) V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelka jako společnice a bývalá jednatelka společnosti podala dne 15. 5. 2020 návrh na zrušení společnosti a nařízení její likvidace z důvodu, že společnost je zcela nefunkční, neboť od 6. 6. 2019 nemá jednatele (uvedeného dne z této funkce sama odstoupila, aniž by zánik její funkce byl promítnut do zápisu v obchodním rejstříku), ke dni 9. 10. 2019 pozbyla společnost veškerá podnikatelská oprávnění a s ohledem na nepřekonatelné rozpory mezi společníky, není schopna vykonávat svou činnost. Podle § 79 odst. 3 o. s. ř. (s použitím § 1 odst. 2 z. ř. s.) doručil soud společnosti návrh na zahájení řízení, přičemž ji současně vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce jednak podala své vyjádření ve věci, jednak případně odstranila nedostatky, jež byly důvodem k podání návrhu. Společnost se k předmětu řízení ve stanovené lhůtě (ani kdykoli později během řízení) nevyjádřila a nevyužila ani lhůty dané jí soudem k případnému odstranění nedostatků. S ohledem na ust. § 6 odst. 1 z. ř. s. doručil soud návrh na zahájení řízení spolu s výzvou k vyjádření též zbývajícím dvěma společnicím společnosti - ani ty se však k obsahu návrhu nevyjádřily. Z dopisu navrhovatelky ze dne 5. 6. 2019 vyplývá, že navrhovatelka uvedeného dne odstoupila ze své funkce jednatelky společnosti. Z podacího lístku pro doporučenou zásilku ze dne 5. 6. 2019 lze usoudit, že následujícího dne, tj. 6. 6. 2019 byl abdikační dopis doručen společnosti a že s ohledem na ust. § 59 odst. 5 z. o. k. navrhovatelce zanikl výkon funkce dne 6. 7. 2019. Ze spisu obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pro oddíl C, vložku 22577 soud zjistil, že společnosti byla s účinností ode dne 9. 10. 2019 zrušena jediná dvě její podnikatelská oprávnění, opravňující ji k výkonům předmětů podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a „masérské, rekondiční a regenerační služby“. Dle soudu z ust. § 198 odst. 1 z. o. k. plyne, že v případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiného ukončení jeho funkce, zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele. Nebude-li jednatel tímto způsobem ve stanovené lhůtě zvolen, jmenuje jednatele podle odst. 3 téhož ustanovení soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Podle § 93 písm. a/ z. o. k. může soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a nařídit její likvidaci, jestliže společnost pozbyla všechna podnikatelská oprávnění. V daném případě je zřejmé, že společnost porušuje povinnost vyplývající z ust. § 198 odst. 1 z. o. k., neboť poté, co jediná jednatelka odstoupila z funkce, nezvolila valná hromada nejen do 1 měsíce, ale ani do současné doby jednatele nového. Neučinila tak ani poté, co ji k odstranění tohoto nedostatku vyzval „procesní soud“. Navíc má soud rovněž za prokázané, že společnost nedisponuje žádným podnikatelským oprávněním a nečiní kroky k odstranění tohoto nedostatku - a to opět přesto, že ji k tomu vyzval, jak rejstříkový, tak „procesní“ soud. Za této situace se soud již ani nepotřeboval zabývat otázkou, zda jsou vztahy mezi společníky tak vážně narušeny, že společnost nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi nimi - důvody k jejímu zrušení jsou totiž dány jak podle ust. § 198 odst. 1, tak podle ust. § 93 písm. a/ z. o. k. Soud ještě konstatoval, že nepochybuje o ani tom, že navrhovatelka je jako jedna ze společnic (a současně i bývalá jednatelka) osobou, která má právní zájem na zrušení společnosti - za situace, kdy společnost je zcela jednoznačně nefunkční, nekoná valné hromady a nečiní kroky k obnovení své činnosti, když vzájemné poměry společníků lze vypořádat pouze v rámci nařízené likvidace. Proto dospěl soud k závěru, že je namístě ji podle citovaných zákonných ustanovení zrušit a nařídit její likvidaci. Podle § 191 odst. 4 z. o. k. soud jmenoval likvidátorem osobu zapsanou do seznamu insolvenčních správců. Výrok o nákladech se opírá o zásadu obsaženou v ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice ad 1/ včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:3. 