6 Cmo 9/2021-282 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se žalobou domáhal vůči žalovaným, aby soud určil, že je členem žalovaného 3) a nájemcem předmětného bytu, přičemž tvrdil, že podepsal na žádost , Anonymizováno, v sídle žalovaného 3) ve prospěch žalovaných 1) a 2) smlouvu o převodu družstevního podílu s přechodem členských práv a povinností, ačkoliv jeho úmyslem bylo pouze poskytnutí družstevního podílu jako zástavy za úvěr, který požadovala , Anonymizováno, , že následně podepsal dne 26. 3. 2015 i notářský zápis, že vznesl vůči žalovaným 1) a 2) námitku neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, neboť byl ze strany , Anonymizováno, a žalovaných 1) a 2) úmyslně uveden v omyl. Naléhavý právní zájem spatřuje v možnosti nabýt práva spojená s členstvím v bytovém družstvu, když se marně dovolal relativní neplatnosti převodu svého družstevního podílu. Žalovaní 1) a 2) uvedli, že cenu za převod družstevního podílu uhradili, že o omluvitelný omyl nejde. Žalovaný 3) uvedl, že se žalobce s žalovanými 1) a 2) dostavil dne 10. 7. 2014 do kanceláře družstva a došlo k podepsání smlouvy o převodu družstevního podílu a prohlášení o uzavření smlouvy a rovněž tak i smlouvy o podnájmu družstevního bytu a že vzal převod družstevního podílu na vědomí.2. Krajský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 9. října 2020 č. j. 49 Cm 232/2016-246 (v záhlaví označeným) tak, že „Určuje se, že žalobce je členem , Anonymizováno, , IČO: , IČO, se sídlem , adresa, .“ (výrok I.), „Určuje se, že žalobce je z titulu členství , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , nájemce bytu č. , Anonymizováno, nacházejícím se v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , zastavěna plocha a nádvoří, jak je byt zapsán v katastru nemovitostí na LV č. , Anonymizováno, pro okres obec a katastrální území , adresa, , katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, .“ (výrok II.), „Žalovaní , Jméno žalované A, , narozený , Datum narození žalované A, a , Jméno žalované B, narozená , Datum narození žalované B, jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobci náhradu nákladů řízení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci ve výši 24 684 Kč k rukám jeho právního zástupce, k rukám ČR Krajského soudu v Praze za náklad zastoupení soudem ustanoveným právním zástupcem, ve výše 51 295,92 Kč.“ (výrok III.), „Žalovaní , Jméno žalované A, , narozený , Datum narození žalované A, a , Jméno žalované B, narozená , Datum narození žalované B, jsou povinni společně a nerozdílně uhradit ČR - Krajskému soudu v Praze náhradu nákladů řízení, které v tomto řízení nesl stát, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř., ve výši 17 367 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.“ (výrok IV.), „Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3), jakož i mezi státem a žalovanou 3) se náhrada nákladu řízení nestanovuje.“ (výrok V.).3. Jednalo se již o druhé rozhodnutí ve věci samé, když předchozí rozhodnutí bylo Vrchním soudem V Praze zrušeno (usnesení ze dne 21. června 2018 č. j. 6 Cmo 76/2018-137) pro nepřezkoumatelnost s tím, že „v dalším řízení soud prvního stupně provede navržené důkazy, a to zejména výslechem , Anonymizováno, a znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, kterými žalobce hodlal prokázat, že žalobce uvěřil ujištění žalovaných 1) a 2) a , Anonymizováno, , že jde o dočasnou zástavu a že tedy byl ze strany žalovaných 1) a 2) uveden v omyl a že nebyl schopen rozpoznat důsledky svého jednání.“4. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že ze znaleckého posudku a doplňující výpovědi znalce zjistil, že žalobce trpí trvalou duševní poruchou, pro kterou nebyl v době uzavření smlouvy o zastavení podílu v bytovém družstvu a smlouvy o převodu podílu v bytovém družstvu, tj. k 10. 7. 2014 a k 26. 3. 2015 schopen posoudit význam uzavřených smluv a nebyl schopen vnímat ani rozdíl mezi zastavením podílu a jeho převodem. Znalec konstatoval, že žalobce v inkriminované době netrpěl a ani poté netrpí duševní poruchou ve smyslu psychózy, tedy posuzovaná právní jednání nečinil pod vlivem přechodných jevů, jako jsou halucinace či bludy, ale u žalobce jde o psychické postižení, které trvale snižuje rozpoznávací a ovládací schopnosti. Uvedené dle znalce vylučuje, aby se jeho stav přechodně zlepšoval, tedy tzv. „světlé chvilky“ jsou vyloučeny. Znalec zároveň vyloučil, že by se u žalobce při vyšetření projevily znaky demence. Demencí se rozumí závažná mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Tedy