6 Cmo 291/2020-153 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Praze jako soud I. stupně rozhodl podle § 105 odst. 2 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.) tak, že výrokem I. vyslovil svoji místní nepříslušnost a výrokem II. věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému.2. Vyšel ze skutečnosti, že rozhodnutí o určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek řadí zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.) mezi řízení ve statusových věcech právnických osob a jestliže je účastník zapsán v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném u Městského soudu v Praze, v oddíle S, ve vložce 19279, je podle Krajského soudu v Praze soudem I. stupně místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci Městský soud v Praze.3. Proti tomuto usnesení se odvolal v zákonem stanovené lhůtě účastník (odvolatel) a domáhal se jeho změny tak, aby věc byla projednána Krajským soudem v Praze, jemuž byla Vrchním soudem v Praze usnesením č. j. Ncp 355/2020-35 ze dne 25. 5. 2020 postoupena tato věc, v níž se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti usnesení účastníka.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, aniž nařizoval jednání, vzhledem k ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.5. Odvolací soud vychází shodně se soudem I. stupně z § 11 odst. 1 o. s. ř., podle něhož se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.6. Z § 103 o. s. ř. je zřejmé, že kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Mezi podmínky řízení (na straně soudu), za jejichž splnění může v souladu s procesním předpisem řízení proběhnout, patří, že je věc projednána věcně i místně příslušným soudem. Krajský soud v Praze přitom správně poukázal na skutečnost, že ve smyslu ust. § 105 odst. 1 o. s. ř. soud zkoumá místní příslušnost před tím, než začne jednat o věci samé.7. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.8. Jak je zřejmé z návrhu na zahájení řízení, domáhá se navrhovatelka návrhem na zahájení řízení podaným dne 16. 3. 2020 u Okresního soudu v , adresa, podle § 1209 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ) určení neplatnosti rozhodnutí shromážděni , právnická osoba, (účastník), a to s odkazem na skutečnost, že v obecné rovině postupem podle § 1209 odst. 1 NOZ se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním vlastníků jednotek.9. Z obsahu spisu je zřejmé i to, že v rámci řízení o věcné příslušnosti rozhodoval v této věci o otázce věcné příslušnosti nadřízený Vrchní soud v Praze, jenž svým usnesením č. j. Ncp 355/2020-35 ze dne 25. 5. 2020 rozhodl tak, že k projednání a rozhodnutí této věci jsou věcně příslušné krajské soudy a podle předpokládané místní příslušnosti věc postoupil k dalšímu řízení Krajskému soudu v Praze.10. Podle odvolacího soudu ustanovení § 1209 NOZ představuje speciální komplexní úpravu nároku na soudní přezkum rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků a upravuje možnost soudního přezkumu, zda shromáždění přijalo usnesení platně, tj. v souladu s právními předpisy a stanovami společenství.11. Podle právního názoru odvolacího soudu řízení ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků podle § 1209 NOZ, ať se jedná o přezkum jeho přijatých rozhodnutí či nahrazení jeho rozhodnutí, nebylo-li přijato, je svou povahou řízením o statusové věci, jež se týká samotné podstaty právního života této právnické osoby (§ 85 písm. a) z.ř.s.). Řízení se proto řídí speciální úpravou z.ř.s. (§ 2 písm. e) z.ř.s.). Účastníci řízení jsou označováni jako navrhovatelé a další účastníci (§ 6 odst. 1 z.ř.s.) a ve věci samé je rozhodnuto usnesením podle § 25 odst. 1 z.ř.s.12. Jak je zřejmé z § 86 odst. 1 z.ř.s. upravujícího místní příslušnost soudu, v případech řízení vedených podle z.ř.s. (což je projednávaný případ) je pro řízení ve věcech uvedených v § 85 písm. a), b) a e) z.ř.s. a pro řízení uvedená v § 85 písm. c) z.ř.s., jde-li o věci podle § 3 odst. 2 písm. c) z.ř.s., příslušný soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku.13. Účastník v projednávaném případě je zapsán v rejstříku vedeným Městským soudem v Praze.14. S ohledem na uvedené Krajský soud v Praze postupoval zcela správně podle § 105 odst. 2 o. s. ř., jestliže v případě projednávané věci vyslovil svoji místní nepříslušnost a postoupil věc místně příslušnému soudu, jímž je v souladu s § 86 odst.1 z.ř.s. Městský soud v Praze.15. Odvolací soud se neztotožnil s argumentací odvolatele poukazujícího na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jenž rozhodl jako soud nadřízený v této věci o věcné příslušnosti v agendě Ncp tak, že věcné příslušnými jsou i krajské soudy a postoupil věc k dalšímu řízení Krajskému soudu v Praze. Důvodem je skutečnost, že uváděné rozhodnutí nadřízeného soudu řeší toliko spor o věcnou příslušnost a nezakládá příslušnost místní. Je potom věcí soudu, jemuž byla věc s rozhodnutím o věcné příslušnosti postoupena, aby za podmínek stanovených procesním předpisem, z vlastního rozhodnutí nebo z podnětu účastníků, rozhodl případně o postoupení věci soudu, o němž se účastníci nebo soud domnívají, že je soudem místně příslušným. S odvolatelem lze v této souvislosti souhlasit toliko v názoru, že by běh projednávané věci urychlilo, jestliže by věc byla nadřízeným soudem postoupena přímo soudu místně příslušnému podle § 86 odst. 1 z.ř.s.16. Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí podle § 219 o. s. ř. jako správné potvrdil.17. O nákladech tohoto řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž bude řízení skončeno.