6 Cmo 92/2021-58 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) výše specifikovaným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) uložil , právnická osoba, (tj. účastníkovi) povinnost zdržet se rozhodování mimo zasedání , Anonymizováno, o volbě členů Výkonného výboru , právnická osoba, podle rozhodnutí předsedy , právnická osoba, ze dne 25. 1. 2021 o vyhlášení hlasování mimo zasedání , Anonymizováno, dle Jednacího a Volebního řádu , právnická osoba, pro volby do orgánů , Anonymizováno, dne 26. 2. 2021 konané mimo zasedání , Anonymizováno, , a to do pravomocného skončení řízení o určení, zda jsou rozhodnutí Výkonného výboru , právnická osoba, ze dne 25. 1. 2021 v podobě usnesení č. U3a/4/25-01-2021, usnesení č. U3a/5/25-01-2021, a rozhodnutí předsedy , právnická osoba, ze dne 25. 1. 2021 o vyhlášení hlasování mimo zasedání , Anonymizováno, dle Jednacího a Volebního řádu , právnická osoba, pro volby do orgánů , Anonymizováno, dne 26. 2. 2021 konané mimo zasedání , Anonymizováno, , neplatné (výrokem I.), a navrhovateli uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku (výrok II.)2. Předmětné usnesení odůvodnil tím, že je dána potřeba prozatímně upravit poměry účastníků, neboť v případě konání napadených voleb, kdy byl navrhovatel vyřazen z kandidátky na člena Výkonného výboru účastníka, by byly následky pro navrhovatele nezvratné. Zároveň má soud prvního stupně shodně s navrhovatelem za to, že nařízením předběžného opatření nebude s ohledem na prodloužení funkčního období členů orgánů účastníka nepřiměřeně zasaženo do jeho poměrů. Ztotožnil se s argumentací navrhovatele, že napadenými nezákonnými rozhodnutími došlo k nezákonnému vyřazení navrhovatele z kandidátky na člena Výkonného výboru účastníka, a z odmítavé reakce účastníka na navrhovatelovu žádost o zjednání nápravy je zřejmé, že účastník hodlá rozhodovat mimo zasedání , Anonymizováno, účastníka podle seznamu kandidátů ze dne 25. 1. 2021 (z něhož byl navrhovatel nezákonně vyřazen). Pokud budou volby podle tohoto seznamu kandidátů provedeny, bude následek pro navrhovatele nezvratný. Nařízením předběžného opatření nebude nepřiměřeně zasaženo do práv účastníka, jelikož podle § 20 Lex Covid se v případě uplynutí funkčního období člena voleného orgánu právnické osoby jeho funkční období prodlužuje do uplynutí tří měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření proti epidemii. Nekonáním voleb vyhlášených nezákonným způsobem nebude tudíž účastník omezen.3. Účastník podal proti předmětnému usnesení v rozsahu výroku I. včasné odvolání, v němž namítá, že je vydáno zcela v rozporu se zásadou proporcionality, neboť tím došlo k zablokování celých voleb do orgánů spolku (účastníka) naplánovaných na den 26. 2. 2021, tedy nejen k zablokování volby členů Výkonného výboru, do kterého chtěl navrhovatel kandidovat. Na volbách mělo dojít k realizování volby exekutivních orgánů účastníka v celkovém počtu 25 osob, kdy měl být zvolen předseda, 4 místopředsedové, 10 členů Výkonného výboru účastníka, 3 členové jeho Revizní komise a 7 členů jeho Rozhodčí komise, přičemž ani jeden z těchto orgánů nebude nyní kvůli vydanému předběžnému opatření zvolen a dojde tak k ohrožení jejich schopnosti plynule fungovat. Tím vzniká nepoměrně větší škoda, než kdyby volby proběhly, neboť za situace, kdy nebudou řádně zvoleni členové jednotlivých orgánů, dojde de facto k zablokování činnosti účastníka. Tento následek znamená např. ohrožení účasti sportovců na letních olympijských hrách v , Anonymizováno, naplánovaných na letošní rok a na zimních olympijských hrách v , Anonymizováno, naplánovaných na rok 2022. Předmětné usnesení je dále nepřezkoumatelné. Soud prvního stupně nijak neodůvodňuje závěr, že v případě konání napadených voleb by byly následky pro navrhovatele nezvratné. Stanovám účastníka nelze nic vytknout. Domáhá se proto změny předmětného usnesení a zamítnutí návrhu.4. Navrhovatel v rámci vyjádření k takto podanému odvolání navrhuje, aby odvolání vyhověno nebylo. Předmětné usnesení je správné, řádně odůvodněné a důvody uvedené v odvolání nejsou způsobilé je zvrátit. Účastníkovi bylo uloženo zdržet se voleb výhradně do funkcí členů Výkonného výboru, pročež je předmětné usnesení v souladu se zásadou