v případě žalobcovy duševní poruchy nejde o stav, který by prodělal vývoj jako následek postupného degenerativního procesu. Psychická porucha je u žalobce stabilně přítomná ve stejném rozsahu. Vedle toho znalec hodnotil žalobce jako anomální osobnost, a to v tom smyslu, že je lehce manipulovatelný. Znalec uvedl, že ač je zcela přesvědčen, že žalobce, z důvodu snížené schopnosti abstraktního myšlení, rozdíl mezi zastavením a převodem družstevního podílu nevnímá, má rovněž snížené ovládací schopnosti, sníženou frustrační toleranci (anomální osobnost), což se projevuje tak, že neunáší dlouhodobě tlak „chce mít věci za sebou“ a přistoupí na ně jen, aby to již bylo za ním. Přitom vůbec není schopen si v dané chvíli uvědomit dlouhodobé následky, ty začne vnímat, až když již existují. Znalec se zároveň vyjádřil tak, že skutečnost, že je žalobce osobou s duševní poruchou je jednoznačně zřejmá během několika minut a museli ji nutně vnímat všichni zúčastnění tj. žalovaný 1) a 2) úředníci žalované 3) i notářka. Znalec uzavřel, že žalovaný měl být pro svou duševní poruchu již dávno omezen ve svéprávnosti. Pokud jde o schopnost k právním jednáním a nakládáním s majetkem, znalec uvedl, že jeho mentálním a duševním schopnostem odpovídá nakládání s cca 8 000Kč měsíčně a měl by být omezen 100% ve všech právních jednáních, jež zakládají nějaký následek.5. Soud prvního stupně se nejdříve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na podané žalobě a dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že je členem žalovaného 3), když případné rozhodnutí jen o neplatnosti právní jednání, kterými pozbyl družstevní podíl spojený s právem nájmu k bytu, nemůže samo o sobě způsobit žalobcem žádaný následek, a to obnovení jeho členství v družstvu a s tím související nájem družstevního bytu. Tím je odůvodněna i aktivní legitimace žalobce k podání této žaloby. Žalovaní 1) a 2) jsou pasivně legitimovaní, neboť byly účastníky smlouvy o převodu družstevního podílu, přičemž na posouzení platnosti tohoto právního jednání (jako předběžné otázky) závisí závěr o tom, zda družstevní podíl přešel do vlastnictví žalovaných 1) a 2) či zda je pro neplatnost tohoto hmotněprávního úkonu stále v držení žalobce. Aktivní legitimace žalované 3) je dána předmětem řízení, tedy tím, že je rozhodováno o členství v bytovém družstvu. O právech a povinnostech žalovaného 3) vyplývajících z rozhodnutí o členství v ní tedy nemůže být rozhodováno bez její účasti. Z listinných důkazů provedených v prvé fázi řízení před soudem prvního stupně vyplynulo, že žalobce byl členem žalovaného 3), a že žalovaní 1) a 2) uzavřeli formálně bezvadným právním jednáním (předepsaná forma a podstatné náležitosti vyžadované zákonem) smlouvu o převodu družstevního podílu na ně a následně došlo na základě tohoto právního jednání k přijetí žalovaných 1) a 2) za členy žalovaného 3). Z provedeného znaleckého posudku doplněného výslechem znalce měl soud za nepochybně prokázané, že žalobce v době, kdy činil předmětné právní jednání, trpěl duševní poruchou, a to trvalou, která mu bránila v tom, aby si dostatečně uvědomoval význam a následky svého právního jednání. Jeho duševní porucha navíc způsobuje to, že je lehce manipulovatelný i pro neschopnost unášet na něj vyvíjený tlak a tlačí-li na něj kdokoli, aby určitým způsobem jednal, učiní tak bez uvědomění si významu takového jednání a následků. Uvedené aspekty duševní poruchy (neschopnost pochopit význam jednání, lehká manipulace žalobcem) tak žalobce činily neschopným k právnímu jednání smlouvě o převodu družstevního podílu, ale i k souvisejícím právním jednáním (dohoda o finančním vypořádání, notářský zápis s přímou vykonatelností). Znalec schopnost žalobce uzavírat právní jednání, z nichž plynou následky (v majetkové rovině nad 8 000 Kč měsíčně) zcela vyloučil. Zároveň bylo výslechem znalce bez pochyb prokázané, že duševní porucha je u žalobce velmi zřetelně manifestována a je tedy vyloučeno, že by osoba jednající s péčí vyžadovanou § 4 o. z. toto přehlédla. Soud proto dospěl k závěru, že byla zcela naplněna hypotéza věty druhé § 581 o. z. a z toho důvodu je právní jednání, převod družstevního podílu, absolutně neplatné s účinky ex tunc, tedy se na něj hledí, jako by nikdy nevzniklo. Na podkladě tohoto závěru pak soud žalobě zcela vyhověl a určil, že žalobce je členem žalovaného 3) - bytového družstva. Jeho členství tak fakticky nikdy nezaniklo a má stále stejný obsah. S ohledem na jednoznačný závěr o tom, že právní jednání - převod družste