§ 59 insolvenční zákon – Kdo může být členem nebo náhradníkem věřitelského výboru
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 59 insolvenčního zákona stanovuje, kdo může být členem nebo náhradníkem věřitelského výboru, kdo jím být nemůže kvůli možné podjatosti, a za jakých podmínek insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka. Členem nebo náhradníkem věřitelského výboru může být pouze věřitel, který se svým zvolením souhlasí. (§ 59 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, soud, věřitel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Stane-li se členem nebo náhradníkem věřitelského výboru právnická osoba, oznámí neprodleně insolvenčnímu soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem ve věřitelském výboru…“
- Odkazuje na: § 33
- Judikatura: na § 59 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen přihlášení věřitelé, kteří se svým zvolením souhlasí. Stane-li se členem nebo náhradníkem věřitelského výboru právnická osoba, oznámí neprodleně insolvenčnímu soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem ve věřitelském výboru jednat.
(2) Členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Takto lze usuzovat zejména, jde-li o osoby dlužníkovi blízké, vedoucí zaměstnance dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, společníky dlužníka, s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy akcie anebo jiné jím vydané účastnické cenné papíry v souhrnné hodnotě více než desetiny základního kapitálu dlužníka, a osoby tvořící s dlužníkem koncern.
(3) Insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenční soud vyhlásit do skončení schůze věřitelů, na které k volbě došlo.
(4) Po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Členem nebo náhradníkem věřitelského výboru může být pouze věřitel, který se svým zvolením souhlasí.
- Insolvenční soud může odmítnout potvrdit volbu člena nebo náhradníka, pokud má pochybnosti o jejich důvěryhodnosti nebo schopnosti vykonávat funkci.
- Osoby blízké dlužníkovi, vedoucí zaměstnanci dlužníka, společníci (s určitými výjimkami) a osoby tvořící s dlužníkem koncern nemohou být členy ani náhradníky věřitelského výboru.
- Pokud insolvenční soud nepotvrdí volbu, musí o tom rozhodnout do konce schůze věřitelů a poučit věřitele o možnosti odvolání, které musí být podáno ještě na schůzi.
Na co si dát pozor
- Pokud je zvolena právnická osoba, musí neprodleně oznámit soudu, která fyzická osoba ji bude ve výboru zastupovat.
- Odvolání proti rozhodnutí soudu o nepotvrzení volby je nutné podat přímo na schůzi věřitelů, jinak ho nelze podat.
- Insolvenční soud doručí rozhodnutí o nepotvrzení volby pouze těm osobám, které proti němu podaly odvolání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 59
Jak soudy aplikují § 59
Z ustanovení § 63 odst. 3 insolvenčního zákona pak vyplývá, že insolvenční soud může odvolat člena věřitelského výboru z důležitých důvodů, přičemž takovým důvodem může být i absence jeho důvěryhodnosti (§ 59 odst. 3 insolvenčního zákona), pro kterou by insolvenční soud nepotvrdil jeho volbu do funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru, přesto, že skutečnosti odůvodňující tento závěr, vyšly najevo později.
F. (dále jen „věřitel D“)], aby insolvenční správce (JUDr. Jaroslav Brož, MJUr.) byl zproštěn funkce (výrok I.) a zamítl návrh věřitele na odvolání věřitelského výboru (výrok II.). Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 59 odst. 2 a 3, § 63 odst. 3 a § 200 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a odkazuje na obsah spisu – dospěl, jde-li o návrh věřitele D na odvolání věřitelského výboru, k následujícím závěrům: 1) Pětičlenný věřitelský výbor dlužníka (aktuálně) tvoří věřitel č. 1 (B 19, s. r. o.), věřitel …
… dlužníka vůči tomuto věřiteli o splacení emisního kursu akcií ve výši 20.9000.000,- Kč vedená u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 31/2013) a nesplňuje podmínky minoritního akcionáře dlužníka (vlastní 55 % akcií dlužníka), pročež je ze zákona vyloučen z funkce zástupce věřitelů podle ustanovení § 59 odst. 2 insolvenčního zákona.
Právní otázky
Související
§ 11 (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 11 (Zákon o konkursu a vyrovnání)