proporcionality.5. Podle § 218 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), odvolací soud odmítne odvolání, které b) bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn; směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Podle § 220a odst. 1 o. s. ř. odmítne-li odvolací soud odvolání z důvodu, že napadené usnesení o předběžném opatření pozbylo účinků, zaniklo nebo bylo zrušeno podle § 77 odst. 2, současně určí, že bylo nezákonné, byl-li by jinak dán důvod pro jeho zrušení.6. Podané odvolání účastníka odvolací soud ve smyslu § 218 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4, § 3 odst. 2 písm. a) a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), odmítl (výrok I. tohoto usnesení), neboť se stalo v důsledku okolností nastalých po vydání předmětného usnesení bezpředmětným, což je zřejmé z toho, že jeho obsahem je uložení povinnosti zdržet se konání voleb dne 26. února 2021, jejíž účinky v celém rozsahu nastaly a zanikly v minulosti (k odmítnutí pro bezpředmětnost srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, či usnesení ze dne 23. 10. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4452/2007; k procesnímu postupu odvolacího soudu je možno odkázat též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, či ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1214/2014, jakož i např. na nález Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4166/18, který takovýto postup obecných soudů aprobuje).7. Z principu proporcionality jako obecné zásady právní (vyjádřenému např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2516/2009, nebo ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 27 ICdo 62/2017, či v nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 350/03), dle něhož soudy mohou zasahovat do vnitřních poměrů právnických osob [a tedy i účastníka; § 20, § 210 odst. 1, § 214, § 3045 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)] jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. 29 Odo 442/2004, shodně též Šuk, P., Ingerence soudů do vnitřních poměrů obchodních korporací, Bulletin advokacie 11/2017, s. 21), vyplývá požadavek na poměřování újmy, jež by mohla vzniknout navrhovateli nevyhověním jeho návrhu na nařízení předběžného opatření s újmou, jež by vznikla účastníku, pokud by návrhu naopak vyhověno bylo. Takový postup v sobě nutně zahrnuje i posouzení míry důvodnosti návrhu ve věci samé, neboť jestliže se nejeví jako pravděpodobné, že návrh ve věci samé bude úspěšný, pak není zásadně důvodu účastníku ukládat navržené právní povinnosti (podobně J. Jirsa a kol., Občanský soudní řád, 1. část, Soudcovský komentář, Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 75 a § 75c). Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení o předběžném opatření je proto nutné posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2020, č. j. 14 Cmo 423/2019-38, ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. 14 Cmo 322/2018, ze dne 9. 3. 2020, č. j. 14 Cmo 56/2020-21, ze dne 28. 5. 2018, č. j. 3 Cmo 30/2018-33, či ze dne 20. 1. 2020, č. j. 7 Cmo 7/2020-38, či ze dne 9. 3. 2020, č. j. 14 Cmo 56/2020-21).8. Soud prvního stupně však návrh na nařízení předběžného opatření z tohoto hlediska neposuzoval. Vyhověl-li tak návrhu na jeho nařízení, aniž by odůvodnil, na základě jakého posouzení (konkrétního a přezkoumatelného) lze návrh ve věci samé pravděpodobně pokládat za úspěšný, nemůže takový postup obstát. Podle § 220a odst. 1 o. s. ř. je proto předmětné usnesení nezákonné, protože nebyly splněny podmínky pro to, aby soud návrhu na nařízení předběžného opatření bez odpovídajícího odůvodnění vyhověl. Odvolací soud tudíž předmětné usnesení určil (posoudil) v rozsahu jeho výroku I. jako nezákonné, neboť pokud by odvolání nebylo shledáno bezpředmětným, byl by dán důvod pro jeho zrušení pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů dle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. (výrok II.).9. Obecný požadavek na nutnost odůvodnění rozhodnutí o předběžném opatření v posuzované věci pak vyplývá ze závěrů rozhodovací praxe Ústavního soudu (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1554/08, nebo ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. I. ÚS 3169/19).