1) Krajský soud v Českých Budějovicích přípisem ze dne 12. 6. 2000 vyzval účastnici ad 1/ (doručeno dne 17. 6. 2020) k vyjádření k podanému návrhu žalobkyně na zrušení společnosti Dne 22. 7. 2020 doručil datovou schránkou právní zástupce účastnice ad 1/ vyjádření k uvedenému návrhu žalobce na zrušení společnosti , Anonymizováno, a nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, kde rozporoval důvody pro zrušení společnosti uváděné navrhovatelkou. Nezakládá se tedy na pravdě, uvedl-li soud, že se k výzvě žádný z účastníků nevyjádřil.4. 2) Jednatelka platně neodstoupila z funkce, když odstoupení je dle § 59 odst. 5 z. o. k. nutné oznámit orgánu, který jej zvolil, což je valná hromada - to se nestalo. Navrhovatelka je stále jednatelkou společnosti, čehož si je vědoma, neboť ke konci roku 2019 a během roku 2020 vykonávala právní jednání za společnost. Orgán, který ji zvolil do funkce, se o odstoupení vůbec nedozvěděl, nemohl projednat její odvolání a nemohla ani nastat fikce projednání odstoupení z funkce.5. 3) Společnost má stále neuhrazené závazky, které dosud nebyly společnosti uhrazeny (za kurzy).6. Navrhla zrušit napadené usnesení soudu prvního stupně a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Dle § 172 odst. 2 o. z. „Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.“9. Dle § 167 odst. 1 věta první o. s. ř. „Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením.“10. V posuzovaném případě jedním z kumulativních předpokladů, aby mohlo být vyhověno návrhu, měla být výzva podle § 172 odst. 2 o. z. učiněna formou usnesení, tu však v daném případě neměla. Tím bylo řízení zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.11. Dle § 59 odst. 5 z. o. k. (od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020) „Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. … Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. ...“12. V působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným je volba i odvolání jednatele (§ 190 odst. 2 písm. c/ z. o. k.) společnosti. Proto je valná hromada i orgánem - adresátem odstoupení jednatele, neboť právě a jen ona je příslušná toto odstoupení „projednat“, resp. na něj reagovat volbou nového jednatele. Odstoupení jednatele z funkce je tak oznámeno valné hromadě (ve smyslu § 59 odst. 5 z. o. k.) dnem, kdy se tato koná, resp. konat má a od tohoto dne běží měsíční doba podle § 59 odst. 5 z. o. k. Tedy nikoliv od doručení odstoupení jednatele samotné společnosti. Odborná právní teorie v komentářové literatuře k tomu uvádí následující: „V .. případech, kdy členy statutárního orgánu (… společnosti s ručením omezeným) volí valná hromada, je odstoupení …. oznámeno dnem, kdy se koná (resp. má konat) takto svolaná valná hromada; od tohoto dne běží měsíční doba podle § 59 odst. 5 z. o. k.“ viz komentář k § 59 z. o. k. in Štenglová, Ivana, Havel, Bohumil, Cileček, Filip, Kuhn, Petr, Šuk, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017).13. Rozpornost tvrzení účastníků řízení, a potažmo rozhodných skutečností vyšla najevo až v důsledku odvolacích tvrzení odvolatelky. Vzhledem k této spornosti je třeba nařídit a konat soudní jednání. Umožnit všem účastníkům řízení tvrdit všechny relevantní skutečnosti a doložit svá tvrzení. Soud je v tomto, svojí povahou nesporném řízení, povinen zjistit všechny podstatné skutečnosti na základě provedených důkazů. Teprve na základě nich může soud učinit skutkové a posléze právní závěry.14. Za situace, kdy navrhovatelka tvrdí, že již není ve funkci jednatelky (leč je stále zapsána jako jednatelka předmětné společnosti v obchodním rejstříku) a odvolatelka tvrdí, že navrhovatelka je stále ve funkci jednatelky, neb